Černá kniha

// "Na ten film se musíš podívat, Melisandra tam je blond a ukáže kozy!" Ještě, že mám kamarády, kteří dokáží tak perfektně shrnout filmový děj. Ty vole. 8/10 (17.11.2016)

Verhoevenova Černá kniha (2006) je moderní válečný film, který patří do řady mezi Tarantinovy Hanebné pancharty (2009) a Singerovu Valkýru (2008). Ve všech těchto filmech jsou relativizováni hodní a zlí, naši a Němci, ve všech se objevují výtečné herecké výkony, důraz na psychologické pojetí postav, propracovaný scénář a svižná akce. Verhoeven zřejmě inspirovaný křestním jménem herečky hlavní role Carice van Houten parafrázoval slavnou scénu z Carrie a vylil tentokrát na hrdinku místo krve bečku plnou sraček. A stejně tak režisér provokuje v celém filmu, nevděčná Židovka si oddechne po vybombardování svých zachránců, máme zde zrádce v holandském odboji, hrdiny v nacistickém gestapu a idioty mezi spojeneckými osvoboditeli... Výtečný válečný film plný sarkasmu - a sexu. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=Xb5vrYMY26w (30.03.2012)

Válečný film v akčním podání, no nakonec proč ne, když to funguje. Herci byli skvělí, Carice van Houten velmi zajímavá, děj odsýpal, takže ani dlouhá stopáž vůbec nevadila. Ti zlí nakonec nebyli třeba ani tak špatní a ti dobří zase pěkní hajzlové. Trošku mi kazilo dojem jen to, že jsem se o hlavní hrdinku nemusela bát, protože hned od začátku víme, že ona všechno přežila. (08.08.2007)

I napodruhé nesmírně intenzivní záležitost a dojem, že je to Verhoevenův nejlepší počin, přetrvává. (07.02.2010)

Druhá světová trochu jinak, Paul Verhoeven přehlíží globální vliv a důsledky války a zaměřuje se na komorní příběh skupinky lidí v odboji očima jedné židovské dívky. Komorní však pouze co do velkoleposti děje, vyprávění zůstává okázalé, režisérská ruka je stabilní a vyrovnaná, výprava věrohodná, mizanscény bohaté, barvy syté a celkově film působí vyspělým dojmem a místy má feeling o 10-15 let starší kinematografie. Děj není ani lineární, ani překombinovaný, je zamotaný tak akorát a líbí se mi, že se nevymezuje jen válečnou dobou a že v žádném momentu není emocionálně podbízivý. Přesto ale Černá kniha nemá úplně dokonalý náboj nezapomenutelnosti... 9/10 (21.02.2009)

Verhoven k tomu mířil už dlouho, ale až Černou knihou dokázal dokonale povýšit béčko na umění. Nebo umění na béčko? Práce s brakem, klišé a náhodami je neuvěřitelně působivá. A nijak nebrání myšlenkám a poselství naplno zaútočit na diváka. Úžasný film. Takhle měli asi vypadat Pancharti... (04.01.2011)

Několik vyloženě perfektních scén (např. krátký pobyt Rachel v base nebo její duet s vrahem její rodiny) bohužel nestačí přebít za vlasy přitažený překombinovaný děj se zvraty jak z telenovely. Pokud nejste fimoví zelenáči, hlavní zdrádce je jasný pochvilce a jeho konec je vyloženě amatérský. Na vážnou výpověď o konci války v Holandsku zkrátka příliš naivně dobrodružné, nadto většina akčních scén je poněkud nepřesvědčivá (z deseti samopalů střílí na člověka u zdi a ve zdi není jediná stopa po střele apod.). Na druhou stranu rozhodně zajímavý pohled na odbojové hnutí, který stojí za vidění už pro celkem zajímavě napsané postavy a jejich charaktery. Škoda, rozhodně to mělo na víc. (03.06.2007)

