Komentáře uživatelů k filmu (19)

  • Enšpígl
    ****

    Václav Sloup v nejlepší roli ve které jsem ho zatím viděl, jasně dokazuje, že zamilovanost je nejkrásnější stadium bláznovství. Škoda, že zásadní scéna byla udělána naprosto imbecilním způsobem, to zase někoho asi osvítil duch svatej nebo co. Navíc ji doprovázela, ostatně jako celej film, tak příšerná hudba, že bych jí nechal zahrát leda tak na srazu komunistů. Jinak kdyby se mě nějakej hajzl začal srát do holky, tak mu na pinďoura přilepím návnadu na sršně a do vlasů mu hodím mládě tchoře, abych frajera vyuautoval hned ze začátku.(31.1.2010)

  • dobytek
    *

    Mažňák chce přefiknout jednu holku, ale nakonec ji přefikne někdo jinej. Mažňák pak tomu druhýmu rozbije hubu a odjede na svý komický Jawa-rikše někam do řiti. Mezitim jsou tam nějaký psychedelický výjevy a totální zmatek. Za vidění to stojí snad jen kvůli neobvyklý roli Sloupa a několika tehdy mladejm začínajícím hercům.(16.7.2012)

  • troufalka
    ****

    Můj náhled na film se výrazně liší od oficiálního textu distributora. Zatímco Černý Petr mě zoufale nudil a měla jsem co dělat, abych ho vůbec dokoukala, Okurkový hrdina mě od začátku zaujal svým pojetím. Určitě k tomu přispěla skvělá muzika Luboše Fišera, která dodala hrdinovi tktlivou nostalgii. Byť "soudružský" jde o film generační a dobový - kromě problémů a povah hlavních hrdinů poctivě zrcadlí dobu, kdy vznikl.(18.1.2017)

  • M.E.J.L.A.
    ****

    Bohužel naprosto zapomenutý film, o čemž svědčí i to, že až donedávna chyběl i na ČSFD. Jedná se o jediný režijní počin Čestmíra Mlíkovského, který na osudech několika dospívajících hrdinů zobrazuje nelehké dospívání v absurdní atmosféře Československa 60. let. Formálně pozoruhodné dílko, které si v ničem nezadá s mnohem slavnějšími filmy ze stejné doby.(9.7.2006)

  • mchnk
    ****

    Další nezvratný důkaz tvůrčích možností šedesátých let. Jediný režisérův film. Silně šedesátkový, velmi roztomile ujetý, taková letní párty v doprovodu free jazzových tónů. Jedny z prvních skladeb Luboše Fišera také nádherně podtrhují celkovou uvolněnosti i jistou dávku filmové alternativy, jež v sobě tento snímek nepochybně má.(21.1.2017)

  • giblma
    *

    Z formálního hlediska dost možná nejdramatičtější deflorace v dějinách kinematografie.(21.10.2011)

  • evapetra
    ****

    Trošku toho pracovního hrdinství, ale více poetiky a hravosti A přitom reálný pohled na život tehdejší mládeže. A její sny, přání, touhy. To vše doprovázeno dobrou džezovou muzikou. Příjemný návrat do raných šedesátých.Viděno v rámci Challenge Tour 2017:30 dní se světovou kinematografií.(2.3.2017)

  • veronikav
    *

    Zapomenutý film ....ale není divu:-) Nevěřím tomu , že by ho někdo nějak potřeboval nebo chtěl vidět :-((25.4.2011)

  • roswelll
    *****

    Neprávem zapomenutý film.,.a slečna Janžurová je výborná, jak vždy...její v pořadí pátý film a hraje tam už jako profesionální herečka.(6.10.2015)

  • LadyPupu
    **

    "Copak ty tady chceš zůstat až do smrti? Ty nechceš bejt slavnej? Prostě dělat velký věci, aby o tom věděla celá zeměkoule?" - "Ale ty už dělám! A dlouho… Od tý doby, co s tebou chodím!" Oceňuji snahu o jakousi generační výpověď formou relativně prostého příběhu o lásce a trápení s ní spojeným. Výhrady mám k provedení, které mne zrovna neoslnilo. Pokud mám srovnávat s Černým Petrem, tak ten vyhrává na celé čáře.(8.2.2017)

  • slunicko2
    **

    Nový člověk musí být uvědomělej a oholenej. 1) Nedivím se, že film je zapomenutý. Viděl jsem ho před dvěma týdny a ani zaboha si nemohu vzpomenout, co se v něm dělo. 2) Začátkem šedesátých let byla děvčata zvídavá: Dává se pusa jenom pusou?(30.1.2017)

