Poslední polibek

Docela dobrý generační snímek o různých stadiích partnerských vztahů. Hlavní postava filmu, Michael si zrovna zařizuje život se svojí těhotnou přítelkyni Jenn a zároveň potkává mladou studentku, se kterou by si ještě mohl užít předtím než se dostane do chomoutu. Oproti tomu jeho kamarád z práce je už nějakou chvíli táta, ale dítě ho od jeho manželky spíš odděuje než naopak. A maminka Jenn si zase ve svých padesáti letech prochází typickou kryzí a přemýšlí, zdali její život a manželství nebyl jen promarněný čas ... (08.10.2007)

Tak tohle chvílemi dost bolelo. Poslední polibek je film, který celkem úspěšně zničí (nebo alespoň hodně naruší) vaše vžité představy a sny o šťastných dlouhodobých vztazích a názorně předvede, že i když v životě dosáhnete všeho, o čem jste kdy snili, stejně vám to asi nebude stačit a ze strachu ze stereotypu a předčasného "konce života" se snadno dopustíte neuvážené, ale o to osudovější chyby. Rozhodně jeden z těch lepších a uvěřitelnějších vztahových filmů z těch, co jsem zatím viděl. 90 % (22.03.2009)

Nejsem asi zrovna v pozici, kdy bych tento snímek mohla hodnotit zcela objektivně, protože když jsem to celé sledovala, měla jsem pocit, jako bych se nějakým nedopatřením v tom filmu ocitla. Ještě se mi to v takové míře nestalo, ale vše co se v tom filmu dělo, se děje teď všude kolem mě, zvláštní pocit. Proto rozhodně nemůžu podpořit ty lidi, kteří si myslí, že je to snůška nesmyslů, vyhrocená až do nebes. Tony Goldwyn odvedl výbornou práci, scénář byl perfektkní a charaktery postav propracované do sebemenších detailů. Celou dobu jsem si říkala: pane bože, vdyť to je celý pravdivý, co za blázny se může hrnout do vztahů? "Každej debil na světě řekne, že někoho miluje. Nic to neznamená. Co cítíš, to nic neznamená. Záleží jenom na tom, co uděláš lidem, které miluješ. To jediný se počítá." (17.07.2009)

"Komediální" drama o skutečné váze životního štěstí, odvaze, lidských chybách a o odvrácené straně pravdy.. Jeho hrdinové hledají otázku, za jakými dveřmi se skrývá ten skutečný život. Chytře napsaný film (plný příjemně absurdního humoru) stojí na herci (režie, scénář a hlavní role v Garden State) Zachu Braffovi, u kterého nebude na škodu se do budoucna pořádně zaměřit. (11.01.2007)

Nevím, co se životem, udělám šílenou blbost a všechno se mi vyjasní. Přímému srovnání s Garden State se vzhledem k nerozhodnému Zachu Braffovi v hlavní roli ubránit nemůžu. Jsem rád, že se povedlo vystihnout patřičně "krizovou" náladu, kdy postavy bezradně postávají na místě a divák může jen přemítat o řešení s nimi. Trochu méně už se mi líbí, že závažná dilemata má naprostá většina širokého výběru postav. Byť jsou charaktery jakkoli antišablonovité, časté zoufalé pohledy se rychle přejí. Jelikož se Michael v jistých chvílích chová naprosto nesmyslně, nejoblíbenější postavou se pro mě stala Kim. Kdykoli se objeví, prozáří Rachel Bilson scénu až neskutečně a replikou "Nezajímá mě zítřek ani nic jiného. Hlavní je, že jsi tady" si získala moje srdce. I když nechápu, co vlastně na takovém nekňubovi viděla. Když při závěrečných titulcích poslouchám další střípek soundtracku, který přesně padne do nálady, přemýšlím, proč se vlastně ani při nejlepší vůli nedostanu přes třetí hvězdu a myslím, že za to může kromě argumentů výše právě Zach Braff. Co na tom, že jako JD nemá chybu. Jako Michael je nesympatický tak moc, že stahuje film o třídu dolů. (11.07.2007)