A fost sau n-a fost?
12:08 na východ od Bukurešti
12:08 East of Bucharest
12:08 East of Bucharest
12:08 East of Bucharest
Obsahy(1)
22. prosinec 1989. Celá země sleduje v televizi v přímém přenosu, jak rozzuřený dav přinutil rumunského diktátora Ceaușesca uprchnout v helikoptéře z Bukurešti. V klidném městečku na východ od hlavního města, šestnáct let od tohoto historického dne, majitel místní televizní stanice pozve do talk show dva hosty, aby se podělili o své vzpomínky na ony slavné revoluční chvíle. Prvním je starý důchodce a občas Santa Claus, druhý je učitelem dějepisu, jehož celý plat právě pozřely dluhy za alkohol. Společně vzpomínají na den, kdy provolávali heslo „Pryč s Ceaușeskem!“. Až jeden telefonát televizního diváka zpochybní proklamované hrdiny, kteří možná tehdy spíše nasávali někde v baru nebo dělali přípravy na Vánoce, než se bouřili v ulicích... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (73)
Ze začátku to na mě působilo zmatečně, ale pak jsem nármně bavil, takhe má vypadat satira společnosti a neskutečný herecký výkony těch třech ve studiu. ()
║Rozpočet $1milión║Tržby USA $91,881║Tržby Celosvetovo $523,703║ ()
Hledání podstaty minulosti v současnosti jako fraška o třech trpících hlavách. Byla revoluce ve 12:08 na východ od Bukurešti, nebo nebyla? Rozsvěcí se lampy náhle, nebo postupně? První komediální polovina zalomená do porumboiuovské letargie televizní debaty, v níž se tři aktéři točí v kruhu nemohoucnosti, urážek a vlastních narativů. Byla by to prdel, kdyby to nebylo z hlediska post-soc společností tak přesné. (V takovém ÚSTRu by se mělo povinně promítat 1x denně místo ranní hymny) ()
Celovečerní debut Cornelia Porumboia, ověnčený cenou z Cannes, je skutečně hodně originální politickou satirou. Koncepce snímku, kdy rozdělení příběhu do dvou souměrných polovin, dělá formu tak trochu experimentální, přičemž hlavně druhá půle ,,live vysílání" v televizním studiu je skutečně sama originálem. Záměrně nepodařené nájezdy kamery, amatérské moderování i televizní přenos, neúměrně dlouhá stopáž vidlácké talk show atd. daly vzpomenout na dřevní doby porevolučního televizního vysílání i u nás, jak je známe ze začátku 90. let minulého století. Satirický přesah celého vyprávění ale zastiňuje předešlé - je v celkovém marasmu socialistického satelitu vůbec možné najít morálně nepokřiveného hrdinu? Stěží... Podobné filmy: Smrt pana Lazaresca ()
Jsou filmy, které vypovídají o minulosti a pak jsou filmy, které reflektují současnost. 12:08 Na východ od Bukurešti reflektuje minulost skrze současnost. Jádrem snímku je totiž debata v lokálním televizním studiu na téma rumunské revoluce z prosince 1989, v níž konečně padl Nicolae Ceauşescu. Debata je to ale z mnoha důvodů natolik absurdní, že nakonec vypovídá více o jejích účastnících a rovným dílem také okolnostech, za kterých vzniká. Geniálním tahem je především zpřítomnění studiové kamery, která - vedená rukou diletantského mladíka - provádí chaotická přerámování, nesmyslná přeostřování a nesystematicky skáče mezi detailními a celkovými záběry. Trapnost celé diskuze o tom, zda lidé z provinčního městečka vyběhli demonstrovat před nebo až poté, co Cauşescu rezignovaně odletěl v helikoptéře, se tak odráží v samotné formě snímku a oživuje úmorné handrkování protagonistů. Jak se mimochodem dozvídáme, největší změnou oproti totalitní době je, že "dnes už tolik nesněží". ()
Pokus o satirickou rekonstrukci událostí, které se udály během zimního dne 22. 12. 1989 v jedné zapadlé rumunské vísce během svržení tyrana Ceauşeska a jeho vlády. Film, jenž je rozdělen na dvě poloviny, nejdříve sleduje účastníky budoucí TV talk show v jejich každodenním rozjímání a postupné přípravě na televizní rozpravu. Ze druhé části, oné televizní konfrontace moderátora a jeho dvou hostů, jsem měl poněkud obavu, ale je to právě tato část, která dělá film tak kvalitním, jakým je. Hosté urážející se navzájem, pseudointelektuální výmysly moderátora, výhružky z řad volajících diváků do vysílání, neschopný kameraman, naprosto postavené na hlavu, absurdita na entou. Suma sumárum trochu rozvláčnější začátek vystřídaný geniálně natočenou a sestříhanou televizní debatou à la Ota Černý aneb jak pravil Herakleitos blablabla... ()
