Milan Rastislav Štefánik
Režie:
Jan SvitákScénář:
Bohumil ŠtěpánekHudba:
Alexander MoyzesHrají:
Zvonimir Rogoz, Ján Sýkora, Oľga Borodáčová, Andrej Bagar, Zdenka Bezručová, Jan Pivec, Mária Sýkorová, Štefan Letz, Ján Borodáč, Míla Pačová (více)Obsahy(1)
Životní příběh slavného vědce, vojáka a diplomata, jednoho ze zakladatelů Československé republiky. Farář Štefánik, zraněný během demonstrace za volební právo Slováků, vyzve svého syna Rastislava, aby odjel a pracoval pro národ v zahraničí. Mladý Štefánik se v roce 1914 přihlásí do armády v Paříži a ihned začne s francouzskými generály jednat o vzniku československých jednotek. O rok později se účastní bojů v Srbsku, kte během letecké bitvy havaruje. Po okupaci Srbsa Rakouskem se vrátí do Paříže, kde se setká s profesorem T. G. Masarykem. Zatímco válka pokračuje a seznamy mrtvých Čechů a Slováků denně rostou, Štefánik se – už v hodnosti generála – dostane k československým spolubojovníkům na Dálný východ. Ze založení samostatné republiky se raduje jen krátce: když se 4. května 1919 vrací z Říma do Bratislavy, jeho letadlo se zřítí… Životopisný portrét jednoho ze zakladatelů samostatného československého státu vznikl v roce 1935 v české produkci pod režijním vedením Jana Svitáka. Svou největší filmovou roli zde ztvárnil charismatický chorvatský herec Zvonimir Rogoz, známý i z desítek dalších českých filmů. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Dlouho nedostupný film, který až v roce 2009 odvysílala ČT a krátce po té vyšel na DVD. Společně s Fričovým Jánošíkem a Matkinou spovedí Špeliny patří tento životopis M. R. Štefánika mezi nemnoho hraných filmů 30. let akcentujících slovenskou část Československa. Zároveň je tu hodně akcentována legionářská linka a je tedy vícenásobný důvod k patosu. Velmi dobrý výkon Zvonimira Rogoze v hlavní roli. ()
Vážně laděný snímek, ale filmařsky zajímavý. Dlouho mi unikal. ()
No, buďme predovšetkým radi, že vôbec máme v našej národnej filmovej pokladnici film s názvom Milan Rastislav Štefánik. Čo je koniec koncov to najpozitívnejšie, čo mi sledovanie Svitákovho stereotypného filmu prinieslo. Vznetlivé a neprirodzené šróbovité dialógy, prenášané jednorozmernými postavami, ktoré pociťujú iba národnú hrdosť a zanietenie pre vec a občas bojujú proti zbabelcom vo vlastných radách, tí sa však tiež samozrejme spamätajú. A kritiku neospravedlní ani rok vzniku, máme tu napríklad taký Na západnej fronte kľud, kde všetko fungovalo dokonale. Ospravedlňuje ju ale práve spomínaná existencia filmu s týmto názvom. ()
Rarita. Legenda o Štefánikovi, natočená překvapivě bez přepjatého patriotismu a s jistým uměleckým přesahem, přestože Zvonimir Rogoz byl pro titulní roli opravdu starý. Obsazení slovenských herců mělo nepochybně svůj skrytý účel i poslání, což je vzhledem k událostem, které následovaly za necelé čtyři roky (14. 3. 1939), vskutku paradoxní. ()
V dobe vzniku filmu sa po euforickom založení Československej republiky istým spôsobom ochladzovali vzťahy medzi našimi národmi, keď silneli separatistické chúťky Slovákov a bolo potrebné vzťahy znovu obrodiť. V českej produkcii aj so slovenskými hercami vznikol film, ktorý dokázal na malej ploche zaznamenať všetky relevantné politické udalosti zo života slovenského velikána, resp. ich načrtnúť. Ďalšie udalosti v Európe aj tak všetko zmarili, dôležité je však, že film vznikol a dôvody vzniku nie sú natoľko dôležité. Azda najväčšou slabinou je výber hlavného predstaviteľa, Zvonimir Rogoz napriek získanej Filmovej cene proste nepasuje. Film využíva archívne zábery, vzhľadom k čiernobielemu formátu filmu tak vyzerajú dobre a je obdarený pompéznou a ráznou Moyzesovou hudbou. ()
