Ergo Proxy

Ergo Proxy se mi nehodnotí lehce. Na jednu stranu je tu dobrá animace, design Real se mi velmi líbil, atmosféra je hustá jak mlha u rybníka Brčálníku, postapokalyptický svět je vskutku místem neveselým a totalitní Romdo je řízené pomalu Velkým Bratrem. Ale ten způsob vyprávění... Vše je záměrně znejasněno, aby divák co nejvíce tápal. A mnohé myšlenky, ba celé díly, jako by vůbec do celkového konceptu díla nezapadaly. Jaký smysl má díl 11, 14, 19 a 20? V jedenáctce se sice cituje milión filozofů, ale nakonec ty jejich myšlenky zůstávají jen kulisami. Atd. Díl 15 - chcete být milionářem - je zase pro změnu podstatnými informacemi nabitý, ale jsou překládány takovým způsobem, že bych střílel. A to i přesto, že je to navýsost originální. Díl 16 - nuda v bezvětří - má smysl v tom, že dá postavám trochu lidštější rozměr, ale příliš nezapadá do nálady a atmosféry zbytku. Dalším problémem je jakési podbízení se intoušům. Příklad - díl 14 - Millaisův obraz Ofélie. Ano, je to pěkné, ten obraz znám, líbí se mi...ale co z toho? Abych si mohl honit ego:"Jo, jsem dobrej, poznal jsem to."? Smrt Ofélie má v Hamletovi určitý význam, ale tady prostě jen Real vypadá jako Ofélie. Dále nejsem nadšen z naznačování budoucích událostí pomocí odkazů na mytologii, a tentokrát to bude SPOILER. V první okamžik, kdy Monad roztáhne křídla, je jasné, že zemře. Křídla jí dal doktor Daedalus, je tedy Ikarem. Musí zemřít. Ujeté na tom je, že jediný důvod, proč umírá, je to, že je strčena na pozici Ikara. Kdyby se doktor jmenoval Schweitzer, její smrt by byla směšná a nelogická. Je ovšem otázkou, zda se stává logickou jenom proto, že se někdo nějak jmenuje. Proč to vlastně rozebírám a proč mi to vadí... Ikarova smrt se dá chápat jako smrt člověka, který doplatí na to, že nedbal Daidalovy rady, jako varování před nedostatkem pokory či prostě nezodpovědností. Smrt Monad nemá IMHO význam žádný. KONEC SPOILERU. Jsou to sice jen jednotlivosti, ale je jich celá řada. Příběh nakonec dá jakž takž smysl, ale je to už něco úplně jiného, než co jsme sledovali na začátku. Je to škoda, protože začátek se mi líbil velmi. Dávám lepší ***, i když ne s nějakou jistotou. Závěrem bych doporučil těm, co Ergo Proxy spolykali s chutí, seriál Texhnolyze. Má přinejmením podobnou atmosféru. (15.08.2007)

Je to zamotaný, logický-nelogický, halucinogenní, tmavé. Několikrát jsem se přistihla, že na to koukám s vykulenýma očima. Proč? To řeči, co vedli. To obrazy, co jsem viděla. Ale dohromady? Pomalu nic víc než čítanka filozofie a existencialismu. Co pro mě bylo překvapením a celkem zklamáním, že po 19. dílu, který je jako komix made in USA, naskakuje 20. díl, kde je všechno zase úplně jinak. A teď nevíte - zase sen? Představa? Až ke konci pochopíte, že to je realita. Asi jim konečně došlo, že takovýchto stavů, už bylo víc jak dost. No, ale můj výsledný dojem náramně zlepšily poslední cca. 2 minuty. Vince se rozhodl podle mého gusta :-D Slabší 4*. + opening se mi moc líbil, hlavně když "křičel". Ta chvilka by děsně působivá :-) (04.10.2009)