Pět hvězdiček tomu přes velkou lítost nedám, protože forma poněkud pokulhává za obsahem a přes rozumnou stopáž se první polovina trošku táhne a celkem zbytečně rozpitvává nelichotivou přízemní existenci protagonistů příběhu. Zato druhá polovina, která se odehrává v televizi během živého diskuzního vysílání, je doslova skvělá a je to myslím pro mě zatím ta dosud nejpřesnější výpověď o realitě generace, která zažila pád komunistického režimu a následnou deziluzi z popřevratových poměrů. Zažila ji mimochodem naprosto oprávněně, protože elity a jejich skutky jsou jen výsledkem celkového stavu společnosti a změny myšlení jsou mnohem těžší než formální změny režimu. Elity nejsou o nic lepší ani horší než zbytek společnosti a dělají jen to, co jim ti dole dovolí. Tenhle snímek je v zobrazení skutečnosti daleko nejblíž pravdě než jakýkoli český snímek, který se v posledním dvacetiletí chtěl vyrovnávat s naší minulostí. Televizní sešlost řeší, jestli se v provinčním městě na východ od Bukurešti odehrávala revoluce nebo jen místní pasivně čekali na pád moci v hlavním městě. Lidská paměť, jak známo, funguje selektivně a člověk si rád upravuje vlastní životopis do té míry, že tomu nakonec sám věří. Konfrontace s realitou, respektive s viděním svých bližních, pak může způsobit přímo gejzír tragikomických výstupů, které odhalují konjunkurálnost a přizpůsobivost našich hrdinů. Styl humoru, který se doslova vyžívá v trapnosti a malosti filmových postav, je docela vzdálený našemu hřejivému a nostalgickému, řekněme, hřebejkovskému stylu. Celkový dojem: 85 %. ()
Ako naznačuje plagát - mnohé veci ostanú nevypovedané. Aj keď zjavne toto je film natočený najmä pre bulharské publikum, tuzemský divák má to šťastie, že vie "o čo ide" a tak vie oceniť nápad aj spracovanie. Krásne fungujúca satira, ktorá začne mať grády až v druhej polovici, ale vďaka svojej dĺžke to zhltnete na jeden šup. 80%. ()
Snímok trvá 90 minút, pričom 70 z nich, človek pozerá mdlým spôsobom na obrazovku a čaká, a čaká, a čaká .. a nič. Tematicky nesmierne nápadité, obsahovo absolútne nedotiahnuté. Ja mám veľmi rád obyčajné filmy zo života, no “12:08” ma akosi nezastihol v najlepšej nálade, čo je zrejme v prvom rade moja chyba i smola zároveň. ()
Po filmoch 4 mesiace,3 týždne a 2 dni a Smrť pána Lazaresca je tu ďalší výborný rumunský film.Ja neviem ako to robia, ale toto už nemôže byť náhoda. Rumuni to proste vedia. Všetky tri spomínané filmy určite neboli finančne náročné a napriek tomu sú to veľmi kvalitné a úspešné filmy. Príbeh tejto komédie je jednoduchý a samotný nápad urobiť reláciu naživo na tému "X" rokov po revolúcii pôsobí rovnako strelene, akoby pôsobil aj u nás. Predpokladám, že i záujem o ňu by bol podobný. Zdanlivo nezaujímavá téma, ale prinesie v priamom prenose kopu srandy a ja som sa fakt dobre bavil. Rumuni, metelescu blescu do výroby ďalšieho podobného preplescu! 80%. ()
Velice zajímavě pojatý snímek u rumumunské revoluci v roce 1989, který je nejspíš mnohem zajímavější pro Rumuny než pro nás. Pro mne z tohoto zvláštního polodokumentráního filmu bylo nejzajímavější potrvzení skutečnosti, že v Rumunsku byl převrat v roce 1989 mnohem více pučem než revolucí. ()
Pri tomto filme ma napadla jedna myšlienka. A síce, že aké smiešne z pohľadu bežného života sú všetky tie veľké udalosti, revolúcia v r. 89.... Dnes je to prezentované všetko tak, ako keby sa len odvtedy začalo žiť. Pritom pre bežného človeka si nič vtedy také nestalo (samozrejme okrem tých pár úmrtí ľudí, ktorí chceli byť hrdinami). Skôr veci spejú k horšiemu. Ale slnko svieti rovnako, aj Zem sa rovnako točí... Film na premýšľanie, aj keď dejová linka je trocha slabšia, ale tí páni potom v tom štúdiu pobavili, najmä ten čo sa chcel ukázať... A k tomu civilná forma, spokojnosť. Nadpriemer. 75/100 ()
Je nepochybně dobré vědět, že nejen u nás je spousta těch, kteří by si nechali zešikmit oči první den, kdy by nám začali vládnout Číňani, a bili by se v hruď řka, že měli oči šikmé již v prenatálním věku. Film se může pochlubit dobrými hereckými výkony a velmi pěknou hudbou. ()
Vtipné a ľudské, no záverečné zábery sú natoľko príjemné, že si to ten film ani nezaslúži. Ja chápem o čo asi Porumboiuovi šlo, ale tá až hmatateľná hlúposť, ktorá mala režim vystihovať, by mi niečo hovorila asi iba keby som ho naozaj zažil. ()
