Na cestě

Nemám v oblibě filmové adaptace, ale ještě víc mi vadí ono otřepané "kniha je lepší než film". Za to mám slabost pro road movie. // U Jacka Kerouaca je to trochu složitější, protože psaní zakládá na bázi pocitové, nikoli dějové - což bývá u filmu problém. Tady jsem ale problém neměla, protože Walter Salles se s tím porval obstojně. Tudíž výsledek není nijak dechberoucí, ale rozhodně není ani zavrženíhodný. // Zkrátka film o putování a přátelství, o svobodě, nespoutanosti. Dobrodružství tkví v samotném životním stylu, nikoli v příběhu samotném, což samozřejmě může kdekoho nudit, leckoho pobouřit. Co už. // On the Road bylo očekávané dílo, které tak nějak vzniklo a pak tiše zaniklo, neb - podobně jako kniha v době svého vzniku - nemá přívržence, ale kritiky. // Pro mě osobně v pohodě podívaná na něco, co se dnes už moc nenosí (a seru vám na hipstery). (10.11.2014)

Zase rozervané srdce Jack Kerouac, ale podruhé už mu na tenhle lep neskočím. Na cestě se totiž opět tváří jako cestovatelský dobrodružník o vlkovi samotářovi. Ve skutečnosti Jack vůbec neví co chce a tak se opět zmítá mezi samotou, sexem, chlastem a road vyjížďkami, které vždycky končí stejně. Big Sur ještě šel díky skvělému prostředí. Tady už jsem ale měl s těmi 140ti minutami hodně. co dělat. (30.10.2014)

Knižní předlohu jsem nečetla a to je určitě právě v tomhle případě mojí velkou chybou, protože pak bych nemusela být svým způsobem zklamaná těmi sterotypními sekvencemi, cesta - drogy - sex - atd., stále dokola jen s menšími obměnami. Zkrácená verze by tomu možná neuškodila. Ale já tu knihu nečetla a tak jsem se stala nezávislým divákem Salova vyprávění hlavně o Deanovi a o jeho sebedestruktivním způsobu života. Člověk, kterého musíte v jednu chvíli milovat, abyste ho vzápětí neseřezali jak malýho fracka. Garetta znám už i z jiných filmů, ale tady byl naprosto vynikající a finální část této road movie na mě asi zapůsobila nejvíc. Kristen Stewart jako Marylou neměla chybu, ale co mně docela dost mrzelo, že Kirsten Dunst, kterou mám moc ráda se dostalo minimálně prostoru. Takže za mě by to byl normálně průměr, ale za Garetta Hedlunga tu jednu hvězdu určitě přihodím. 75% (29.11.2012)

Přiznávám se zcela bez mučení, že celá beatnická generace existuje na jiné planetě, než na které existuji já. Ale dejme tomu, že jsem si chtěla rozšířit obzor a nepohrdla jsem Kirsten Dunst sehrávající svou roli v letech 1947 a 1948. Sladká, božská, jemná, s dokonalým hvězdným úsměvem, taková je její zdejší Camille na počátku. Báječná, když tančí a zpívá I've Got The World On A String Elly Fitzgerald. V druhé půli příběhu pak velmi zlomená a přesto neuvěřitelně silná osobnost. Zkrátka k pomilování. A je velmi zajímavé, že takovou šanci dostaly i její další spoluhráčky v menších či větších rolích - ať už Kristen Stewart nebo Amy Adams. Radost byla pohledět na roličku Stevea Buscemiho a dejme tomu Vigga Mortensena, jen to hlavní téma a hlavní tváře se nám poněkud vytratili vlivem silného rámce. (30.11.2015)

On the Road je zvláštní film. Nemůžu říct, že by se mi nějak extra líbil, že by mi jeho postavy byly sympatické nebo že bych byl nějak potěšený délkou přes dvě hodiny, ale NĚCO mě po skončení přinutilo si tento film ponechat s tím, že mu musím dát ještě jednu šanci za pár let. Mezitím zkusím načíst knížku, podle které je film natočen, třeba až pak pochopím, proč jsem o tom filmu přemýšlel ještě několik dní potom, co jsem jej viděl. 60 %. (07.01.2014)