Po prvním díle jsem si myslel, že půjde o velice složitou podívanou, ve které se budu často ztrácet...jak jsem se ale mýlil. Stačí vydržet a nevzdat to a máme tu fajnovou scifinu, která na první pohled vypadá strašně složitě, ale ve skutečnosti je to snadno pochopitelné a velice poutavé. Nejvíc mne oslovily charaktery Vincent a Pino, kteří cestují na "králíkovy" jako taková neodlučitelná dvojice.. Vincentovi hraje do karet jeho "rozpolcenost", která, ač se projevuje skoro v každém díle, tak není otravná (ne, opravdu se nejedná o žádné emo výlevy, ze kterých se člověku často zvedá kufr). Animace a kresba...no tady je to mírně složitější...po prvním díle nás tvůrci rozmazlí naprosto dokonale plynulou animací a až puntičkářskou kresbou, která se v ostatních dílech už vůbec neprojevuje (teda až na poslední asi 3 díly)...ale na to v tomto případě sere pes. Hlavní je příběh, který se neustále sune dopředu, charaktery, které se vyvíjí a naprosto skvěle padnoucí hudební podkres. Možná je mé vysoké hodnocení ovlivněno tím, že poslední 2 anime kousky, které jsem měl tu čest vidět byly opravdu hodně průměrné a "mozku nepotřebné"..."klasiky" jako Love Hina a Ah! My Goddess...ale u Ergo Proxy jsem hltal každou minutu, i když jsem na to koukal vždy až od půlnoci.. (25.01.2009)

zatím nudná podívaná s hnusným a protivným hlavním hrdinou a krásnou nicméně rozmazlenou a sobeckou hrdinkou. fakt nechápu systém japonského kreslení se zavřenýma očima a děsně mě to rozčiluje. po 4. dílu jen samé keci, minimum dobré akce a hrdina Vincent Law, který svou ubohostí nemůže klesou o moc níž. nesáším takovéhle chlapy. ubohé naříkající nicky. ještě jedna otázka? proč má na sobě pořád ten neuvěřitelně odporný oblek ve který vypadá jak tlustý prase? A to nemohli nakrreslit hezčího hrdinu jako třeba v Ecobanu?Po dévátém díle: mám nového favorita :-) Daedalus. Ten jeho jízlivý pohled a hlásek. K zulíbání. Závěr: Poslední díly rozhodně nepřinesly takovou extázi jak tady někteří popisují. Navíc mi u posledního dílu v půlce naskočily špatné titulky, takže jsem musela přepnout na americkou verzi abych aspon věděla o co běží. Pointa a výsledek mi ale stále chybí (a není to těma titulkama). Spousta dílů byla k ničemu nebo divná, závěrečné vysvětlení pro mě neuspokojivé. => průměr (19.02.2012)

Po deseti dílech končím - fantastická noirově cyberpunkový vizuál a žánrové propriety nejsou všechno. Od cyberpunkového tématu se to vzdálí velice rychle, a ač příběh není úplně nezajímavý, tak je vyprávěný tak zoufale zmateně a nudně, že mě seriál vůbec nedokázal zachytit (i když není příliš komplikovaný, jen tak vypadá - forma vyprávění je tu jen zbytečný umělý konstrukt který ani atmosféře příliš neprospívá). Filosofie tam každopádně není příliš zajímavá, a o nějaké emoční působivosti si seriál může nechat jen zdát. 5/10 (12.08.2014)

Dobře shrnuje seriál ve svém komentáři Mandelbrot a proto se spíše pokusím na něj navázat a trochu rozvést a popsat důvody svého nízkého hodnocení. To, co mě zaujalo, byly časté narážky převážně na filozofy, vědce, spisovatele 20.století, odkazy na mytologii. Autoři se také nebáli sáhnout do každé kultury a vypůjčit si z ní jména a obalit tak seriál zcela zbytečným balastem, neboť bohužel zůstává jen u jmen. To, čím se může pyšnit Neon Genesis Evangelion a naopak. 40% (28.03.2007)