  • garmon
    ****

    Výborné tempo i atmosféra - to jsou šedesátky, tak vyrostla Žižkovská romance, odtud to vedlo (taky) k Sedmikráskám atd. Výborná hudba - Fišer uměl, i když jde jen o stylové studie. Plně souhlasím s uživatelem Mouzon - ten film je dobrý, je třeba přistoupit na jeho estetiku i určitou pohádkovost / nereálnost. Ale: je kvůli cyničnosti o to reálnější například velmi záměrem podobný Eden a potom?(12.5.2012)

  • Master19
    ****

    Lepší srování by podle mě bylo s o šest let starším snímkem "Probuzení". Druhá polovina je hodně psychologicky náročná, zejména díky hudbě a hercům. Po shlédnutí už nebudete mít Václava Sloupa zaškatulkovaného jen jako "Blbce z Xeenemunde".(10.3.2007)

  • sator
    **

    Texty písní Pavel Kopta...Zmatené, zběsilé, exaltované, na svou dobu asi působilo svobodně a nadějí lepších časů....(28.12.2013)

  • vitekpe
    **

    Sloup jako hlavni hrdina a milovnik...nebo by tedy alepson chtel byt.... Rev, hluk, chaos, zmatek...a spousta mladych lidi s nazorem. At uz je jakykoliv. Proste zase sedesatky...(18.11.2017)

  • Mouzon
    *****

    "Moderní člověk musí být především uvědomělý a oholený." V prvním plánu zejména upřímná oslava antihrdinství v trochu jiném smyslu než bylo u většiny novovlných tvůrců zvykem - nikoliv schéma "malý člověk svou malost nepřekročí a zůstává nicotný", nýbrž model "malý člověk může i přes svou provinčnost dokázat velké věci skrze drobné krůčky". V tom je OKURKOVÝ HRDINA nesmírně pozitivní, jelikož říká, že se lidé nesmí zapikolovat ve svých schránkách (tak by s tímto tématem naložil např. Forman), ale je třeba se snažit pracovat na zkrášlení světa, jakkoliv se k nám nakonec může zachovat krutě. Matějovo gesto, které učiní po brutálním zápase se svým sokem, tedy to, že sveze stopujícího chlapce, symbolizuje fakt, že přes všechny rány, které svět může "okurkovým hrdinům" zasadit, se takový hrdina nemůže k tomuto světu obrátit zády, jelikož to není v logice jeho povahy. Z antihrdiny se tak stává pravý hrdina s donquijotským nádechem, a Mlíkovský posouvá tento podřadný typ až na vrchol etického žebříčku. To dokazují i Matějovi přátele v závěru, kteří si jej hluboce váží - navzdory tomu, že poněkud "ňoumovitá" vizáž protagonisty sugeruje spíše dojem oblíbené postavičky obecního blázna. Tento snímek je hned v několika rovinách také brilantní ukázkou decentralismu české nové vlny: Mlíkovský se k ní "připojil" pouze tímto filmem; OKURKOVÝ HRDINA dokazuje, že je možné točit modernistické příběhy i bez verismu a s jasně definovanou příběhovou linií.....P.S. Oficiální text distributora je v případě tohoto filmu pouhým blábolem. Srovnání s ČERNÝM PETREM se sice nabízí, ale je naprosto zcestné demonstrovat na paralele těchto dvou snímků tzv. bezbarvost OKURKOVÉHO HRDINY - každý z těchto filmů se totiž zabývá zcela odlišnou stránkou podobné věci. A Mlíkovského snímek není o nic méně reálný než ČERNÝ PETR - pouze se na svět dívá z té lepší stránky. V rámci české nové vlny docela příjemná změna.(15.6.2011)

  • Atia
    *

    Neuvěřitelně neskutečná blbost, plná hysterie a afektu, která ze všeho nejvíc připomíná stominutový záznam hereckých etud posluchačů DAMU. Nelze se divit, že film byl zcela zapomenut, protože ten snad zestárl již v době svého vzniku. Mlíkovský se zřejmě "přiučil" při pojetí mládeže u svého učitele Helgeho. A ta adorace Hrubína...Prostě hrůza.(31.1.2010)

  • Pitryx
    odpad!

    Já se přiznám, že díky těm pazvukům, které asi byly hudba, mi to zprotivili tak, že se mi chtělo zvracet. Dějově kravina, hudebně kravina, takže jsem obdivoval jen Vaška Sloupa a jinak jsem se nudil až hrůza.(24.1.2018)

  • Jiljí
    *****

    jindřichův hradec počátkem 60. let muselo bejt silně vodvázaný místo. chlast, jazz, psychedelický výtvarný umění, motorky, hells angels, anarchistická poezie, václav sloup, sportovní trysko-létání, pouliční pěstní souboje, základy sprejerství a eště jednou chlast. tak tomu říkám místo k žití.(9.3.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace