Švábovo zmařené dostaveníčko
Obsahy(1)
Před mlýnem rozvine Josef Šváb-Malostranský plakát s nápisem ČESKÝ KINEMATOGRAF. Kolem něho se shromáždí všichni aktéři filmu. Starý záletník si dá před mlýnem schůzku s mlynářkou. Sotva ji stačí obejmout, objeví se manžel. Záletník dostane výprask. (ČSFD)
Recenze (49)
Kraťoučký asi patnácti-vteřinový snímeček o nepravém záletníkovi-Josefu Švábovi-Malostranském (mimochodem první český herec-komik) který ve snímku uhání jistou sličnou slečnu-mlynářku a poté když se dostaví její pravý manžel tak dostane jak se říká pěkně přes prdel a celá situace opět skončí melou. Natočeno v areálu Výstaviště před staročeskou mlýnicí. Taková malá aktualitka na konec: Opravdu se jedná o první český filmový počin dnes bychom ho mohli označit jako veseloherní, tehdy ještě neznámé označení, a pak pokud lze ovšem vůbec takovým to označením značit snímečky, jež tvořil jeden statický záběr o promítací délce ani ne několika minut. Společně ještě s filmy téhož roku "Smích a pláč" a "Výstavní párkař a lepič plakátů" všechny podle Švábova námětu. Spojení Kříženecký a Šváb-Malostranský to byly naše společné filmové dějiny. Film hodnotný jen z hlediska historie a z určitého nového přínosu pro film jako celek.. ()
Překvapivě dobrý film, který kvalitou určitě přesáhl datum svého vzniku. Víc než o filmu bych mluvil o šotu. Je neuvěřitelné, že jsme byli s to na sebe upozornit ještě v předminulém století. A uvědomovat si tento nečekaný průnik do posledních okamžiků národního obrození včetně obligátních místních příslipek v příjmeních. Starobylost je tak vlastně moderností a modernost je přirozeně plynulým pokračováním zdánlivě vzdálené minulosti. Tato blízká vzdálenost je fascinující a zdánlivě kraťoučkým záběrům jednoho téměřfilmu propůjčuje hodnotu až magickou. ()
Prvé sekundy počiatkov našich filmov a spokojnosť sa dostavila už po týchto spomínaných sedemnástich. Škoda, že podobných kraťasov nevzniklo od Kříženeckýho viac. 75%. ()
A tehdy to všechno začalo. Aneb jak se ujal leitmotiv nejen českého filmu "a všechno je to stejně jen o tom jednom" :) ()
Biřtlářova nehoda u Nesmysla bola grotesknejšia. Situácia spôsobujúca následnú bitkársku kucapacu bola sama osebe vtipná - do vriacich párkov sa omylom vlial lep na plagáty. Tu je situácia trošku nejasná: grotesknosť má navodiť zrejme rande. Samotné vzletné bozkávanie ešte nie je dôvodom k smiechu. Vtom rande ktosi naruší. Divák však netuší - ak si neprečíta popisok - kto je útočník. Niekto z rodiny, ďalší nápadník. Alebo azda nespokojný mlynár, ktorému záletník nezaplatil za múku? Mimochodom, to že sa dej odohráva v mlyne je zrejmé tiež len z nadpisu, aj keď v zaujímavostiach je uvedené, že skutočným miestom nakrúcania bol ozajstný starý mlyn. ()
Jeden ze tří prvních českých filmů natočených u příležitosti pražské výstavy v roce 1898.Stejně jako jeden z prvních filmů bratří Lumierů,Pokropený kropič, je Dostaveníčko ve mlýnici krátký anekdotický příběh,tentokrát ale o napraveném záletníkovi - Josefu Švábovi Malostranském.Film byl natočen před "Staročšským mlýnem postaveným u příležitosti Národopisné výstavy v roce 1895.Stejně jako všechny ostatní filmy tohoto data se ani Dostaveníčko nedá hodnotit objektivně.Ale pokud vím,Kříženecký se Švábem-Malostranským natočili vůbec první filmy v celém Rakousku Uhersku a tím jsme se na krátkou chvíli vyšvihli mezi jedny z prvních států,kde vznikl film.Jen je škoda,že se v dobře začatém vývoji nepokračovalo dál.První tři filmy výše zmíněné dvojice byly spíše amatérské a nadšenecké a pro rozvinutí další filmové výroby nebyl dostatek finančních prostředků. ()
Tohle nehodlám hodnotit, žádný takovýhle film nehodlám hodnotit, ale prostě, mám pocit, že ti lidé to netočili k lásce k filmu, ale prostě pro prdel. To nemá hloubku, to nemá nic, to je prostě pičovina. ()
První polibek v českém filmu (Kříženeckého R-U nedáme) a nikdo kvůli tomu nedělal paniku. ()
Jeden ze tří prvních Rakousko-Uherských filmů "Dostaveníčko ve mlýnici" je komedie, ve které si záletník Josef Šváb – Malostranský dá schůzku s mlynářkou před mlýnem, aby se s ní mohl líbat. Potom přijde manžel mlynářky a pustí se do nich.....snímek trvá 18 vteřin :-) ()
Krátkometrážní záležitost, kterou se zrodila česká - zatím však ještě němá - kinematografie, a to pouhé 3 roky po bratrech Lumièrových. Jakožto zásadní mezník si jistě po právu zasluhuje pět hvězdiček. Při tehdejší ne/technice asi nic jiného ani natočit nešlo..kamera musela být statická, a přesto finální záběr vypadal, jako by se vše natáčelo z vlaku, a právě proto si duo Kříženecký-Šváb zaslouží vzdát hold. ()
U filmu chybí tag kung-fu. ()
Jan Kříženecký společně s kabaretiérem Josefem Švábem-Malostranským otevřeli touto krátkou veseloherní groteskou dějiny československé kinematografie. Stalo se tak již v dobách rakousko-uherské monarchie L. P. 1898. ()
Učili se to. ()
A máme tady první drsnou akční scénu v dějinách české kinematografie =). ()
Tajná schůzka, dva milenci, jeden rozhněvaný manžel, všudepřítomné publikum - inu tahle kombinace zde byla už za císaře Franze Josefa a je vidět, jak je nadčasová. ()
Pätnásťsekundová groteska ako štart českého filmu má určite význam skôr historický ako rozprávačský. ()
Z úcty k historii jedna hvězdička, ale jinak prostě bitka a zmatek, nic víc. Asi to tehdy lidi bavilo. ()
Toto bola celkom fajn komédia, na to, že to bolo jedno z prvých diel a prebiehal začiatočnícky vývoj. Ale opäť tá agresivita, nuž bolo to ich rozhodnutie. ()
Wau! V jednoduchosti je naozaj krása. ()
Hodnotím především historický význam pro českou kinematografii a prvenství v oblasti českých filmů. Stejně jako u Párkaře a lepiče nejde ani moc poznat oč jde. Ale lepší než Smích a pláč. ()