Nemůžu říct, že by mě Černá kniha nudila, prostě jsem se s filmovým viděním Paula Verhoevena naprosto minul. Od podobného snímku čekám realismus, hodnověrnost, syrovost a autentičnost. Verhoeven nabízí přesný opak, tohle je čistokrevná hollywoodština na hony vzdálená realitě, za kterou by se nemuselo stydět žádné studio z tzv. Majors. Verhoeven, jak je jeho zvykem, nabízí skvělý vizuál, pohledné ženy, u kterých se nebojí odhalit víc z jejich křivek, a zároveň nabízí vášně, intriky, spiknutí a kvaziválečné scény, jak je u takových stylizovaných hollywoodských produkcí zvykem u válečných melodramatů. Je to umělé, vykonstruované a v některých momentech obrazem i dialogy opravdu hloupé. Kdo chce ale podívanou, má ji mít. Pro mě Černá kniha představuje dokonalý protipól např. našeho výborného válečného snímku Smrt si říká Engelchen. Ten ode mě dostal spolehlivých 5*, Verhoevenovi nadělím pouhé dvě. Celkový dojem: 45 %. (05.05.2011)

No, původně jsem byl díky pár ne až tak příznivým komentářům zde k Černé knize krapet skeptický a nebyl si jistý, jak moc bude režisér šít do klasicky vážného tématu jako je II. světová válka (mírné očekávání Tarantinových Hanebných panchartů akorát po Verhoevensku). Ale to právě vůbec! Jestli tady něco trochu skřípalo, tak maximálně pár lechtivých scén (pro někoho "čuňačinek" ;-) ), ale rozhodně to nebyly žádné orgie a do příběhu v pohodě zapadly. No a jinak musím pět jen samou chválu, protože tenhle vcelku realisticky vyznívající válečný thriller jsem hltal minutu po minutě a ani na chvíli mě nezklamal. Krom obvyklých hledisek jako herců, hudby atd., mě mile překvapila taky jazyková stránka filmu (tzn. nizozemština, němčina, angličtina a hebrejština) která dodala filmu ještě větší autenticitu (což mi třeba trochu chybělo ve Valkýře). Když se blížil závěr, říkal jsem si, že to není ukončeno vůbec špatně, ale to jen do chvíle, kdy se ve vesnici objevili vojáci, já si uvědomil historické události Izraele toho roku (a následujících let) a úplně mě zamrazilo; hned po tom, co mi došlo, co tím chtěl režisér vlastně říct (resp. na co narážel), mi naskočilo jediné možné hodnocení, a to 5* (škoda jen, že se každý potencionální divák Černé knihy nezajímá o historii a nezasvěceného tím pádem konec nechá nejspíš chladným). Ale asi si na toho pana Verhoevena budu muset víc posvítit, protože natočit po Základním instinktu a Hvězdné pěchotě (víc jsem toho od něj zatím neviděl) tohle, to už si říká o větší kapku pozornosti. (29.05.2010)

Protinacistický odboj v Nizozemí na způsob Hurvajze Verhoevena.. Krvavě rozstřílená těla, rozšmelcované hlavy, barvení na blond všude, prsa Carice van Houten v záběru častějc než zdvižené pravice, strohé zamyšlení se nad relativitou morálky v časech válečného běsnění a jedna černá kniha uprostřed červené knihovny. Nejdražší a komerčně nejúspěšnější snímek země tulipánů je sice vizuálně opulentní, ale po emoční stránce působí velmi často uměle a nuceně melodramaticky. Když úchylný vévoda masa a krve chce, umí brak vysvětit mnohem efektněji.. (12.01.2017)

Verhoeven točit nezapomněl a jen díky jeho pevnému vedení se tahle dlouhatánská válečná agitka dá překousnout bez sebemenšího zádrhelu. Bohužel scénář už tak ladně nepůsobí a jeho místná hra na náhodu mě ke konci značně iritovala stejně jako duševní (ne)vývoj postav, které sice přecházejí ze světlé strany na temnou nečekaně, ale bez patřičných vnitřních motivací. (14.05.2007)