Je veľmi dôležité, či jeden alkoholik a jeden Santa Claus prišli na námestie pred alebo po 12:08 22.12 roku pána 1989, ale v Rumunsku je úplne jedno, či sa píše rok 1989, alebo 2005. Vyzerá to tam totiž úplne rovnako. Ľudia sú stále rovnakí, stále si závidia nos medzi očami, stále nemajú peniaze a stále ich dokáže jednou vetou najlepšie zhodnotiť jeden šmelinársky prisťahovalec z ďalekého východu. Svojou výpoveďou veľmi hodnotný film, ktorý však popri ďalšej rumunskej novovlnovej konkurencii, ktorú sme mali možnosť u nás vzhliadnuť, pôsobí dosť nízkorozpočtovo a scenáristicky chudobnejšie. Takže moje hodnotenie sa odvíja od hodnotenia Pána Lazaresca a Mesiacov a týždňov, tie sú po všetkých stránkach o jeden a pol triedy vyššie. Ak by som ich nevidel a musel porovnávať s našou (a českou) produkciou, ktorá sa v tomto smere (resp. riešením syndrómu minulosti a otázok spoločnosti všeobecne) uberá komerčnejším smerom, tak by to bolo za čisté štyri. ()
Až příliš pravděpodobné, realistické a hořké! Marnost nad marnost, všechno je marnost. Režimy se mění, ale člověk se svými sklony k dobru i zlu, slabostí a malostí zůstává stejný...Další výborný rumunský film, který je mrazivě realistický (po zhlédnutí 4 měsíců, 3 týdnů atd. mne začala rumunská kinematografie po roce 1989 zajímat). ()
Doteraz som videl dva rumunské filmy (ten s odpočítanými mesiacmi, týždňami a dňami a druhý o smrti pána Lazaresca). Oba ako-tak naplnili moje očakávania. Ten dnešný ani náhodou. 16 rokov po tzv. revolúcii sa v televíznej relácii pokúšajú zodpovedať na otázku, či bola nejaká revolúcia v ich meste pred odletom Ceaucesca, alebo nie. Relácia bola trápna, dovtedajší priebeh filmu nudný. Kto pozná Balkán, toho vlastne nemalo čo prekvapiť a tí, ktorí tam ešte nezavítali si ho vedia predstaviť extrapoláciou našich vtedajších pomerov. Dalo by sa mudrovať o tom, aké veľké otázky a pochybnosti film nastavil, ale to by musel byť film iných kvalít, aby som sa s tým stotožnil. Tento bol podľa mňa nevydarený, a mám za to, že aj na rumunské pomery. ()
Dlouho jsem si říkal, že to sice vypadá naprosto autenticky, ale je to o ničem. Pak přišla druhá polovina, ve které sedí tři chlapi před studiovým pozadím a zabírá je kamera na stativu. Kupodivu to ale začalo být jak zábavné, tak o něčem. Nevím, jak to hodnotit. První půlka sotva průměrná, pak se to skvěle rozjelo... Řekněme 70%. ()
Slušné tempo a dialógy, nenútené herecké výkony, bavila som sa celý čas. ()
Napínavá uzemňující dramata z jedné místnosti se odehrávají nejčastěji v soudní síni. Tato rekonstrukce událostí a objasňování historické pravdy byla zajímavým překvapením s pocitově podobným příběhem z televizního studia v průběhu přímého přenosu diskusního pořadu. Pomyslný proces s hostem, tvrdícím ve svůj prospěch verzi odlišnou oproti všem ostatním svědkům nemá svého soudce, vlastně ani obžalovaného v tom pravém slova smyslu, ale dopustil-li se pan Manescu veřejných lží, po skončení se možná přeci jen stává odsouzeným s dírou ve svědomí, a možná i několika dalšími lidí v okolí...? Pro cizího diváka je tento film i zajímavým exkursem do revolučních událostí koncem roku 1989 v další krajině bývalého východního bloku. Také oceňuji výrazný satirický ráz (místy až s přesahy do hořké komedie), stejně jako poselství snímku, který rozehrává důmyslnou charakterní hru jedince ve vztahu k společenským dějinám, ale i nevyhnutelného zaujetí vlastního postoje ve významném okamžiku. Zdlouhavý úvod filmu přes 35 minut (i spolu s úplným zakončením) ve stylu Benninga nebo pozdního R. Anderssona mi moc nesedl, stejně jako u zmíněných tvůrců mi to připadalo jako série někdy více, někdy méně zajímavých a někdy i téměř nic neříkajících statických záběrů a kdyby zůstal v takovém duchu celý film, asi bych nedal víc, než 2 hvězdičky. Přestože ty záběry nám něco řeknou o budoucích postavách, často mě moc upoutat nedokázaly. Od momentu přesunutí do televizního studia je to zdařilá politická satira, které bych se nebál dát i plný počet, kdyby jí nebrzdilo to všechno před tím. A protože jsou podobně originální a nekompromisní satirické filmy dost vzácné, stejně jako u Číňanů v Paříži přidám 4. hvězdičku, minimálně do té doby, než neuvidím něco formálně i obsahově podobného ražení a zároveň jako celek vyrovnanějšího. [75%] ()