Once

Tohle jsou přesně ty filmy, kde se ve mně shromáždí všechny endorfiny, úžasná látka, která ve mě vyvolává příjemné a krásné pocity pohody, kdy nepotřebuju žádné drogy, ani fyzickou zátěž, dokonalý příběh, chcete li scénář, mě stačí Once a já si zpívám , to je takový můj hormónek štěstí. - Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (07.04.2015)

Nenápadný príbeh o dvoch nenápadných ľuďoch ktorých osudy rozpráva a tvorí hudba. Hudba to je 90% tohto filmu a zvyšok tvoria minimalistické diaógy, všedné exteriéry a interíery írskeho mesta. Proste všetko je jednoduché a preto tak uveriteľné a skutočné. Príbeh je to samozrejme o láske avšak znova, nieje to žiadna slzotvorná-srdervúca romanca, ale opisuje vzťah dvoch ľudí tak, ako to už v živote chodí. Bez nejakého prikrášľovania. Presne toto je ten prípad, kde menej znamená viac a režisér z toho naozaj vyťažil veľa. Sladkým tento film robia práve prenádherné skladby, ktoré vás prinútia nedýchať a hltať každý tón a slovíčko. Človek by až mal chuť zobrať gitaru a vyraziť do Dublinských ulíc a tam osamotený hrať a spevať. Heh...na gitaru neviem, svev mi tiež príliš nejde, tak si aspoň občas pustím nejakú peknú pesničko z toho krásneho filmu :) (10/10) (02.06.2009)

Film, který má v době psaní tohoto komentáře 98% kladných recenzí na RottenTomatoes a o kterém se samotný Steven Spielberg vyjádřil, že: „Jeden malý film s názvem Once mi dal tolik inspirace, že s ní vydržím celý další rok,“ není nic jiného než schématická a neuvěřitelně nadhodnocovaná vyprávěnka._____ Proč tolik nadhodnocovaná? Protože, milí zlatí, o progresivní přístup k žánru muzikálu nejde, to jenom někdo na LFŠ zase zvoral anotace, a Glen Hansard a Irglová neumí hrát, pouze jsou dobře obsazeni. A film, který stojí výhradně na hudbě, má za celou stopáž asi jenom 3 písničky, což je dost smutné. (Pozn. vzhledem k diskuzi, kterou tahle věta vyvolala: nepočítám si písně na prstech, ale měl jsem dojem, jako kdybych poslouchal tu stejnou instrumentaci pořád dokola, se stejným únavným motivem a banálním textem, jako kdyby ho napsala zamilovaná blondýna v prváku na základce.)_____ Je nutné ocenit, jak se filtrují všechna možná klišé a jak se snaží film nevyznít pateticky, ale proboha, když je to tak hloupý kýč, tak nemůžu jinak. Ano, ONCE je jeden z těch filmů, u kterých máte po skončení takový ten přesně nedefinovatelný usměv na tváři, ale to je asi tak jediný klad tohohle filmu, který se není schopen rozhodnout, jestli bude tvořen krásnými a poetickými obrázky, nebo bude vypadat nevábně, protože je natáčený na digitální kameru._____ Plný počet si dávejte soundtracku, tohle je film... bylo by fajn to rozlišovat. P.S.: Dal jsem tomu třetí a poslední šanci, tentokráte v kině a s titulky. Otravnost figurativního střihu pohled-protipohled zvlášť v katastrofálně nezvládnuté scéně "pojďme si nahrát demáče" a neschopnost vést herce dosáhla spolu s až fyzicky bolestivou hudbou maximální úrovně. Nejsem vzdálen odpadu, ale nedám ho a budu doufat, že se mi ta prostoducha sračka s dvěma hrdiny, kteří jsou sociálové a měli by táhnout na pracák, vyhne velkým obloukem a já jí._____ P.S. Ad diskuze - mé argumenty nejsou zcestné, ale aspoň, i kdyby byly, lze o nich mluvit, což se o Silasovi říct nedá. Pokud někdo tvrdí, že ta hudba je dobrá, doporučuji mu zaposlouchat se do textů, které jsou plné obratů jako "várka plující přimo k přistavu", "lži, které mě zraňují" a jiných duchaplností, za které by se styděl i zamilovaný puberťak na základce. Režijní nekompetentnost, neherectví zúčastněných a fyzicka´bolest, kterou jsem u toho filmu zažil, se rovná odpadu. Ten nedávám právě proto, že se nechci dělat zajímavým a záměrně vybočovat z řady. A aspoň, když hodnotím, tak něco, jehož žanrovou minulost znám anebo znám předchozí díly, blbečku Silasi. P.S. Udivuje mě, že ONCE nebyl nominován na Oscara v kategoriích nejlepší střih a střih zvukových efektů, protože nastřihat ten film tak, aby to působilo, že snad Hansard a Irglová umí i chvílemi zpívat, muselo dát hooodně práce. Mimochodem Hansard zpívá, jako kdyby měl v řiti ptáka, a Irglová má výslovnost, jako kdyby měla toho ptáka v puse. :-) (11.08.2007)

"Miluji tebe." Vše co jste o Once slyšeli a četli je pravda. Jak to negativní, tak i to pozitivní. Druhořadý technický kabát se ukazuje býti jednou z největších deviz snímku. Dovoluje totiž plně proniknout do melancholické atmosféry, aniž byste se museli zdržovat "odstraňováním" pozlátka. A ani poněkud toporná Irglová, ani několik utahanějších momentů již nemá šanci změnit opravdovost vyznění, respektive celé stopáže. Právě OPRAVDOVOST je slovem, které tento malý-velký film nejlépe charakterizuje. Once vyžaduje od diváka určitou benevolenci na "vstupu", ale na "výstupu" se mu zato plně odvděčí, byť spíše po hudební stránce, než-li po té filmové... (25.10.2007)

Na film som sa tešil, pretože spojenie romantický muzikál z Írska, to sa často nevidí. Stačilo mi aktuálne, vyše osemdesiat percentné tunajšie hodnotenie a šup ho do kina. Okrem tohto bol ale film celkovo pre mňa obrovskou neznámou. O to srdečnejšie bolo moje prijatie takéhoto príbehu. Nech sa komukoľvek zdá akýkoľvek sentimentálny, priznajme si o čom je vlastne život v niektorých okamihoch a ako tie okamihy prebiehajú. Presne to, s krásnou hudbou, zobrazil reálne, úprimne, prirodzene tento nádherný filmík. Tak prirodzene, že niektoré dokumenty proti tomu vyznievajú ako hollywoodske produkty. A mohlo to byť dlhšie, možno aj to je príčina môjho nie až tak vrúcneho naviazania sa s postavami, hlavne v závere. Hudba a songy sú emočne fascinujúce, chytľavé a hlavne s veľkými textami a výpoveďou. Takže toto (!) je ozajstný životný príbeh, aj keď, priznajme si, veľkosťou obsahu sa možno nechytá, ale to malé, čo v sebe skrýva dáva na frak aj tým najväčším príbehovým borcom. 90%. (23.01.2008)