Transylvania
Obsahy(1)
Tony Gatlif se ve svém nejnovějším filmovém počinu vydává společně s hlavní hrdinkou Zingarinou, kterou ztvárnila vynikající Asia Argento, na cestu do Transylvánie, kde tato mladá Francouzka hledá svou ztracenou lásku, rumunského muzikanta Milana. Putuje po krajině se svou kamarádkou Marií a pátrá po muži, který ji ukradl srdce – když však potká neukotveného překupníka starožitností Čangala, její život se změní. Můžete se těšit na živelnou hudební složku filmu, ke které svými skladbami přispěl i samotný režisér. Film byl nadšeně přijat kritikou i publikem při uvedení na letošním festivalu v Cannes. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
Spousta hystericky stylizované cigánské poetiky a cesta odnikud nikam... No, při vší toleranci a snášenlivosti - od >filmu< (navíc coby "drama"!) i na takové téma si dovolím >formou i obsahem< gádžovsky čekat víc... °-/ - - - - - (Poprvé viděno kdysi na >tranSkulturním prostoru< , hodnocení 14.1.2010, komentář zde po repete upřimně lehce rozmrzelý jako šestadvacátý - 17.7.2011) ()
Cestovní kancelář Gatlif Vás zve na adrenalinovou výpravu do Rumunska. Zapomeňte na prohlídku pamětihodností, my se naopak podíváme tam, kam by se každý bál. A ještě si přitom můžeme za zvuků cigánských kapel rozbít něco talířů a či lahváčů. Spousta našich klientů si pořizuje pouze jednosměrnou letenku, tak moc si divoký život v téhle ušmudlané zemi zamilovali. Pokud o tohle všechno stojíte, tak vzhůru do Transylvánie. ()
Pro Tonyho Gatlifa je typický film neohraničený čtyřmi zdmi. Volnost, dálky, divokost a hlavně silná cikánská hudba prostupuje celý film. Jde o zajímavý náhled do země, kde čas zůstal stát. Nepochopitelné pro mě ale zůstalo, proč se Zingarina dobrovolně stala kočovnou cikánkou a opustila svou kamarádku i dosavadní život... ()
Těžce stravitelná záplava všech těch národnostních zvyklostí a hudby. A neuchopitelné tápání hlavní hrdinky k tomu. Amosféricky účelné a zajímavé, obsahově nikoliv. 60% ()
Po výborném alžírském Exilu se Tony Gatlif vrátil ke svým oblíbeným rumunským cikánům a natočil nejhorší film, co jsem od něho dosud viděl. Je tu sice krásná Asia Argento, ale její bezcílné potulování Transylvánií nedává žádný smysl. Hlavně do toho naflákat spoustu různých oslav a místní hudby, festivalové publikum to spolkne i s navijákem, že? Škoda času. ()
Veľmi dobrá dráma perfektne podfarbená úžasnou hudbou so skvelými hercami. Birol Unel sa možno nevymanil z pod podobnej úlohy v skvelom PROTI MÚRU, ale mne jeho drsný šarm príde prirodzený (uveril by som aj to, že doma tiež robí šalát na kapote auta :)) Režisér skvelo pracuje s prostredím, folklórom a množstvom národností v Transylvánii, ktorá je symbolom stretu rôznych kultúr a názorov na život. Atmoséra je ponurá a beznádejná, ale film vo mne nechal pocit nádeje... ()
Oslava života. Života do morku kostí, ne života zadušeného tisíci pozlátky. Variace na dilema Ericha Fromma „Být nebo mít“. Možná odpověď na skladbu polských WWO „W wyjatkowych okolicznościach“. Energie, jiskra, houževnatost, zatvrzelost, syrovost. Možná jsme přesvědčeni, že máme o co přijít, ale pravděpodobně jsme o to hlavní už dávno přišli, sami a dobrovolně. Tento film je stříkačkou, jež mi do žil mého zkostnatělého a usedlého zápaďáckého života vstříkla dvojitou dávku hustého adrernalinu. Scéna s medvědem je opravdu úchvatná, stejně tak zpěv Avanti, Popolo!!!. Asia Argento je dokonalá. Miluji ji, chci ji. ()
Pro mě nejslabší film od Gatlifa. Vidět ho jako první tak řeknu super, ale viděl jsem předtím Gadjo Dilo, který je uplně super a Exil. Tím vůbec nechci říct ,že je špátný, ale od těch 2 předchozích je uplně jíný a moc mi teda nesedl. :) Pro někoho ,kdo se dokaže do toho snímku pořádně vžít tak to je super. 60% ()