Tak jsem se rozhodl být dnes (aspoň filmově) "státotvorný" a pobavilo mě, jak lze natočit životopisný snímek o Štefánikovi, aniž by tvůrci sáhli k zobrazení (v roce 1935 již nemocného a abdikujícího) Masaryka a Beneše (který jej v prezidentském úřadu střídal). Z.Rogoz coby titulní postava je většinu času pateticky unaven, což vyjadřuje stereotypně hlavou v dlaních, na štěk roku aspiruje J.Marvan v roli srbského majora (na plátně stráví cca 20 vteřin, přičemž zády ke kameře pronese jednu větu). Předpokládám, že dnešní divák neznalý základních historických souvislostí bude z filmu zmaten. ()
Jde poznat, že se jedná o československou propagandu. Snímek má silný nacionalistický podtext a je poznat, že mělo jít o film, který měl národ povzbudit. I kvůli tomu se podle mě objevují chyby v tom stylu, že Štefánik měl na stole fotku Beneše. ()
Zivotopisny snimek o jedne z nejvyraznejsich slovenskych osobnosti dvacateho stoleti je dnes jen malo znamym filmem a to jak u nas, tak hlavne na Slovensku. Skoda, ze se rezie jako u Janosika neujal Fric. Krome nametu neni film pro dnesniho divaka nijak zajimavy, bohuzel. ()
Neznámy, ťažkopádne pôsobiaci životopisný snímok, ktorý patetizuje a prehnane hrdinuizuje slovenského dejateľa. Dialógy sú hlavne vďaka veľkému patetizmu ťažko počúvateľné a herecké výkony vrátane hlavnej postavy teatrálne podané. Mne neznámy Rogoz sa však na rolu Štefánika vcelku hodí a na to, že nie je Slovák, ale česky hovoriaci Chorvát, mu slovenčina išla. Čo sa však o ostatných slovensky hovoriacich českých hercoch už povedať nedá. Bagar v typicky zápornej roli ma tiež nejako nepresvedčil. ()
V dnešní době je obtížné sledovat film jako je tenhle. Za první republiky Češi znali své hrdiny, nemuseli mít asi titulky lokací jednotlivých scén, orientovali se v uniformách a vůbec asi věděli o čem tento film je. Já znám jen základní kostru životopisu našeho "světce" a přese všechnu snahu jsem se v ději občas ztrácel. Štefánik se přesouvá po bojištích první světové války, dnešní divák však tehdejší válečné operace v podstatě nezná (jeho smůla), řada scén proto zůstává nepochopena. Není zde ani vysvětleno, proč je vlastně Štefánik tak vysokou figurou na šachovnici československé zahraniční politiky, takže i efekt výchovně naučný pro dnešního diváka padá. Nadčasový tedy snímek rozhodně není, ale pro mne to i tak svůj význam bezesporu má...60% ()
Nájde sa tu pár zaujímavých výjavov, ale celok je strašne nesúdržný... Skutočné scény sú len tie zo Srbska a Sibíre, pričom obe tieto anabázy sa odohrávali za treskúcej zimy, tu však vládne leto pohoda klídek tabáček.. Všetko ostatné medzi tým je afektované staré herectvo alebo úsek deja odbytý pár nesúvisiacimi zábermi - a nie je to umenie skratky. Porovnaj len so súčasne realizovaným Fričovým JÁNOŠÍKOM, to je ozajstná a zvládnutá prehliadka vtedajších avantgardných postupov. Zaujala ma predstava, že film vznikol len 15 rokov po Šteánikovej smrti - znamená to, že aj on sám rozprával takýmto afektovaným jazykom ? Hanba je, že je to dodnes jediný hraný celovečerák o MRŠ. ()
