Okurkový hrdina

Další nezvratný důkaz tvůrčích možností šedesátých let. Jediný režisérův film. Silně šedesátkový, velmi roztomile ujetý, taková letní párty v doprovodu free jazzových tónů. Jedny z prvních skladeb Luboše Fišera také nádherně podtrhují celkovou uvolněnosti i jistou dávku filmové alternativy, jež v sobě tento snímek nepochybně má. (21.01.2017)

Milostný trojúhelník mezi dospívající mládeží. Příběh z období tzv. nové vlny, kdy sice je tvůrčí snaha o zohlednění realismu, avšak v plném souladu socialistického soužití dle stanov SSM. Takže výchovný charakter zůstal prioritou. Básničky, literatura a hlavně politika. „Jak si představuješ nového člověka?“ Milostný příběh je tedy hlavním motorem příběhu, ale politické smýšlení ještě připomíná nelehkou dobu. To ale jakoby bylo zlehčováno uměleckým projevem filmu, který je nejsilnější hlavně ke konci filmu. Divácký koncept to tímto spíše rozhodí, ale určité filmové vyznění dané myšlenky to i tak zanechá. Prostě je třeba na snímek shlížet uměleckým okem, jinak zůstane spíše nepochopený. (13.01.2023)

Můj náhled na film se výrazně liší od oficiálního textu distributora. Zatímco Černý Petr mě zoufale nudil a měla jsem co dělat, abych ho vůbec dokoukala, Okurkový hrdina mě od začátku zaujal svým pojetím. Určitě k tomu přispěla skvělá muzika Luboše Fišera, která dodala hrdinovi tktlivou nostalgii. Byť "soudružský" jde o film generační a dobový - kromě problémů a povah hlavních hrdinů poctivě zrcadlí dobu, kdy vznikl. (18.01.2017)

Výborná hudba, tempo i atmosféra - to jsou rané šedesátky, vedlo to z Žižkovské romance, Probuzení a Touhy a odtud to taky posléze vedlo k Sedmikráskám atd. Ale když nad tím přemýšlím, vidím v tom ještě občas i třicátá léta - ono je to taky pouhých 20 let nazad, žejo... A tedy rozbourávání škrobenosti, mírný pokrok v mezích a chodili spolu z čisté lásky, jen ten civilismus tam dnes už bohužel působí ehm škrobeně. Ale je tam fakt výborná hudba - mladý Fišer uměl. Nejsilnější je to v songu "Nacházím a budu ztrácet", který výborně přednáší Stivínová starší. Díky montáži hudby k obrazu mi to chvílemi hodně připomínalo Až přijde kocour. A plně souhlasím s uživatelem Mouzon - ten film je dobrý, je třeba přistoupit na jeho estetiku i určitou pohádkovost / nereálnost. Anotace k filmu tady vydávající se za oficiální text je blábol: Okurkový hrdina je esteticky film konce padesátek. Je iluzivní, to Forman nikoliv. Mlíkovský tu ale na druhou stranu má bolavost opouštění i nenaplněnou touhu. To Forman neuměl: ten je brilantní třeba jako Páral šedesátek - ale účast a soucit od něj nečekejme. (12.05.2012)

Václav Sloup v roli milovníka? Ve 27 letech jako rozjívený ztřeštěný týnejdžr se svým tradičním ježourem a s dětinským chováním žáka mateřské školy. Umělé nadšení z toho, že má někam přijet televize. Novináři otravují s anketní otázkou, jak si kdo představuje „nového člověka“. Fotograf je celkem sympatický frajer, tak mu fandím proti okurkářovi. Jeho automobilový výlet se Slávkou je na filmu to nejlepší. Ukázka divokého hereckého mejdanu. Sci-fi vesmírná propaganda: „V kytaře je v tuto chvíli celá planeta.“ „Oblázek se stal kosmickou lodí.“ „Já jsem dneska viděla kosmickou loď a dneska žijeme pod družicema.“ „Družice dělaj moderní dobu.“ „…na celé zeměkouli…“ „Zeměkoule se bude pořád otáčet.“ „Žijem v éře Gagarinů.“ „Dělat velký věci, aby vo tom věděla celá zeměkoule.“ Zednářská symbolika: 4:06 – one eye symbolism; 1:05:24 – sign of silence; 1:35:38 – oko; 1:39:09 – „ATOMOVÝ KOKTEJL“, hned vedle spirála. Další hlášky: „Žijeme v době atomových rychlostí.“ (??) „Spadne radioaktivní mrak a spálí vám obličej.“ (04.03.2023)