De particulier à particulier
Hotel Harabati
Režie:
Brice CauvinScénář:
Brice CauvinHudba:
Philippe MillerHrají:
Laurent Lucas, Hélène Fillières, Anouk Aimée, Julie Gayet, Jamil Dehlavi, Claudine Barjol, Sabine Haudepin, Abdelkrim Bahloul, Erwan Marinopoulos (více)Obsahy(1)
Film debutanta Brice Cauvina je mistrovsky zvládnutou a neokázalou úvahou na téma neklidu a strachu, který je cítit ve městech po 11. září. Daří se mu udržet soustředěnou pozornost publika, aniž by prvoplánově vyložil všechny osvědčené vypravěčské karty. Zatímco čekají v Paříži na vlak do Benátek, chopí se manželé Philippe (Laurent Lucas) a Marion (Hélène Fillieresová) opuštěného zavazadla, které na nádraží zanechal uhlazený džentlmen, pocházející zjevně odněkud z Blízkého východu. Na visačce je čitelný jen zlomek „tel Harabati“, vevnitř je kufr vystlán penězi. Když se Philippe a Marion později vrátí do Paříže, vykládají Philippově matce Nelly (Anouk Aiméeová) i svému okolí o Benátkách, ale z jejich soukromých hovorů je divákovi jasné, že se na poslední chvíli rozhodli nikam nejet. Najednou se však vynoří záhadné fotografie s nimi v ulicích Benátek. Když se navíc rodina sejde v Sýrii, otázky a odpovědi neberou konce. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (3)
Samozřejmě, že tohle nemá s komedií naprosto nic společného. Je to drama se slibným začátkem, ale postupně je čím dál tím míň zajímavé, až se nakonec přesune do Sýrie a doplíží se do finále, které už se sotva dá označit za průměrné (i tak 50% s ohledem na začátek). ()
41st KVIFF 2006 - VARIETY CRITICS´ CHOICE - Dny Kritiků Variety ()
V prve rade by me zajimalo, kdo tento snimek na techto strankach zanrove oznacil jako komedii. Ted uz k samotnemu filmu. Zamerne ho nehodnotim hvezdickami, protoze ma tak rozdilny obsah a formu, ze by potreboval hodnoceni dve. A misit ci prumerovat dve veci kvalitativne tak odlisne, proste nejde. Formou pripomina film Hanekeho "Utajeny". Divak se u filmu ani chvili nenudi, kazdou minutou je napinan vice a vice, jak se veci maji a v co vyusti, reziser dobre pracuje s psychikou a psychologii postav i divaka. Nastinuje spoustu hypotez, ktere jsou bud rozvijeny v dalsi hypotezy anebo po chvili zklamavany, aby se po case zase staly aktualnimi. Za tuto slozku zaslouzi film cistou jednicku. Obsahova stranka postupne nabizi behem pribehu vice interpretaci, ale pokud melo byt (soude podle zaveru, ktery byl bez nejake zretelne navaznosti na predchozi dej) hlavni myslenkou filmu naprosto primitivni a cernobile videni, ze "my se tech zemi na Blizkem vychode z duvodu terorismu tak bojime, pritom tam jsou tak hodni lide a je tam tak krasne", tak s tim at jde pan reziser s prominutim do prdele. ()