Drsňák

Vida, i v Německu umí natočit syrové a přitom cool drama z ulice. Drsňák několikrát napnul mé nervy k prasknutí, aniž by situace příliš hrotil nebo sahal po přehnané stylizaci. Scény jako ta s masožravou kytkou jsou jednoduše husté a jejich snaha o „hustotu“ nepřebíjí vše ostatní, jak tomu je například u Liljy-4ever. Nepříjemnou reálnost lidí a prostředí, před kterými si většina z nás úzkostlivě chrání kůži, narušuje jenom pár logických kiksů (v Německu k výběru z účtu vážně není třeba PIN?) a neměnný výraz Davida Krosse, který je příliš drsný, aby byl vážně drsný. 75% Zajímavé komentáře: Falko, wipeout, PanthercOY (15.06.2009)

Scénář: Zoran Drvenkar, Gregor Tressnow .. Je to takové celé moc šedé a nevýrazné na všech frontách. Nejen zvolenou našedlou vizuální formou, ale také vykresleným příběhem. Příběh chlapce, který se musí probírat přistěhovaleckou nesnášenlivostí a tyranii ve škole, kdy ho shánění peněz na vykoupení se z šikany dovede až k prodeji drog… Dost přímočaré, s tragickým koncem, který ovšem nezasáhne tak jak asi tvůrce chtěl. No, na druhou stranu to je po sérii romantických teen debilit film z kategorie (nad)průměrných a jeho shlédnutí vám nepřinese žádnou újmu. (31.03.2007)

Drsňák je film, který je zajímavý svým přístupem k divákovi. Už jen hlavní postava Michaela na mě působila zvláštním, až bezemočním výrazem ve tváři, který se víc projevil až ke konci a tak na mě působil celý film. Zvláštně - jiný výraz mě zatím nenapadá. Film přede mě kladl životní obrazy, kterým nebylo skutečně vůbec těžké uvěřit. Svým způsobem podání je na diváka vloženo obrovské břímě bezútěšného stavu spousty takových lidí, kteří se ocitnou najednou téměř bez prostředků a nemají sílu a zřejmě ani možnost se té situaci nějak vzepřít. Kde pro ně pak život ztrácí smysl a místo duše se stává černou a temnou propastí, z které se lze dostat jen velmi těžko. Proto na mě osobně nejvíc zapůsobila poslední čtvrthodina s Michaelem. O Davidovi Krossovi zřejmě ještě uslyšíme. Jestliže jsem filmu Zlodějíčkové dala trojku (že by jistá podobnost?), tak Drsňák na mě zapůsobil přece jen hlubším a intenzivnějším dojmem, tudíž dnes za čtyři. (23.11.2014)

Psychologicko-kriminální drama se zřetelně evropským vizuálem, které se snaží s ohledem na syrovou autenticitu zachytit život v horších čtvrtích velkoměstské periferie se spoustou přistěhovalců a sociálně slabších rodin. Hlavní hrdina jednak pochází z neúplné rodiny a jeho matka má velmi svérázně konzumní přístup k mužům, jednak se snaží v nepřátelském prostředí nejen přežít, ale i vyniknout a zvolí ošidnou cestu spolupráce s drogovým gangem. Snímek může některé diváky zklamat tím, jak nenaplňuje tradiční žánrová schémata a je vlastně docela nenápadný. Celkový dojem: 70 %. (26.09.2009)

Je to také moc německé, nechápejte to zle, nic proti němcům nemám, ale kdo ten film viděl, určitě chápe co tím myslím. V celém snímku se odráží ta jejich mentalita, klasické dialogy, nehodící se hudba - i když sama je na slušné úrovni, pohyb kamery, střih... Není to až tak špatné, ale jít na Drsňáka do kina, rozhodně bych byl zklamán. Je vidět snaha režiséra o realičnost, přesto však snímek působí uměle. Souhlasím s Damielem, Drsňák má sice momenty, kterými dokáže ohromit, jenže ty ostatní už za moc nestojí. Některé situace opravdu nefungují, ba narušují děj. Stejné je to s postavami, jejich chování je toporné, není cítit skoro žádný vývoj a pokud ano, není plynulý. Samotná dějová linka je sice neoriginální, ale dalo se z ní získat mnohem více, tvůrci hodně tlačí na pilu a snaží se nás dostat do příběhu až příliš rychle, první napadení je tu tak během deseti minut a abych se přiznal, rohodně mě nepřesvědčilo. Hlavní hrdina sice reaguje vcelku logicky, ale chování pachatelů je takové to klasické filmové drama... Herci nejsou přesvědčiví, ale v rámci mezí rozhodně fungují, horší je to pak s režisérem, který rozhodně nemá sitaci zcela pod kontrolou. Dobré fáze střídají ty nudné, až zbytečné... Rozhodně by to chtělo více zapracovat, na všech frontách. (11.03.2007)