Mračna, jež halí štěstí
Obsahy(1)
Stáza Šimková je zamilovaná do mládence Jana. Jan však odjede a Stáza se přizná svému otci, že čeká dítě. Otec ji vyžene z domova a zoufalá Stáza nechá dceru po narození v nalezinci, protože nemá prostředky na její výchovu. Pracuje pak jako účetní u továrníka Janoty a za čas se za něho provdá. Po dvanácti letech šťastného manželství se Stáza, pronásledovaná výčitkami svědomí, obrátí o pomoc ke svému bratrovi Václavovi. Náhodou se pak setká s Marií, dvanáctiletou schovankou drůbežnice Kalinové, a pozná v ní svou dceru. Václav Stáze, která má obavy o svou a Mariinu budoucnost, nabídne, že Marii vychová. V té době se však objeví Jan, který celá léta po Stáze a děcku pátral, a Janota se dozví pravdu o minulosti své ženy. Chce Stázu vyhnat, ale Václav se jí zastane a připomene Janotovi dvanáct let šťastného manželství, které Janota se Stázou prožil. Janota přijme svou ženu zpět i s její dcerou. Janovi opatří Václav místo ve Vídni. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
Neuvěřitelný film, stejně jako neuvěřitelná úvodní informace od ČSFÚ, která vám prostě a jednoduše neodolatelně oznámí, že je to sračka. Miluju naše profesionály z let minulých každým coulem. Samotné Neznámé matky pak oceňuju v rámci kategorie "Hlavatý měl ještě viditelné vlasy, Baldová byla mladá, Ptáková hrála už tehdy (a už tehdy byla řádně nesnesitelná)" atd. Božský herecký výkon podal jen Vojta, Karen hrál až do konce kariéry v podstatě stejně. Nicméně při vzpomínce na další Hlavatého režijní opus Román hloupého Honzy výrazně apeluji za omluvu všem českým režisérům, kteří kdy byli nařčeni z neumětelství, protože nikdo z nich nebyl a není horší než Hlavatý. Pouze Stáňa Skřivánek by si s ním mohl podat ruku. ()
Absolutní křeč, transformující se každičkým záběrem v neodolatelnou frašku na druhou. Těžko dnes s jistotou tvrdit, zda byl film primárně inscenován jakožto instruktážní příběh trpícího mateřství s apelem na neposkvrněnou minulost hlavní hrdinky, každopádně v podání našich báječných umělců by takový tvar neustál ani hluchoněmý. Anna Iblová upadá chvíli co chvíli do nesnesitelných hysterických záchvatů anebo se věší ostatním spoluhráčům kolem krku s výrazem ve tváři, který dává slovu deprese nový rozměr. František Hlavatý, co se žoviálně kolébá z místa na místo a nádavkem koulí očima i vším ostatním. Bedřich Karen a jeho nepovedený manžílek. Jaroslav Vojta, jež zakazuje své dceři četbu dívčích románků a následně propadá zuřivému záchvatu mrtvice uprostřed hvozdů. A aby toho nebylo málo, ještě je tu žába, která neví, čí je a proto dává přednost své úžasné bílé mašli ve vlasech. Mám-li pocit naprostého vyčerpání z nepřetržitého smíchu, pak si autoři zaslouží mé velké díky. I když rozesmáté tváře od ucha k uchu asi nebyly v době svého vzniku úplně žádoucím výsledkem. Ačkoli, kdoví . . . ()
Dnes se na tento film už nedá dívat jako na drama. Ve svém přehrávání a teatrálních gestech je to vlastně velmi povedená komedie. On to sice nebyl záměr tvůrců, ale co. Dnešní divák se baví. A to výborně. Mimochodem, kde jinde uvidíte mladou Zdeňku Baldovou (teta Pa z Eva tropí hlouposti) nebo Františka Kovaříka ;-) ()