Jak to přeformulovat lépe, než je průvodní claim tohoto filmu... ANO/NE... čili není jen černá a bílá, je celá škála druhu černých a bílých barev a což pek těch odstínů šedi, že? Někdy se za to pěkně v životě schovává.... Ale stejně... při lámání chleba je to pak stejně ANO/NE a nic jiného... Pokud pominu podprahový pocitový vjem (vtipný postřeh Kleopatry, tj. vtíravě jemný nádech kombinace Indyho a Steelové... proč ne), je nepřehlédnutým faktem, že herecké výkony jsou z těch víc než lepších. Škoda jen, že Verhoeven ustřelí napětí, jak to dopadne hned v prvních vteřinách filmu... Mohl by to být ještě intenzivnější zážitek... Ať tak či onak a nehledě na fakt, že jak probíhla II. sv. válka v BENELUXU toho obecně společnost u nás moc neví, je to poctivý a víc než dobrý film. A navíc nás obohatí o trochu jiný pohled.... (04.12.2008)

Film sa celú dobu úspešne uchádza o päť hviezdičiek a celú dobu všetko nasvedčuje tomu, že ich odo mňa aj dostane, skvelý dychberúci záver to potvrdil a tak ich nakoniec aj zaslúžene dostal. Verhoevenov najcivilnejší a najprepracovanejší snímok plný silných a zapamätateľných momentov. I keď zobrazené zverstvá sú riadne zvrhlosti a nespočetné sexuálne scény tomu tiež nenasvedčujú, žiadna z týchto scén mi neprišla prvoplánová, či zbytočná. Veľmi hlboký zážitok, silná šálka kávy. 90%. (09.03.2009)

Verhoeven se opět vyznamenal..a navíc si k tomu přizval i nádhernou Carice van Houten...k tomu krev, mozek, kozy, náckové a hovna...víc takových filmů! (09.04.2008)

Film s krásnou atmosférou padesátých let, dokonce jsem měla dojem, že se dívám na nějaký starší počin. Každopádně příběh samotný mi připadal mnohdy dost sentimentální a našly se bohužel úplně hloupé momenty (jeden z odboje nechce zastřelit nácka, ale nakonec to udělá, protože "Ty jsi klel!Ty jsi klel!")-u toho mi bylo trapně za samotného scénáristu. Hlavní hrdinka Rachel mi byla celkem sympatická, celé to vyústění, kdy se zamilovala do německého kapitána se mi líbilo. Bohužel se však nedá říct, že by to diváka chytlo za srdce (jako např. Pianista), natočeno je to poněkud chladně a s odstupem. Možná jsem se až příliš zakoukala do hollywoodských filmů, protože tohle je úplně něco jiného a úplně mi to nesedlo, navíc hudba v pozadí, která byla jako vystřižená z béčkových filmů, mě rozčilovala. Takže sice to nebylo vůbec nudné, ale občas přemrštěné, příliš naivní a úplně bez emocí.Horší 4*. (30.05.2012)

