Hodina pravdy - Série 1 (2004) (série)
Černobylská katastrofa
Disaster at Chernobyl
Katastrofa v Černobyle
Obsahy(1)
Třiadvacet minut po jedné, ráno 26. dubna 1986, dělilo Evropu od nejhorší jaderné katastrofy už jen několik sekund. Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu právě explodoval. V Sovětském svazu bylo černobylské trauma tak hluboké, že ho mnozí považují za první krok ke zhroucení komunistického režimu. Tento film vypráví minutu po minutě drama poslední hodiny předcházející této tragédii. Uvidíte příběh očima hlavních protagonistů, pracovníků elektrárny, kteří měli to štěstí a přežili i těch, kteří okamžitě nebo brzy po neštěstí na následky havárie zemřeli.
Té noci se v Černobylu protnuly dvě osudové okolnosti. Chybná konstrukce reaktoru a despotická a sebestředná povaha hlavního inženýra Anatolije Ďatlova. Řídící směna nevěděla téměř nic o tom, proč a za jakých podmínek je tento grafitový reaktor při nízkém výkonu tak nestabilní. Druhou riskantní okolností byla nepředvídatelnost chování ing. Ďatlova samotného. Je podoben technologii, kterou chce ovládat. Tuto noc se Ďatlov s reaktorem střetl v souboji síly, který je oba zničil. Jednatřicet minut po půlnoci se hádka kvůli hladině výkonu, při níž může začít bezpečnostní zkouška čtvrtého černobylského reaktoru, vyostřila...
(oficiální text distributora)
Recenze (97)
Naprosto NE – U – VĚ - ŘI – TEL – NÝ!!! Katastrofa tak obrovského rozsahu, zapříčiněná nedbalostí a malichernými hádkami. Co vlastně stálo u zrodu této monstrózní zkázy? Tak za prvé: pro Sověty byla jaderná energetika věcí prestiže, při výstavbě elektráren tlačili na to, aby byly dokončené rychle, takže se to v tom spěchu občas odfláklo - když se nepodařilo sehnat nehořlavé materiály, tak tam šupli hořlavé atd.. Další průsery – ředitelem elektrárny byl jmenován kariérní komunista, který jadernou energetiku vystudoval dálkově, tedy žádný odborník. Na Wiki se dočítám, že na vině byla špatná konstrukce reaktoru, v tomto dokumentu je zmíněno například to, že nešlo dostatečně přesně změřit, jaká byla uvnitř teplota, takže pracovníci velína naznali, že je něco špatně, až když jim měřáky začly ukazovat, že se co vteřinu zdvojnásobuje výkon reaktoru. No. A pak už jen můžeme sledovat, jak si nějaký Ivan jde do kantýny pro rohliky a s otevřenou papulou hledí na to, jak za sykotu páry z vršku reaktoru odskakují krytky barytových a grafitových tyčí. Jiný účastník havárie zas' popisuje, jak se roh metr tlusté zdi ohnul dovnitř. Vůbec je divný, že někteří přímí svědci přežili, asi měli dobrou imunitu. Přežil i hlavní průserář inženýr Ďatlov, ten nám ke konci dokumentu rád poví, v čem vlastně byla ta chyba – Ústav pro jadernou energetiku nedodal potřebnou dokumentaci, takže se v kritickém momentě nemohli kvalifikovaně rozhodnout. Aha! Pomyslnou třešinkou na tomhle radioaktivním dortu je fakt, že Sověti výbuch jaderné elektrárny před světem tutlali, prostě nikomu nic neřekli. Snad se za to styděli, nebo nechtěli dělat paniku, kdož ví? Co k tomu říká Wiki: Na počátku byl Černobyl utajovanou katastrofou. První důkazy, že se stala velká jaderná havárie, nepřinesly sovětské zdroje, ale pocházejí ze Švédska. 27. dubna pracovníci Forsmarkské jaderné elektrárny (přibližně 1100 km od Černobylu) nalezli radioaktivní částice na svém oblečení. Pátrání prokázalo, že problém není ve švédských elektrárnách, což ukázalo na vážný jaderný problém v západní části Sovětského svazu. Ještě 1. května se v Kyjevě konaly obvyklé prvomájové manifestace, neboť obyvatelstvo nebylo o katastrofě informováno._____ Brzy po havárii přijeli hasiči uhasit ohně. Nikdo jim neřekl, že sutiny a kouř jsou nebezpečně radioaktivní. Příčinu požáru neznali a proto hasili vodou i reaktor samotný, v němž byla teplota asi 2000 °C. Při této teplotě se voda rozkládala na vodík a kyslík a opětné slučování těchto látek provázely výbuchy, které dále přispěly k úniku radioaktivity. Ty Rusové jsou fakt mumínci. ()
Docela děsivá rekonstrukce stejně děsivé události. Havárie způsobila na desetiletí smrtící kletbu zvanou radiace. A to jenom proto, že si "inženýr" Ďatlov myslel, že elektrárna je snad nějaká jeho káča, se kterou si může libovolně hrát. Divím se, že tu zkoušku neprovedli v menším množství na nějaké pokusné laboratoři. Pravděpodobně si ani nedokázali představit, že by vůbec mohlo dojít k výbuchu. ()
Keďže pracujem v oblasti atómových elektrární tak som tento dokument tak trochu považoval za nutné vidieť. Černobyl buchol len pár dní pred mojimi narodeninami a preto cítim akúsi spojiť s ním a mojím JA. Veľa som prečítal o tejto havárií. Tvorcov treba pochváliť ako kvalitne odviedli prácu a fakt zobrazujú minútu po minúte čo sa dialo od velína až po obyčajné chyže na 4. bloku. Tiež som čítal o Ďatlovy a jeho diktátorskej povahe. Lenže čítať a vidieť to bol skutočný rozdiel. Páčilo sa mi ako aj graficky krásne znázornili bórové tyče, ktoré pomáhajú regulovať chod reaktora. Je až neuveriteľné ako sa 500 tonový kolpak (kryt na reaktore) prevŕtal strechou elektrárne. Fakt brutálne zlyhanie ľudí, hlavne Ďatlova, ktorý to bral ako svoj osobný boj s atómovou energiou. ()
Snímok "Zero Hour: Disaster at Chernobyl" je dokumentárna rekonštrukcia udalostí, ktoré viedli ku výbuchu štvrtého reaktora v atómovej elektrárni Černobyl pri ukrajinskom meste Pripjať, ktoré bolo súčasťou vtedajšieho Sovietskeho Zväzu. Stalo sa to v noci dvadsiateho šiesteho apríla roku 1986 o 01:23 hod. Tvorcom filmu "Černobyl - nultá hodina" sa podarilo prehľadne, podrobne a zrozumiteľne rozanalyzovať poslednú hodinu predchádzajúcu tejto jadrovej katastrofe. **** ()
Výborně natočený dokumentární film zachycující poslední hodinu před výbuchem čtvrtého reaktoru. Velmi vkusně a i pro laika pochopitelně vysvětleny veškeré technické detaily, jež bezprostředně vedli ke katastrofě. Nezastupitelná politická rovina celého problému a lidský faktor, jež měly osudový vliv. Tento film bych zařadil jako povinnou součást dějepisných hodin. Výborně, pro mě 90% ()
Galerie (1)
Photo © Cineflix
Reklama