100 let republiky jsem si dnes, tj. s mírným zpožděním, připomenul filmem o jedné z velkým postav, které se zasloužili o její vznik. Nevím, zda tento dobou svého vzniku určitě silně poznamenaný snímek, dokáže ještě dnes oslovit někoho jiného než filmové fajnšmekry. Skoro bych řekl, že by si životní osudy tohoto politika, tak jako se to stalo v případě Masaryka a svým způsobem i Beneše, zasloužily nové filmové či alespoň televizní zpracování. Tomuto snímku sice nelze vytknout to, že v zásadě zmapovává nejdůležitější okamžiky Štefanikova působení za 1.světové válce (až na jeho pobyt v USA), chyběl mi ale jakýkoliv psychologický vhled do této osobnosti a chybělo mi třeba i ztvárnění jeho mnohdy napjatých vztahů s Edvardem Benešem. To samozřejmě v době vzniku tohoto snímku (v době kdy se Beneš právě stal novým československým prezidentem) patrně ani moc nešlo. Přesto si nejsem jistý, že bylo nutné, aby se Beneš tak i Masaryk se ve filmu neobjevili vůbec (resp. jen v podobě Masarykovy telegrafové zprávy či Benešova podpisu na dopise Štefanikovi). Naopak bych si odpustil silně "rozjuchanou" filmovou hudbu a možná i délku ilustrativních (nejen) bojových scén, které mají v zásadě charakter němého filmu. ()
Ako to už pri vlasteneckých filmoch z toho obdobia býva, obrovskej dávke pátosu sa nevyhol. To by sa aj dalo pochopiť, keď na príklade prvej svetovej, aj s použitím dokumentárnych záberov, chce varovať pred ďalšou vojnou. Horšie je, že hlavná postava je absolútne nevhodne obsadená, už napohľad o desaťročia starším hercom, naviac hovoriaci českou slovenčinou. Napriek všetkému tento raritný film má svoj význam, a nie je žiadne utrpenie ho sledovať. Aspoň som si doplnil vedomosti, kto je krásna Giuliana, vo filme oblečená ako antická bohyňa. –––– Je francouzským občanem, ale většího vlastence jsem neviděl. –––– Kedysi som ti pravicu nepodal. Dnes ti ju už podať nemôžem. –––– Pozrite, môj vlak odchádza, váš práve prišiel. ()
V době, do níž je tento snímek zasazen, bylo M. R. Štefánikovi něco málo přes 35 let. Když skutečný Štefánik tragicky zahynul, bylo mu nedožitých 39 let. Představiteli hlavní role (Zvonimir Rogoz) bylo v době natáčení filmu téměř padesát. A nutno podotknout, že na to skutečně vypadá. O Štefánikovi se dále traduje, že měl obrovské charizma, u Rogoze však postrádám aspoň náznak něčeho podobného, role mu naprosto nesedí. A navíc mi ani nepřipadá, že by byl Štefánikovi nějak zvlášť podobný, ale to už by snad ani nevadilo. Celkově mi ale obsazení hlavní role hodně vadilo, Rogoz mě chvílemi spíš děsil. Plno patetických proslovů dělá z filmu agitku. Samozřejmě si plně uvědomuji kontext doby, ve které film vznikl. Chápu, že v roce 1935 měl film zapůsobit jako povzbuzení nálady ve velmi nejisté době. Taktéž chápu, že Štefánik je vyobrazen jako hrdina a nijak tenhle pohled nezavrhuju. Ale co je moc, to je prostě příliš, některé momenty filmu působí jako parodie. Dál...pokud jsem to dobře rozlišil, tak Štefánik má v jednom záběru na svém pracovním stole v rámečku fotografii Edvarda Beneše. Vzhledem k celkem známému vzájemnému vztahu těchto dvou státníků se v závěru ptám....To jako vážně??? To je spíš další z mnoha scén, které působí tak nepravděpodobně, jako podstatná část "životopisného" snímku. A ten jazyk....to je co? Čeština to není, slovenština taky ne.... Doplnění po druhém shlédnutí: Byl to snad ještě horší zážitek, než v prvním případě. Na tohle je i hodnocení odpad! málo... ()
Životopisný film o spoluzakladateli Československa dnes působí jako perlička s nosným námětem, ale provedení působí regulerně pravěce a pro dnešního diváka byť znalého základních faktů je to dost náročné na orientaci. Nejdůležitějším faktem tohoto filmu, že je to jediný životopisný film této osobnosti, který kdy vznikl. Asi by se měli na Slovensku odpovědní podporovatelé tamní kinematografie zamyslet, zda nenatočit aspoň ve veřejnoprávní tv film, který by poutavou formou připomněl , přiblížil osobnost jednoho z největších Slováků. Nebýt jeho a vzniku Československa tak dneska máme na východní hranici jenom maďarsky mluvící sousedy. ()