Velmi zajímavá a povedená sci-fi série. Byť trpí několika neduhy, nejde o to, že tvůrci se vyžívají v citování myšlenek spousty filozofů(fansuby vše hezky vysvětlují, případně wiki), ale spíše mě štvě, že některé epizody mi tam nedávají smysl, stejně jako konec celé série, který nevím jak interpretovat. Atmosféra hudba je velmi povedená(díky openingu Kiri jsem poznal geniální skupinu Monoral, takže po této stránce je to bez výhrad). Ještě bych pochválil za zajímavý způsob režie, vyprávění a propagaci postmoderní filosofie:) Série hodná vašeho času a hlavně reprízy.... (28.12.2008)

Ergo Proxy je věru jeden úlisný falešný prorok: Zvěstuje a slibuje grandiozitu, věci svaté a naopak katastrofické; povídání o Bohu, životu a vůbec. Tlachat by mu šlo, ale realita je nad těmi zataženými mraky úplně odlišná a všechny tyto pohádky kvapně ztrácí nit. Famózní úvodní díly jsou nadopované adrenalinem a dokonale proložené otázkami, které mě bláhovou radostí přišpendlily do sedačky až jsem brečel. K mystériozním noirovkám mám hlubokou afinitu, promyšlené ohavné a robotické dystopie bych obědval každý den a všechno bylo zahalené za zakouřenými oponami všude, kam jsem se podíval, že jsem se na onu průzkumnou cestu samou nedočkavostí třásl. Ono se to ale někdy pokazí, že? Až moc brzo. Obrovský nerožvejkatelný kusanec filosofie na jedné straně, další nekonečná porce lehcé dotčeného existencionalismu, karikaturní narážky a hinty k důležitým dějovým prvkům, to vše v mrzce nudném mnnohodílném středu, kdy seriál doslova úmorně zuby nehty přežívá. V tuto dobu jsem neměl nejmenší tušení, co se na plátně děje a hlavně proč. Co tam vůbec dělalo hned několik úplně nesmyslných, z kontextu vytržených epizod? Jestli tam byl někde pokus o vtip, tak ten byl jak z Babicovy kuchařky. Jako totální iracionální výsměch poslouží zjištění, že celá biblická cesta za poznáním je naprosto zbytečná a je třeba se na potvoru vrátit. V tu dobu už jsem byl tak psychicky zlomený, že i trollící Pino byla svými dětinskými hláškami mé hlavní útočiště. Díky Bohu konec přidá do kroku, symbolicky se vrátí k stylu úvodu a servíruje důstojné zauzlování zmatených linek do něčeho rozumného, i když ne tak uspokojivého a zároveň podivně připomínajícího NGE. Oceňuji pokus o tento druh ultravážné epiky a tématicky Ergo Proxy těžko hledá kolegu, nicméně nemůžu si pomoci: V konečném důsledku je to solidní nepořádek, protože nikdy to nepůsobí uceleně, hmotně a jako jednolitý myšlenkový tok. Podobně nekonzistentní je i kresba, která se pohybuje od úžasné po hodně ujetou; dle nálady asi. Zaujmou anglické OP a hlavně známé ED od Audioslave. Nerad dávám Ergu Proxy pouze lepší 3*, protože tohle mělo náběh na něco fantastického, ale ten doskok byl s těžce nemotorným dopadem na sedničku. (11.10.2021)

Cogito ergo sum? (09.04.2008)

Koukám, že se tu všichni snaží zvítězit v délce komentáře. Otázkou je: Může za to děj seriálu? Otázky, na které naráží? Přirozená soutěživost uživatelů? Prostředí, ve kterém vyrůstáme? Zvrácenost našeho stvořitele, nebo stvořitele našeho stvořitele? Přesně takovéhle kvantum myšlenek se mi míhalo v hlavě jak na běžícím pásu. Neřekl bych, že by na nich bylo něco špatného. Určitě jsem si v hlavě urovnal pár tezí a několik novinek jsem se naučil, ale všeho moc škodí. Kór, když si začnu připadat víc jako ve škole, než jako v příběhu. Nicméně to je má chyba, protože myšlení se hold musí občas utlumit. Na druhou stranu, pokud nemáte rádi nějakého intelektuála, můžete mu tímhle uškvařit mozek. Jinak ta nevyváženost je příšerná... jednou je díl geniální a jindy bych se přestal dívat z dílu na díl. Na druhou variantu tu všichni nadávají, tak nemá smysl přidvat do kotle. Kdo neviděl, měl by vyzkoušet první díl, protože je perfektní reklamou na pokračování. Mě nadchnul už jen ten drobný nápad, že existuje vir Cogito, který u robotů jaksi... probouzí duši. Je to u biologických komponent možné? Jaký je pak rozdíl mezi člověkem a robotem? Má smysl, že mají lidé duši? Mají vůbec lidé duši, nebo jednají na základě jedniček a nul? Píšu tenhle komentář vůbec já? Welcome to my hell! (08.03.2009)

