Reklama

Reklama

Wavelength

všechny plakáty
Experimentální
Kanada / USA, 1967, 45 min

Obsahy(1)

Experimentální film režiséra Michaela Snowa tvořený jedním pětačtyřicetiminutovým záběrem ze statické kamery. Snímek různými filmařskými prostředky zachycuje dění v podkrovní místnosti. Michael Snow získal se svým filmem v roce 1967 ocenění za nejlepší experimentální film na festivalu v belgickém Knokke. (ČSFD)

Recenze (21)

Radko 

všechny recenze uživatele

Pohľad do života jednej izby alebo Zväčšenina pre fanúšikov experimentu. Miestnosť so štyrmi oknami pôsobí dojmom pulzujúceho organizmu s meniacimi sa farbami, ruchmi a svetlom. Pri troche fantázie uvidíme, že tento priestor má aj oči, nos a ústa. A že majú čo povedať! Práve ústa totiž postupne nadobúdajú tvar obrázku na stene, ktorého stále detailnejšie kontúry sa ku koncu tiež prebúdzajú k životu. Podnetné dielo, hoci nálady a farebné ladenia sa nemenili len v zobrazovanom priestore, ale i v mojom vnútri: po úvodných minútach som mal pokušenie vypnúť, aby som zhruba v prostriedku nadobudol pálčivú potrebu opätovného videnia tohto fascinujúceho zážitku, a ku koncu si túto potrebu zase rozmyslel "vďaka" neznesiteľne monotónne kvílivej melódii záverečných minút. 70% ()

dwi 

všechny recenze uživatele

Snow v pronajatém podkrovním bytu umístil pevně fixovanou kameru naproti jedné ze zdí. Pomalým přibližováním spojeným se změnami barevných filtrů, reexpozicí, změnou clony krok po kroku detailně odhaluje obraz umístěný na stěně. Samotný prostor, kde se všechno odehrává, se pro Snowa stává magickým kosmickým universem. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Takže ja sa pokúsim popísať, čo sa mi na filme Wavelenght páčilo bez toho, aby som si zistil detailné podrobnosti o fungovaní kamery a jej technických možnostiach, použití filtroch v rámci jedného záberu a možnosti narábania so zvukom v štúdiu. Snowovi myslím išlo o to, či sa dá jedným záberom, takmer bez hercov a bez dialógov vyvolať v divákovi emócie, ktoré pociťuje pri "bežnom" filme vrátane gradácie a ponorenia sa do príbehu, ktorý tu v pravom zmysle slova absentuje. Che to dosiahnuť kontrastom zvuku, ktorý evokuje snáď stíhačku, čiže extrémne rýchly zvuk s extrémne pomalým zoomom a vyvoláva tak v divákovi túžbu potom, čo uvidí na fotografii v závere filmu. Che dosiahnuť, aby sa divák aj pri takomto minimalizme nenudil, respektíve sa svojím experimentom snaží zistiť, či je to možné. Čiže jeho návod znie atmosféra, zvuk a obraz v zmesi kontrastu a symbiózy. Máme tu dokonca aj filmové body obratu. Podrobné analýzy prenechám kameramanom, zvukárom a filmovým teoretikom. No a že by sme fotografiu na konci mohli chápať ako priameho predchodcu filmu? ()

Ajantis 

všechny recenze uživatele

Experimentální film tvořený jedním 45minutovým záběrem. Kamera je umístěna proti oknům potemnělého pokoje, za nimiž - jak můžeme soudit podle hluku a míhajících se střech projíždějících náklaďáků - okolní svět čile žije. V pokoji naproti tomu panuje blažený klid. Během minut se za pomoci mnoha filtrů předvede v tisíci a jedněch šatech a dá nám poznat, kolik rozličných tváří může mít obyčejný... pokoj. Jednou je doprovází hlomoz projíždějících automobilů, pak dlouhé minuty podivné hučení a po jisté chvíli jsem si uvědomil, že to, co pomalu se k oknům přibližující kamera sleduje, je jeden z obrazů pověšených na zdi mezi dvěma okny. Jen tak mimochodem, jako by se to filmu (a ani pokoje) vůbec netýkalo, se v záběru přihodí několik drobných událostí a pomalu vše dospěje k trochu překvapivému konci...... Ale možná se ke mně dostala jen tak nekvalitní verze, že si všechny ty hrátky s barvami, zvuky a atmosférou namlouvám a autorem nebyly vůbec zamýšleny. :-) ()

panjosef 

všechny recenze uživatele

Legendární a dokonalý audiovizuální experiment! V duchu koncepce strukturálního filmu jsou zde výrazové prostředky převedeny na nosný prvek filmu. Sledujeme pokoj, dění v něm, zkoumáme jeho detaily a vše kolem se prostřednictvím různých filtrů, clon, pohybů kamery a zvukových efektů mění - až máme pocit, že námi viděný výsek reality nabývá podoby jakéhosi metafyzického uzlu, bez jasné vnější struktury, lokalizace a měřítka. Výsostně hypnotická záležitost a esenciální zážitek, zejména pro vnímavé jedince, kteří jsou fascinováni úžasnými možnostmi filmových výrazových prostředků a jejich způsoby zobrazování reality. Sledování pod vlivem omamných látek pouze na vlastní nebezpečí. Já jsem sledoval s čistou hlavou a i tak mně to víc než mocně strhlo. Pustíte a nemůžete odtrhnout oči dokud není konec. Paráda. 10/10 ()

Zajímavosti (1)

  • Třebaže se vlnová délka skládá z jediného záběru, není pořízený bez přerušení. Cestou přes místnost se mění filmový materiál, barevné zpracování i osvětlení, mezitím narůstá sinusová vlna zvukové stopy. (Hans.)

Reklama

Reklama