L'amico di famiglia
L'Ami de la famille
The Family Friend
Rodinný priateľ
Režie:
Paolo SorrentinoScénář:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Teho TeardoHrají:
Giacomo Rizzo, Laura Chiatti, Marco Giallini, Barbara Valmorin, Luisa De Santis, Clara Bindi, Roberta Fiorentini, Lorenzo Gioielli, Emilio De Marchi (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Geremia je starý, ohyzdný, ale bohatý. Jeho vztah k penězům je přímo chorobný. Geremia půjčuje nešťastníkům, kteří to nutně potřebují, a pak krutě, cynicky a s ironickou úlisností vymáhá půjčené peníze i s vysokými úroky. Moc, kterou má nad svými oběťmi, mu ale nepřináší štěstí, po němž prahne. Cítí se osamělý, navíc jeho matka, upoutaná na lůžko, není nikdy spokojená se synovými výsledky. Ještěže je tady Gino, který se stylizuje do kovboje a se kterým Geremia chodí občas na ryby, aniž ho považuje za přítele. Jednoho dne mu Gino přivede jako novou potenciální oběť Saveria, který si chce půjčit, aby mohl vystrojit svatbu své dceři. Ukáže se, že Rosalba je krásná, ale nikoliv sentimentální, a zdá se, že Geremia si s ní bude rozumět jako pravý rodinný přítel. Groteskně stylizovaný film, natočený s velkým důrazem na estetickou stránku, je teprve třetím celovečerním dílem Paola Sorrentina, ale už podruhé v krátkém rozpětí se tomuto neapolskému rodákovi podařilo dostat se do soutěže v Cannes. Postavu lichváře Geremii vytvořil s pozoruhodným smyslem pro autorův záměr Giacomo Rizzo, další rodák z Neapole, který vytvořil řadu filmových a televizních rolí, ale který se věnuje především divadlu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (43)
Zlatá Palma - výběr ()
Rodinný přítel je oproti ostatním Sorrentinovým filmům obtížně přístupný nejenom významovou mnohoznačností, ale také skutečností, že v jeho středu stojí odpudivý lichvářský skřet. Stejně jako nám nepomáhá s dešifrováním symbolů nesených záběry, jež by obstály jako obrazy v galerii (lidské figury nabývají srovnatelného strukturálního významu jako neživé objekty), neulehčuje nám režisér ani cestu k protagonistovi, kterého jsem osobně vnímal s podobným odstupem, s jakým pozorujeme hororová monstra. Jako groteskní horor o zaprodanosti a citové vychladlosti dnešní společnosti dává vypravěčsky komplexní film více smyslu než jako cool historka z podsvětí, třebaže inspirace Scorsesem, stejně jako estetikou reklam a videoklipů, je opět zřejmá. Obdobně jako si Geremia navyšuje sebevědomí pokořováním těch, kteří mu zdánlivě nemohou ublížit (avšak ve skutečnosti nejsou o nic méně prohnilí), vyžívá se Sorrentino ve formálním zvýznamňování scén, v nichž navenek neběží o nic výjimečného (nakupování v supermarketu). Až zpětně, poté, co jsou zprvu nesrozumitelné segmenty vsazené do širších souvislostí, vychází najevo hlubší podstata nečekaných setkání formy a obsahu. Životy nízkých charakterů vypovídají o velkých otázkách zásluhou takřka operetního podání. Rodinný přítel je nepříjemný film, který nic nedává zadarmo, který lépe funguje v celcích než v neživotně působících detailech a který dost okatě exploatuje ženské tělo, ale pořád je ryzím filmem Paola Sorrentina, jehož výrazný režijní rukopis přes (záměrnou) odpudivost obsahu nedokážu neobdivovat. 70% ()
Mám dojem, že tady ještě Paolo neuměl vyprávět obrazem a jediným záběrem udeřit, ale nepopírám, že něktěré záběry mě cinkly. Laura je moc hezká slečinka, už jen její mobil a budu šťastnej panchartík. Teho Teardo udělal hudbu, která přesně zapadala do jednotlivých obrazů a scén. Filmařská profi práce, které chybí větší scénaristická údernost. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,096,450║ ()