V podstatě celou první půlku se seriál tváří celkem normálně, nicméně v dalších epizodách už ve mě čím dál častěji převládal pocit, že sleduji některou z posledních dvou epizod NGE. Falešné reality ve falešných realitách, dlouhé filozofické monology nebo celý jeden díl ve stylu obdoby hry Chcete být milionářem, kde se nehraje o miliony ale rovnou o život. To všechno vede ke stále rostoucímu pocitu nepochopení, o co vlastně v seriálu jde. Právě v těchto pasážích se ale často nalézají důležité indicie k rozluštění celého příběhu. Naštěstí poslední epizoda zodpoví většinu otázek a do té doby zmatený příběh se překvapivě dobře vysvětlí. Ergo Proxy se prostě za každou cenu snaží být jiné, než zbytek anime produkce, což na jednu stranu oceňuji, ale výsledek této snahy až tak skvělý není. Díky často dost odlišnému stylu jednotlivých epizod působí seriál trochu roztříštěným dojmem a rádoby filozofické řeči dávají většinou asi tolik smyslu jako proslov architekta v druhém Matrixu. Celá koncepce světa Ergo Proxy zase trochu moc připomíná jednu známou mangu (nerad bych připravil případné čtenáře o překvapení, proto nezmíním jméno), než abych mohl autorům připsat nějaké body za originalitu v téhle oblasti. Přesto však Ergo Proxy není k zahození a v některých jednotlivých epizodách je opravdu působivé, jako celek ale příliš dobře nefunguje. (02.07.2006)

Tajomná atmosféra veľkomesta vytvárajúca samotu, aj keď s niekým ste. Všetko je riadené z hora a svet je naoko perfektný. Príbeh sa odohráva vo svete kde nezávislosti a slobodného rozhodovania je veľmi málo. Celé Ergo Proxy je tmavé a to dokresľuje jeho vážnu atmosféru. Ergo Proxy obsahuje neuveriteľné množstvo filozofie a je vo svojej podstate óda na "Raison d´être" čo aj v anime zaznie a znamená to zmysel či dôvod bytia/existencie/života. Nie je to vôbec ľahké pochopiť jednotlivé odkazy a niektoré chápu zrejme iba samotný "stvoritelia" nie planéty, ale tohto anime. Pretože to nie je len óda na dôvod bytia bežného smrteľníka, ale zahrávajú sa s myšlienkou aký má dôvod žiť samotný stvoriteľ (tento krát nie anime). Tak to máme myšlienku, ktorá nie je až tak originálna, ale jej podanie v tomto anime vyšlo. Takže príbeh je postavený kvalitne a veľmi pomaly sa divák dozvedá jednotlivé dôležité informácie. Ja si samozrejme uvedomujem, že to tak je zrealizované účelovo. V strede príbehu sa vyskytuje takzvaná hra na rodinku inak povedané typické spolunažívanie ženy a muža. Re-l je výborne vymyslená komplexná postava je silná, sexi, stelesňuje ženskosť a rozmýšľanie nežnejšieho pohlavia. Čiže diely pri "hre na rodinku" sú v do istej miery aj poučné. Vincent stelesňuje klasického hravého muža, ktorého žena nevie ľahko pochopiť a to sa jej páči. Raul Creed je určite tiež zaujímavou postavou a ukazuje, že aj keď existuje zradca nie vždy mu v jeho konaní chce niekto zabrániť. Pino je tam samozrejme na lepšie sprevádzanie príbehom a aby v dieloch "hry na rodinku" bolo "akože" nejaké dieťa. Vincentov psychický stav, alebo vlastne, že hľadá sám seba je v podstate dobrým nápadom pridať do príbehu nejaké psychologické súčinitele. Do príbehu boli zasadení aj AutoReiv indivíduá čo sú v podstate robotický pomocníci a od polovice príbehu začínajú byť jeho dosť dôležitou súčasťou. Hlavný dôvod výraznej zmeny úlohy AutoReivov v príbehu je vírus cogito. Hudba je výborná, výborne pasuje k tomuto zánru, k tomu treba ohodnotiť úžasný opening (Monoral - Kiri), ten sa podobá na opening zo Smallville. Koniec je v skutku zaujímavý a vlastne mierne aj otvorený. Takže odporúčam za výborný príbeh, výborné charaktery, výbornú hudbu atď. PS : Re-l má sexi modrý očný tieň a tiež dobre vyzerá keď je v posteli. (14.05.2015)

