Přiznej barvu

Opravdu rozporuplný film. Nemusíte být žádný kovaný humanista a ochránce raněných zvířátek, abyste odmítli cestu, jíž se hlavní hrdinové nakonec vydají. Mezi životem v područí kolonialistů a životem v demokratické zemi je přeci jen rozdíl a ve filmu předváděné řešení nespokojenosti s její vládou by dle mého názoru těžko přineslo pozitivní výsledek. Ale za to, jak Rakeysh Mehra vedle sebe postavil odhodlané protibritské revolucionáře a současnou (zdánlivě) bezstarostnou mládež, jak ve svých obrazech propojil tradiční starou a pozápadněnou novou Indii a za to, jak výborně to natočil, si čtyři hvězdy bezpochyby zaslouží. __________ P.S: S odstupem času mě ten film nejvíc fascinuje tím, jak zdánlivě nevinně, lehce a uhlazeně prezentuje svůj radikálně levicový postoj. (18.07.2009)

Už nikdy viac, tento typ filmov z duše neznášam. Je tu presne ukázané ako sa z pomerne normálnych ľúdí stanú cez noc teroristi, áno, lebo inak sa to nazvať nedá. Absolútne stupidný film. Nemyslím si, že práve takýto snímok mali venovať na počesť pilotov, ktorí zahynuli v službe, lebo to žiadna pocta nie je. Partička hlupákov berie spravodlivosť do svojich rúk, strácajú súdnosť a už nedokážu rozlíšiť čo je správne a čo nie, fanatici. Hrôza. Áno, film ukazuje realitu Indického systému, ale kde je to iné, môžno s malýmimi rozdielmi a z vonkajšieho pohľadu krajšie, ale je to všade rovnaké.... (26.03.2017)

Pro mě hodně rozporuplná záležitost. Na jednu stranu má tenhle snímek všechny klasické bollywoodské ingredience (včetně délky) a nechybí mu ani klasická typizovanost a schematičnost (za všechny třeba ve scéně noční party, kdy dojde na nacionalizmus, pákistánskou otázku i korupci). Na stranu druhou, zpracování, příběh i jeho vyústění jsou pro Bollywood všechno, jen ne typické. Na jednu stranu se pokouší otevřít dveře problémům, těmi druhými ale zároveň pouští notnou dávku korektního patriotizmu a vlastenectví. Na jednu stranu kritizuje represivní složky a metody státu, korupci, na tu druhou se nebojí použít a obhajovat násilné metody páchané pro tu "správnou věc", navíc s přímým odkazem na Leninovu ideu spravedlivé revoluce (o Ghándím se tu nedozvíte). Spouštěčem děje je navíc zahraniční studentka (samozřejmě blond a navíc otřesně zahraná postava), kterou zaujal právě onen odkaz revolucionářů. Tohle není stylizovaná "Vendeta", na druhou stranu by mohl někdo namítnout, že "Statečné srdce“ je o tom samém. Nechávám tuhle otázku otevřenou, asi Indii nerozumím natolik, abych pochopil, co chtěl autor vlastně říci a koneckonců se mi ve filmu líbily i věci, které s tou to otázkou bezprostředně nesouvisí. Tenhle film si zaslouží jakékoli jiné hodnocení než průměrné, to je ale tentokrát vyjádřením právě oněch rozpaků. (06.10.2006)

Doufám, že tento film bude (pokud tedy již není) v ČR zakázán! Bože, ty následky! Přijede si sem nějaký levoboček kardinála natočit dokument o husitech, jak katolické duchovní, hříchem a korupcí prolezlé, z chrámů Páně vyháněli. Proti šlechtě, která jen své statky rozšiřovala, úplatky spravedlnosti oči zavírala a pomocí zvyšujících se berní svůj lid trápila, do boje táhnout se nebáli, ba až i do Bruselu ... tedy do Říma řinčení jejich řemdichů slyšeti bylo ... no bojím se domyslet! A oken je na Hradě dost. ---- Každopádně skvělý, ale smutný zážitek. (08.08.2012)

Už jsem si myslela, že Aamir Khan má božskou ruku, která nemůže při volbě scénáře sáhnout vedle a, ejhle, stalo se. I když chápu jeho úhel pohledu - pro Indii je to důležitý film, který má závažné poselství. Pro mě, bráno jenom filmařsky, je to velmi naivně natočená agitka protahovaná zbytečně spoustou písní. Ale rozumím tomu, proč film vznikl. (25.09.2016)