Tak tohle je celý Paolo, kde mě jeho příběhy budou asi pokaždé přitahovat, odpuzovat a současně fascinovat. Ani tady to nebylo jiné s Geremiem, jeho dlouhým nehtem na malíčku své ruky, postojem k životním hodnotám a lidem ve svém okolí. Hlavně, že od něj neuslyším : " Moje poslední myšlenka bude patřit Tobě". ()
Není vhodné k romantické večeři při svíčkách. ()
Až bolestně věrohodné. Ohavně slizký Geremia se mi dostal pod kůži i do snů (a to není nic příjemného). Natolik mě Rodinný přítel zasáhl. ()
To je celý Sorrentino. Príbeh síce slabší, v pomalšom tempe a s minimom zaujímavých situácií, no tá forma a štýl podania divákovi, tak to je už iná kávička... bol som uchvátený a opäť ako hypnotizovaný. Či už navonok i vo vnútri zaujímavou a škaredou hlavnou postavou alebo vizuálnou kompozíciou, farbami, hudbou... To všetko ma vtiahlo do jedinečného Sorrentinovho sveta a dokázalo upútať po celý čas, a to i napriek tomu, že sa tam zas až tak veľa neudialo. Nadpriemer. 75/100 ()
Výtečný film, který nezapře typický Sorrentinův režijní styl. Hlavní postava má v sobě navíc mnohé z hlavních postav dalších Sorrentinových filmů - Geremia je podobně bohatý, osamělý a výstřední, jako Titta z NÁSLEDKŮ LÁSKY, Giulio z filmu BOŽSKÝ, Cheyenne z TADY TO MUSÍ BÝT i Jep z NÁSLEDKŮ LÁSKY. Jako by Sorrentina stále přitahoval stejný typ osobnosti, od něhož se částečně odklonil až v MLÁDÍ (které mi z navíc jeho dosavadních snímků přišlo jednoznačně nejslabší). Co mě na tomto filmu nadchlo, bylo dokonale zvolené obsazení - Giacomo Rizzo v titulní roli je naprosto fantastický, stejně jako úchvatná Laura Chiatti, která zde představuje jeho dokonalý protějšek - ti dva jsou kráska a zvíře par excellence. A celkově mi přišlo, že je z toho filmu hodně znát velká příprava, která předcházela jeho vzniku - jako by byl každý herec dlouho hledán tak, aby přesně zapadal do své role, a jako by byl každý detail v tom filmu důkladně promyšlený, a přesně zapadající do jednoho celku - ten film je naprosto omračující po vizuální, zvukové i herecké stránce, a trochu mě tam zamrzel jen konec, který mi přišel tak nějak useknutě otevřený (a který mi mimochodem připomněl závěr filmu Nejvyšší nabídka) - a potom mi moc nesedl soundtrack - většina použité hudby se podle mě do toho filmu nehodí, ale to už je vyloženě otázka osobního vkusu. Rodinný přítel je skvělý artový film, který mě téměř bezmezně dostal. ()
„Nevěsta už vzdychá, kvůli dluhu píchá.“ Držte si peněženky, chraňte své čokoládičky a zamkněte dcery! Čenichá kolem lichvářská hyena Geremia a úlisně se chechtá, když svým kolébavým krokem leprokačera cupitá za dlužníky. Hadry na něm visí, ruku imrvére v sádře, aby budil soucit, a na pařátě se divoce bimbá olezlá igelitka s bůhvíčím. OKÉNKO SUDIČEK: [][] Kdo Geremiovi stál nad kolébkou a co mu dali do vínku? % Quasimodo krásu. % Bazilišek usměvavost. % Harpagon empatii k chudým. % Wes Craven (ten poslední nalevo) úctu k ženám. [][] Zaujala i hromotlucká dvojčata a jejich neortodoxní vymahačské praktiky. Hlavně však nečekané zvraty. Při nich mág Paolo Sorrentino prokázal znalost našich filmů, např. Panna a netvor, Svatba jako řemen, Faunovo velmi pozdní odpoledne a Příště budeme chytřejší, staroušku! Moje žena zase prokázala dobré vychování. Já: „Za kolik bys šla s Geremiem, miláčku?“ Ona: „Tolik peněz ČNB ještě nevytiskla.“ Puch bídné člověčiny, „erotika“ s balónky u stropu, nevěsta a její kachní žaludek. Brrr. Hnusný a tíživý, ale až morbidně krásný film. ()
Výborný predstaviteľ hlavného zmrda! Pri pohľade na jeho ksicht sa nedá ani normálne najesť... Ešte by som rád podotkol, že vtomto filme je neuveriteľne namakaný soundtrack, ktorý geniálne sedí na jednotlivú situáciu, ako riť na šerbel. Bomba! ()