Skončil jsem u 15. epizody, takže nevím, jestli se to ještě k něčemu dokope, ale protože mě to pak úplně přestalo zajímat, tak je mi to jedno. Začne to slibně, většina epizod má skvělou atmosféru a docela dlouho jsem i čekal na to, co z toho vyleze. Stejně tak jsem doufal, že to bude psychologické, když už je to tu tak zařazené a když se to celou dobu tváří filozoficky. Jenže už po třech epizodách se to začalo motat v kruzích, některé epizody působí úplně mimo celek a když už to má něco odhalit, trvá klidně i čtyři epizody, než se definitivně řekne, že to tak je. Dějově mi to vlastně přijde prosté a utahané, ale "ozvláštněné" tou (pro anime typickou) přehnanou překombinovaností, tady asi i pěkně samoúčelnou. Mělo to být divné, je to trochu divné, ale v tom špatném slova smyslu. Jde si to svojí cestou a nemá to problém do rozjetého děje jen tak strčit epizodu, ve které Vincent Law soutěží v japonském Chcete být milionářem? (která se mi ale líbila docela dost, jelikož konečně něco odhalovala), ale ta nahodilost je časem až repetitivní a dokázala mě pak odradit od dalšího sledování. To a ještě postava autorava Pinot, malé holčičky, která je s každým dílem čím dál tím víc otravná a její opodstatnění v seriálu vůbec nefunguje - má být vtipnou postavou, ale jakýkoli humor se do zde vybudované atmosféry vůbec nehod, takže to svojí přítomností jen zbytečně rozmělňuje. 3* (05.07.2023)

Velmi zajímavé anime, které se bude líbit zejména fanouškům postapo, lehce surrealistických scén a kyberpunku (schválně ho uvádím až na třetím místě, neboť Ergo Proxy se ho spíš dotýká, než že by se ponořila do jeho vod). Většina seriálu je skvělá (a překvapivě pro mě i velmi originálně pojaté díly ve formě psychoanalýzy nebo soutěžního kvízu, což obvykle moc nemusím), výsledný dojem kazí až poslední tři díly, které sklouzly do nesmyslné fantasy a nechaly všechny postavy úplně zešílet a provádět zcela nepochopitelné věci. Nicméně pořád lepší toto, než třeba konec Neon Genesis Evangelionu, který by mohl vyhrát anketu o nejhorší a nejnesmyslnější závěr seriálu v historii. Ergo Proxy mohu doporučit - a tím více, pokud vynecháte konec a domyslíte si vlastní, hutné kyberpunkové vyvrcholení. Jinak budete zřejmě zklamáni. (05.07.2011)

