V roli kaskadéra

Zajímavá, ale trochu průhledná metafora Ameriky sedmdesátých let. Cameron ztělesňuje trauma - prohranou válku ve Vietnamu, zatímco Eli je vlastně doktor, který ho léčí psychodramatem.To dostává podobu nerealisticky přehnaného válečného filmu, ve kterém si Cameron znovuprožívá svoje válečné trauma, i když je už jištěný ze všech stran (potápěči ve vodě). Z koktajícího nervního mladíčka utíkajícího před policajty je v závěru sebevědomý chlap tvrdě vyjednávající platové podmínky. Burt, ten před ním, obrazně nepřežil závěrečný skok do nového života, nové narození, a zmizel nevýlečen v propadlišti času. Vynikající nápad, kdy jakoby v reálu režisér točí film, ale ve "skutečnosti" léči traumata herečky a kaskadéra, traumata Ameriky, trochu sráží vše vysvětlující divadelně podané dialogy (vytrhnout stránku - přepsat scénář - utéci od léčby). Přesto film dokonale předjímá reganovský lék na Vietnam - superbijce Ramba (26.02.2009)

Zajímavý, jak si to paměť třídí sama. Kdysi v prvohorách, ještě za hluboké totality, běžel tenhle film u nás v kinech. Byl jsem ještě dítě a zálibně po tom pokukoval. Téma kaskadérů bylo pro mě nadmíru zajímavé, strašně jsem to žral. Vím, že jsem na tom v kině byl, ale pamatuju si jen nějakej podivnej pocit z filmu a časem jsem si to zařadil mezi to málo západních dobrodružných filmů co u nás mohly do kina, jako třeba Souboj o poklad Yankee Zephyru. Doba pokročila, mladý holky už mi vykají, a já si dal opáčko v HD. Čekal jsem nějakou nostalgickou akční jízdu, ale ona je to spíš podivná, skoro feliniovská pocta kinematografii, která mi vůbec nesedla. Tohle je fakt divný. Nedivím se, že jsem to v paměti uklidil někam hodně dozadu a většinu vzpomínek povyhazoval. (16.03.2018)

Asi to není právě nejtypičtější Peter O'Toole, co se týče námětu. Hereckým výkonem mě však dosloval vyrazil dech a motivoval k trochu podrobnější prohlídce jeho filmografie. To samé se dá říci o na první pohled nenápadném, tuctovém filmu z kterého se vyloupne rázný, "filozoficky" výsměšný kompilát v dobrém slova smyslu zajímavých, na první pohled hlubokých, myšlenek, bohapustého efektu a nejrůznějších překvapivých významových odboček a vyústění. (03.04.2005)

Podivný, ale dobrý film, kterému nedělá problém vmžiku odskočit od bláznivé grotesky (ta honička na střechách hotelu je fantastická) k naoko tuctové romantice, odtud přes lehce krimi část zpět ke grotesce, pak zase k psychologickému thrilleru... A tak dále. Peter O'Toole podal opět skvělý výkon, člověk ho musí obdivovat i ve chvílích, kdy nic nedělá, jen se nechává vozit jeřábem a nadává, (pro mě) neznámý režisér a stejně tak autor hudby překvapili. Možná to všechno ale mohlo být o trochu kratší. (01.09.2012)

Naivita príbehu je až dosť veľká (nápad síce dobrý), aby scenár získal oscarovú nomináciu. Tým ostatným sa nečudujem, pretože tie si ju právom zaslúžili. Menej pochopiteľná mi je teda neznámosť filmu v tuzemsku. Film je totiž dobrý. A to stačí, pokiaľ pozorujeme inokedy viac preferované snímky. Je ale naozaj zbytočne dlhý, pretože príbeh, ktorý ponúka, by sa dal v akčnejšom a sympatickejšom vydaní stihnúť aj za oveľa menej ako dve hodiny. 70%. (27.02.2008)