Kdo je tady ředitel?

Lars von Trier je pro mne zárukou toho..…..vlastně pro mne žádnou zárukou není, jeho filmy jdou mimo mě. Manifest Dogma 95 mě odradí na dálku. Kdo je tady ředitel? jsem viděl neúmyslně když jsem uspával dceru u televize, od které mi předtím úspěšně schovala ovladač a nutno podotknout, že mi to moji práci značně ztížilo, neboť jsem častými „výprsky“ smíchu usínající dítě budil. Námět a scénář je opravdu perla, přes občasnou naivitu jednání postav jsem se nad absurdními situacemi a bravurními dialogy skvěle bavil. Jednu hvězdičku z plného počtu strhávám za odporné střihy, které jsou nejspíše nějakou uměleckou licencí, přičemž v mých očích filmu dodávají nepříjemnou pachuť amatérismu! (01.12.2008)

Ironická absurdní komedie, která přitom syrovosti emocí těch několika málo postav v ní připomíná spíše tragedii a dějem zase skoro až pojednání o povrchnosti prvního dojmu a o mnohdy až extrémní vyhrocenosti vztáhů v uzavřené komunitě. A zároveň také obrovská pocta všem hercům. kteří se snaží plně splynout se svou postavou a vnáší do scénáře ji ovládajícího okamžité improvizace jak na divadelních prknech, tak i před filmovými kamerami. Zajímavým prolnutím divadelního "statického" stylu a filmově "volného" snímání obrazu je v Boss of It All i originální kamera. Ta je vždy za všech okolností absolutně statická, ale až extrémně agresivním střihem na detaily a zpět na celkový obraz při neustálém měnění úhlu záběru vytváří režisér velmi jasný přehled o scéně a působí velmi dynamicky, byť se odehrává jen ve velmi málo různých lokacích (kancelářích). Bohužel, Trier se až příliš zahleděl do ironického a vnějšího pohledu na tuto komedii a záměrně likviduje všechny katarzní situace které by ve filmu mohly nastat a ignorováním diváckých očekávání (a kauzality zločinu a následného adekvátního trestu) tak z vynikajícího filmu dělá jen zábavnou hříčku. Prostě slovy nejsympatičtější postavy filmu: "Zasraní, zasraní Dánové!" 8/10 (07.04.2008)

Lars von Trier je trošku těžkotonážní režisér. Nedá se u něj čekat nic jiného, než něco originálního, co buď sedne, nebo vysloveně nasere. Kdo je tady ředitel? je dost zvláštní film, kde kamera se vůbec nehýbá, a jak jsem se dozvěděl, tak je vše ještě natočeno dost zvláštním postupem, což mi potvrdilo i samotné záběry kamery. Kamera byla totiž statická a jednotlivé záběry se mezi sebou sekali tak, jak lidé mluvili. Mimoslovní pohyby byly často jednoduše vyškrtnuty. Zajímavý a musím říct, že mně to nijak nevadilo. Důležitá totiž byla konverzační část, která byla fakt skvělá. Nejbrutálnější byl ale ten dánsko-islandský vztah, ten mě vysloveně bavil. Ono taky, koho by nebavilo sledovat, jak na jedné straně mluví dánsky, na straně druhé to překládají do islandštiny a je to jako kdybyste překládali Moravákovi, co říká Pražák a suverénně si na to vzali překladatele. (24.01.2013)

Díky za vaše slova, bůh nám buď milostiv, aby byla poslední.... tato věta, pronesená jedním z aktérů, mně zcela promluvila z duše, neboť něco tak ukecaně otravného jsem nezažila v tomto, a myslím, že ani ve všech svých minulých životech. Nechť jsou má slova varováním pro všechny fanoušky von Trierových nekomediálních snímků, abych je ušetřila zklamání, i když, teď mě napadá - vlastně je to pořád Lars, ten zprostředkovatel beznaděje a neštěstí, jen v jiné formě - vše beru zpět - táááák, až do dna... (13.01.2012)

úplne geniálna záležitosť, v ktorej trier na plné gule robí to, čo ho najviac baví a čo vie najlepšie - hrá sa - hrá sa so žánrom tak precízne a tak do dôsledkov, že je to občas až absurdné a zahrávanie prerastá do parodovania, karikovania. samozrejme si celý čas robí dokonalú srandu - z filmu ako takého, zo seba, z dogmy 95, z komédie ako žánru a napokon aj z divákov, skrátka aby ani jedna zložka neostala opomenutá. záverečný autorov výrok je úplne trefný, ostatne tých trefných vecí tam je omnoho viac - no a pri tom všetkom to je navyše aj podarená sranda. ten trier ma neprestane udivovať a prekvapovať (no a v neposlednom rade - tešiť) (27.03.2007)