Sorrentino, ako je jeho dobrým zvykom v súčasnej tvorbe, tu snáď po prvýkrát v takomto množstve kombinuje nablýskaný vizuál s odpudivými postavami a prekladá to technom, aby bol dojem zámerného, ale premysleného gýču dokonalý. Aby bol proste kontrast dokonalý. V hlavnej úlohe malý hobit s nie príliš dokonalým genofondom a s vizážou béčkového Willema Dafoeho vám dá poriadne zabrať, aby ste boli schopní sa vôbec dokázať naladiť na samotný film. Nakoniec vám ho ale bude ľúto podobne ako ho ľutuje jeho milenka. Napriek tomu vám sympatický nebude a byť ani nemôže, to ani nebolo Sorrentinovým zámerom. Rodinný priateľ je ten typ kvalitného filmu, ktorému nemám čo vyčítať, ale ktorý sa mi nepáčil. ()
Harpagon 21. století - to je něco, takový se rodí jednou za... dosaďte si sami, možná máte dokonce osobní zkušenost. Lichvář Geremia jako odporná forma života, živící se lidským pinožením za přiblblými sny o neobchodovatelném štěstí a vysáváním emocí, těch záporných obzvlášť... Ohavný zvenčí dovolil skrz smutek a zhrzenost, aby jeho srdce zkamenělo a zhyzdil se i uvnitř - odmítán úspěšným otcem, jakýmsi Karlem Lagerfeldem, zneuznaně příštipkaří v jeho stínu a doufá... Marně, poslední setkání nemohlo být víc ponižující. Nikterak nezaostávají ani Geremiovi přízemní zákazníci, ačkoli u některých se dají vypozorovat i ušlechtilejší pohnutky konání, než jen navyšování ega, furiantská gesta a závislosti, žel neumí posoudit způsob jejich zhodnocení a klesají tak na lichvářovu úroveň... prostě, jeden by normálně brečel. Ne tak nad Sorrentinovou zprávou o stavu světa v děsivě okouzlujícím zpracování aneb jak cílenou estetikou vystihnout kdejaký hnus. ()
"Jsme na špatné straně, tati.. Jinde totiž nebylo místo.." ()
Nemám nic, co bych vytkl. ()
I když jsem s filmy Paola Sorrentiniho docela obeznámen, byl jsem opět velmi překvapen. A to snad ještě více než u filmů od Kiarostamiho počínaje a Lynchem konče. Celé pojetí, jednotlivé epizody ze života lichváře Geremia (rodiného přítele), jeho interakce se svým okolím, a prostředí, do kterého je zasazen, tvoří jakousi plastickou hmotu, kterou může divák volně formovat podle svých tužeb a představ. Skutečně, režisér mimořádné imaginace. Pozn.: Mnozí recenzenti považují "Geremiu za odpornou formu života", ale tak to docela není. Geremia je v mnohém hadikapovanán (fyzicky postavou a duševně svými touhami) a snaží se jen svá omezení kompenzovat svojí (byť trochu zvrácenou) inteligencí. ()
ocenenia : MFF Cannes 2006 - Nominácia na 1. cenu ()
Rodinného priateľa som videla včera, ale z toho ohavného tvora sa mi ešte stále dvíha žalúdok. Radšej by som mu dala obličku, než by som ho nechala sa ma dotknúť. Skvelé dialógy, množstvo materiálu na zamyslenie. Otrlá nevesta,takto si pokaziť chuť vo svadobný deň. Už to nikdy nechcem vidieť. ()
Odporně slizký lichvář v podání vynikajícího Giacoma Rozza mohl nechat diváky utápět v neutuchajících pocitech zhnusení nad tím, čeho všeho jsme my lidé schopni. To by ovšem musel jeho příběh natočit někdo jiný než Paolo Sorrentino, který v podstatě každým svým počinem dokazuje, jak se dá nadmíru okouzlujícím způsobem propojit obsah s formou. Ač se snímek hemží odpudivými lidskými charaktery, tak díky jisté dávce tragikomiky a dokonale namixované hudbě nepatří k filmům, o nichž si po jejich zhlédnutí řeknu, že už je nikdy nechci vidět. Ba právě naopak, moc ráda se k němu zase vrátím, abych se ujistila, že i o stinných stránkách člověka je možné vyprávět s nadhledem a důrazem na estetiku. (90%) ()
Na tomto filmu mi vadilo víc věcí, za všechny vyzdvihnu hlavně neuvěřitelně otravnou sentimentální hudbu. A nejhorší byla jakási ústřední skladba, ve které se ozývalo takové synťákové mňoukání či co to bylo.... Žádná postava mi k srdci nepřirostla, s nikym nebylo možný cítit, a teď myslím hlavně ty "kladné" filmové postavy. Jejich osud mi byl úplně ukradený. Ta hlavní slečna, představitelka Rosalby, je sice pěkná ženská, ale co já s tim. Nestačí. ()