Režie:
Viktor PolesnýScénář:
Marta KadlečíkováKamera:
Martin ŠecHudba:
Miki JelínekHrají:
Jiří Kodeš, Oldřich Navrátil, Gustav Opočenský, Vlasta Žehrová, David Matásek, Jana Špaňůrová, Pavel Pavlovský, Eva Jakoubková, Jiří Zahajský, Dana Batulková, Jan Kačer, Simona Peková, Jiří Schmiedt (více)Obsahy(1)
Nedosněné sny jsou vyprávěním o spisovatelské dvojici bratrů Mrštíkových, kteří patří k významným představitelům generace českých realistů. Původním inspiračním zdrojem ke vzniku filmu byla vydaná korespondence všech čtyř bratrů Mrštíků, z nichž jsou známí především Alois a Vilém. Kniha dala filmu i název. Alois a Vilém Mrštíkové byli již za svého života ceněni jako významní spisovatelé, zejména Vilémova Pohádka máje byla velmi populární, ale jak to už v životě bývá, nedosněné sny, nerealizované literární plány a vždy přítomné komplikace a potíže v životě denním i v tom literárním a kulturním je trápily často natolik, že to nevyvážilo ani jisté uznání či úspěchy. Takovým nesporným úspěchem byla i Maryša a její uvedení na scéně Národního divadla... Hlavním inspiračním zdrojem obou spisovatelů byla příroda a vesnický život, který je ve filmu zachycen v ještě zachovaných autentických reáliích. Zároveň je zde zobrazeno velmi živě i české a moravské umělecké prostředí druhé poloviny devatenáctého a začátku dvacátého století. Oživuje celou plejádu významných postav českého uměleckého světa, boje o uvedení Maryši v ND, okolnost vzniku Pohádky máje i Roku na vsi. Vykreslení povahových rozdílů obou spisovatelů, z nichž mladší Vilém ukončil svůj život dobrovolně jsou obrazem dramatického hledání vlastní umělecké individuality. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Pohled do rozervaného nitra Viléma Mrštíka vyžadující vnímavého diváka. Divákem vnímavým a trpělivým jsem se být snažil, leč diváckého zážitku se mi nedostalo. Řečeno naplno: až na pár zajímavých míst jsem se skoro celou dobu nudil. Zajímavé je téma, pár nahozených myšlenek o tvůrčích mukách spisovatele a forma vyprávění – střídání dvou časových rovin film obohacuje a prohlubuje. Protože však tvůrcům přišlo něco jako zápletka nebo příběh nanejvýš nevhodné, tak Nedosněné sny tvoří v podstatě jen sled velmi patetických scén. Cítil jsem až příliš velké soustředění na nekonvenční a umělecké podání tématu, než touhu diváka opravdu zaujmout tak, aby posléze zašel do knihovny a vypůjčil si Pohádku máje. ()
Ta jedna hvězda není spíláním tvůrcům snímku, prostě jen vyjadřuje můj dojem z přespříliš lyrické atmosféry, která znemožňuje divákovi uchopit to něco, co by jej pri sledovani filmu mohlo zaujmout. Bohužel, nového jsem se o Mrštících nedozvěděl vůbec nic a celou dobu jsem koukal vlastně jen na zpohybněné obrázky myšlenkových pochodů Vilémových. ()
Pěkné vizuálně, herecky, silou myšlenek i vystižením zápasů Vilémových, je vidět, že konzultantku dělala dr. Janáčková. ()
Duše Viléma Mrštíka musela být vskutku velmi rozervalá. Tahle inscenace o muži, který chtěl psát "volný jako pták boží", svou lyrickou kompozicí poněkud překračuje laťku standardního televizního filmu. Režijní přístup Viktora Polesného (vysoce nelineálního vyprávění) je dosti netradiční. Vizuálně to přitom na člověka dýchne jistou impresionistickou náladou. Ta hlavní biografická fakta (např. těžkosti při prosazení Maryši na podium Národního divadlo, vztah se Zdeňkou Braunerovou) tu jsou též, takže moc není, co tomuto snímku vytknout. A pokud jde o hlavního protagonistu, jméno Jiřího Kodeše mi až doposud nic moc neříkalo, zde ale vytvořil opravdu výbornou roli. ()
Nelze říci, že by to bylo špatně natočeno (jak po stránce režijní, tak vizuální), nelze říci, že by to bylo špatně zahráno, nelze ani říci, že by filmu chyběla pointa. Jen je to určeno spíše pro poetické, rozervané umělecké dušičky, zahleděné do sebe, kašlající na světské věci a přesvědčené o tom, že ony jsou předurčeny k vyšším cílům. Stejně jako onen hlavní hrdina, který je přesvědčen o dokonalosti svých výtvorů (jakých je mimochodem 12 do tuctu...). ()
Reklama