Pokud je pro tolik fanoušků PV dokladem jeho mistrovství Černá kniha, tak pro mě je to zrovna film, který se mi z nechuti ani nechtělo dokoukat, jak trapně na efekt a melodramaticky jsou ty scény budované - jako by PV nějak nezaznamenal posledních 60-70 let vývoje vyprávění filmových příběhů a jel pořád podle té počáteční naivity a jednoduché opájivosti samotnou filmovostí, hraností, strojeností, a tak scénář pracuje podle měřítek a očekávání, za nichž se promítal třeba KingKong a bylo jen nutné dostrkat postavy tam, kde bude připravený divák moci udělat ách a ou a pištět hrůzou a bude si tu frašku užívat, protože to tak chce... *** Je možné, že právě tohle se snadno promine ve scénáristicky hrubších akčních bijácích, kde jemnou reflexi přebíjí pudy a vášně hnané příbojem krve a/nebo spermatu, ale v jemnějších psychodramatech, kde působivost děje stojí na předivu motivací a na přísně logickém vývoji postav a souběhu událostí, to prostě leze ven jako sláma z bot. Je jedno, jak složitě scénář vypadá, když se ho pokusíte převyprávět. Pořád je to melodramatický konstrukt předem vypočítaný na efekt, stavící se nad přirozený běh příběhu, který by člověka strhnul svým komplexním neodvratným spěním, a v obratech, zvratech a pointách místo toho vystupuje předem vykonstruovaná hra režiséra-boha příběhu, který odolává námitkám. A zatímco přirozený příběh by ohledával i jiné možnosti, on a herci pod jeho taktovkou to valí vytčeným směrem, aby se všichni v kině mohli ve správné chvíle dojímat. Jenže scénám, ve kterých si hrdina (obrazně míněno) naběhne na osudovou kulku za dojemné hudby a s dlaněmi přištitěnými na srdce, z nějž začne na bílou blůzku probublávat krvavý pramínek, a s leskem v očích padá zpomaleně k zemi, už je snad nějaké to půlstoletí odzvoněno. *** Verhoeven možná používá moderní efekty, ale nikdy se nevymanil ze starého filmového myšlení a není sám nijak moc chytrý. A to je nuda a navíc zrovna tady jde o ironii o to krutější, že scénář má vycházet ze "skutečných událostí". *** PS: Vůbec se nedivím, že Tarantino přesně kvůli takovým vykrádačům skutečnosti a velmistrům dojáků musel natočit Hanebný pancharty a zatančit tak na mrtvolách těch nacistických hajzlů i režisérských šmelinářů s nimi, čímž mohl zároveň i složit neskutečně šlechetný tribut obětem - těm historickým i těm z řad filmových diváků třeba takového Paula Verhoevena;) (28.11.2016)

Skvělá atmosféra, řemeslně působivé, ale jinak těžce odosobněné a chladné. Tradiční Verhoevenovské věci samozřejmě nesmí chybět (násilí, explicitní erotično), což ale ještě nutně nedělá film kvalitní jako celek. Snaha vrátit se do Holandska, být originální a natočit snímek v evropském stylu, který zdánlivě rozvazuje tvůrčí ruce a dovoluje na oko experimentovat, tak úplně nevyšel. (15.09.2015)

Paul Verhoeven je klasa! Filmy z období 2. světové války mám obecně ve velké oblibě, ale zřejmě žádný nedokáže tak dokonale kombinovat zcela nesourodou řadu prvků. Je tu kýčovitost, zdánlivá lacinost, dynamičnost, prvoplánovitost, ale naopak i vážná nota, perfektní vizuální náboj, napětí, které by se dalo krájet, uvěřitelnost, romantika, hloubka, parádní akce, na co si vzpomenete. Před projekcí jsem se bál, aby to zase nebyla nějaká nudná bezpáteřní konverzačka, u které bych se ukousal nudou, ale pod našlápnutým Verhoevenovým vedením se moje obava velmi záhy ukázala jako vysoce bezpředmětná. Herecké výkony jsou parádní a konec, na který se člověk načeká, stojí za to! :) (21.07.2008)

Skvely vojnovy thriller o spionoch medzi nacistami alebo hnuti odporu proti vtedajsiemu rezimu. Paul Verhoeven ma opät prekvapil. Bojovych akcii tam sice vela nebolo, ale za to ma film udrzal v neuveritelnom napäti, pretoze som nevedel, kto je macka a kto mys. Aj napriek dlhej minutazi, ktora mi v tomto pripade nevadila, ma prekvapil zaver filmu a aj po druhom pozreti zostavam pri plnom hodnoteni. (03.05.2007)

Trochu inak natočený film o druhej svetovej vojne. Film zabalený do takého komediálneho šatu. Moja obľúbená van Houten ma zase nesklamala a zahrala na jednotku. (25.04.2011)