nemůžu si odpustit srovnání s Gadjem dilem, které je prostě o mnoho lepší. ()
Drží to pohromadě jak lego z Číny. Tak aspoň 2* za tu písničku, co zněla jako něco mezi Čechomorem a Einstürzende Neubaten, a design Asii Argento, která vypadá jako transylvánská ségra Blixy Bargelda. ()
Na tyhle filmy musí mít člověk náturu, spíš než sledovat se musejí prožívat. Není to tak moc o ději jako spíš o pocitu, takže opravdu jen pro vybraný okruh diváků... Se mnou se to nepotkalo. ()
Ač se k nějaké zcelující myšlence filmu nejspíš nedobéřu, líbil se mi exkurz po současném Rumunsku. Nikdy jsem tam nebyl (chystám se příští rok), ale myslím, že se Gatlifovi podařilo tuto zvláštní zemi postihnout maximálně přesně. (659., 17. VII. 2011) ()
Už za Gatlifovu a Mantouletovu hudbu pět hvězd. A teď můžeme jen odečítat. Za řídký a chaotický scénář? Nevábné rumunské exteriéry? Nebo za přeexponované charaktery? Ale kdež! To je úplně podřadné! ()
ocenenia : MFF Cannes 2006 - Nesúťažný výber ()
Jediné co mě na tomto filmu uchvátilo byla hudba a herecký výkon A.Argento byl opravdu strhující.Ale jinak film sám o sobě je velice nudný a nelogický. ()
Epictejsi nez Exil, ale ne o mnoho. Bohuzel hudebne mnohem min obsahle. A ani Argentova neni (na rozdil od Birola Ünela) zadnej zazrak. Ale i tohle dilko si nese svoji atmosferu. A taky je fajn videt, ze porad jeste existujou zeme, kde jsou na tom hur nez my:o) ()
Hlavní hrdinka mě svým nesamostatným až vykolejeným naturelem ze začátku dost dráždila. Říkala jsem si, jestli jí to vydrží až do konce, tak to asi nedokoukám. Naštěstí se to v polovině filmu jakýmsi zázrakem přehouplo na druhou stranu. Asi v momentě, kdy vzala svůj život do svých rukou. Scéna, kdy šlape v cikánských šatech na kole, přičemž na její adresu zazní hláška staříka, jemuž patří kolo: je mi už sice 75, ale ještě jsem neviděl, aby Cikánka jela na kole, mě fakt rozesmála:-) Film jako by tím dostal na spádu, ubral na vážnosti. Hudba a děj se najednou propojily... a jak pravila ve filmu stará cikánská mourost - hudba je k životu, a ne pro trápení. Takové je nakonec i celé poselství filmu, který se mi v koncovém vyznění moc líbil. A to i díky charismatickému výkonu Birola Ünela. ()
Velmi dobře a uvěřitelně natočená jízda! Kdo nechce uvěřit reálnosti příběhu, minimálně by měl ocenit cit s jakým Gatlif přistupuje k folkloru, jak dokáže vybrat zajímavé tváře a pozoruhodné místa. ()
Vylidněná vesnice, babky prodávající Čangalovi rodinné poklady za babku. Bezútěšnost na každém kroku, šedivé domy i ulice, vše je špinavé, oprýskané, staré. V kontrastu s tím úžasné cikánské melodie, housle, cimbál, harmonika, ženské hlasy, sbory. Těhotné Zingarině vmete dlouho hledaný a milovaný Milan do tváře: „Nevyhostili mne, utekl jsem před tebou. Nemiluji tě.“ Tím začíná katarze a mozaika událostí, spíš skládané obrázky než celistvý děj. Hysterická scéna v lese, kdy se Zingarina válí v listí a blátě. Vymítání ďábla v kostele. „Vyžeň, oddal, odstraň veškerý ďábelský skutek.“ A zase ty krásné tklivé melodie, smutné i veselé, něžné i divoké. Drsná soulož na kapotě auta a pak ještě drsnější scéna porodní. Skoro až nechutná. Čangala si nechá hrát od cikánů, rozbíjí si v zoufalství lahve o hlavu a cikáni odcházejí: „Hudba je k životu, ne k trápení!“ Zvláštní film s démonickou Asií Argento a mužným a sexy Birolem Ünelem, i když se dva týdny nemyl. Ale jen za ***, nějak to není na víc, ale ani na míň. ()
Ujetý příběh se skvělou hudbou. ()