Veľmi som sa na tento film tešil lebo som nevedel, ako i veľa Slovákov, že tento film vôbec existuje. Je to asi preto , že vlastníkmi filmu neboli Slováci ale Češi. Vo filme sú nádherné obrazy Slovenska a originálne zábery z obdobia I.sv.vojny. Hlavný predstaviteľ podaním nevystihol energického Štefánika a film bol dosť komplikovane zostrihaný. Určite to je spôsobené minutážou filmu. Film o takejto osobnosti by si zaslúžil určite lepšie spracovanie, ale ako Slovák môžem byť vďačný tvorcom, že tento film uzrel svetlo sveta. ()
Snaha udělat životopisný snímek jednoho z největších Slováků tu byla, ale pro mne vyzněla naprízdno a já jsemse u filmu nekonečně nudil. Film působil roztříštěně, někdy příliš zkratkovitě, sice tu byly vylíčeny přdevším Štefánikovy osudy za 1. světové války, ale člověk někdy ztrácel orientaci, kde se Štefánik právš nechází, zda ve Francii, na Srbsku, v Rusku... Nemůžeme radit, co by filmu pomohlo, z dnešního pohledu asi detailněji probrat ještě užší úsek hrdinova života. Zvonimir Rogoz se do jeho role hodil vcelku dobře, i když působil stařeji, než známe Štefánika z jeho válečných fotografií. Rozhodnou roli tohoto slovinského herce bylo, že se poměrně slušně dokázat vyjadřovat i ve slovenštině, což nelze napsat o dalších českých hercích. Filmaři se také úmyslně vyhnuli zobrazení tehdy žijících politků, především Masaryka a Beneše, poměrně mi vadilo, když Štefánik odcházel do vedlejší místnosti za Masarykem a pak už vlastně nevím,e o čem jednali... ()
Žiaľ, film nevystihuje postavu a charakter M. R. Štefánika a ani vznik ČSR. Zaujímavé sú originálne zábery z 1. svetovej vojny. To, že dodnes nemáme hraný životopisný film o tak významnom národovcovi a politikovi je hanbou, Hlavné, že máme 100 reality show, ktoré nestoja absolútne za nič. ()
Ak sa chce divák niečo dozvedieť o živote Štefánika, tak by sa filmu mal vyhnúť. Chabý pokus o vykreslenie nášho národného hrdinu, snáď jediného štátnika, na ktorého by žiaden Slovák nepovedal ani pol krivého slova. V postave Zvonimira Rogoza však neožíva, ale skôr skapína. Z výpočtu všetkého čím Štefánik počas života bol sa bavíme o energickom, motivovanom jedincovi a hlavne o osobnosti, ktorá je autoritou. Rogoz častokrát vo filme spomína aký je unavený, že už nevládze a len podčiarkol, že bol na túto rolu už skrátka starý (akoby sa aj vo filme posťažoval). Nešla z neho dravosť, chuť sa predviesť, oslniť. Ďalším mínusom je vo filme jeho narácia - tvorcovia si nedávajú žiadnu námahu s počiatočným vykreslením Štefánika ako dôležitej persóny v rámci uvažovania o vznikajúcej ČSR. Žiadne stretnutie s Masarykom (len jeho socha v kancelárii???), žiadne stretnutie s Benešom (len jeho fotka v kancelárii... a to je tiež ???, oni dvaja sa nemuseli). V snímke sa nedá orientovať, v deji sa skáče, raz sme na bojisku kde sa i niečo deje, do toho sú strihy archívnych záberov z bojísk 1. svetovej vojny, to je hotový mišmaš. Postavy hýbajúce sa v prostredí Štefánika sú jednotvárne, a až na markízu, nezaujímavé. Film je, all in all, mätúci. Štefánik si zaslúži jednoznačne nové spracovanie. ()
Som sokovany z toho, ze v roku 2009 (!) bola televizna premiera filmu z roku 1935 (!!) a to este filmu v slovencine na Ceskej televizii!!! Nebyt Cechov, tak Stefanika Slovaci nevidia mozno dalsie pol storocie. Inak film bol na svoju dobu ozaj dobry. Pacila sa mi hlavne autentickost a tiez herecky vykon hlavnej postavy. Aj ked Rogoz vyzeral starsie ako mal, ale vykon excelentny. ()