Ergo Proxy je směsí toho nejlepšího i toho horšího, co může anime nabídnout. Největším kladem je velice efektní animace a sountrack, který k témné atmosféře seriálu perfektně pasuje. Velkou devízou seriálu jsou určitě i skvělé charaktery. Především Pinot (ze začátku jsem ji nesnášel, ale ke konci nejoblíbenější postava :) ), ale i k Lil a Vincentovi jsem cítil velké sympatie. Jedinné, co lze seriálu vytknout, je místy chaotický a příliž komplikovaný styl vyprávění. Totéž platí pro přesycenost tajemně, či moudře znějícími výroky postav, které mnohdy působí jako nepovedený pokus dát seriálu vyšší smysl. A nebo jsem je jen vždycky nepochopil... kdo ví, ale určitě nejsem sám. Ale dost hanění, jedná se o špičkovou záležitost, na kterou vzpomínám velice rád a často. Ergo proxy má prostě NĚCO, co šíleným způsobem funguje. Ani po dlouhém přemýšlení jsem nedokázal přijít na to, co přesně to je. Zřejmě to bude výtečná režie. Každopádně má to za následek to, že i když ději nerozumíte na 100 %, tak jste napjatí z každého následujícího okamžiku. Pamatuju si, že při posledním díle mi vzrušením skoro celou dobu splašeně bilo srdce. Takový adrenalin ve mě snad žádný seriál nevyvolal. Poslední díl jsem zkoukl asi tak 10x, než jsem se dostatečně nabažil dokonalosti každé jednotlivé scény. A proto po zralé úvaze dávám 5*. KDybych měl být objektivní, dám 4*... původně jsem je taky dal. Ale prostě už nemůžu přehlížet fakt, že mě pořád Ergo Proxy fascinuje a na jeho charaktery vzpomínám skoro nejradši ze všech anime. (08.10.2008)

Skvělá vystavěná atmosféra a mimořádně povedená postava Lil, která jako by z oka vypadla zpěvačce z Evanescence. První 3 díly super, ale pak se seriál topí v průměrnosti. Za zmínku stojí opening, jak jeho vizuální zpracování, tak i song od Kiri - I love it. Celkově za 50% (30.12.2010)

Na začiatku PERFEKTNÉ... krásny art, výborná zápletka... od nejakej 9.-10. ep. to začína byť prudko psychadelické, chaosné, neusporiadané, ničnehovoriace. Nakoniec tam bolo pridaných pár zaujímavých myšlienok, ktoré boli popretkávané hollywoodskymi efektami a prázdnymi scénami... takže hodnotenie zostáva na 2+ (16.11.2011)

První dva díly jsem viděla snad 3x po sobě. Tak hutný a napínavý začátek seriálu se moc často nevidí. Děj se pak ustálí a přejde do roviny jakéhosi roadtripu. Tato cesta za hledáním sebe sama hlavním protagonistům poodkryje nejen tajemství bytostí zvaných proxy, ale i popožene celý svět do záhuby či nového počátku. Každý díl je samotnou kapitolou se skvělým koncem či pointou na závěr. Poslední díly se zase slejou dohromady a vykvetou v neuvěřitelné finále. A i to ovšem přímo neodpoví na všechny otázky a nerozmotá všechna tajemství, kterých se autoři dotkli. Což nabízí množství prostoru pro vlastní úvahy a hledání metafor a narážek v psychologii, filozofii a náboženství. Pro mě srdcovka, doporučuji všem. (07.01.2012)

Ergo Proxy se mi hodnotí lehce. Je to totiž ten nejlepší kousek, z toho mála co jsem viděl... a epizoda 19 mimo realitu, kterou beru jen jako narušitele atmosféry, mi to nezkazí - doporučeno přeskočit. // Plusy: Animace a výprava / atmosféra / melancholie / děj / kladné i záporné postavy / vyvážená akce s dramatem / nutnost být pozorný a trochu zauvažovat / Proxies / opening. Mínusy: Ep19 / aby bylo co vytknout, tak dejme tomu, že i postava androida v těle a s chováním malé holky převlečené za nějakého růžového mončičáka, je místama rušivým elementem, který ale stačí brát jako domácího mazlíčka (třeba psa co umí mluvit), který hrdiny doprovází na cestě, a není to nic k nevydržení. (04.05.2012)