Bleach

U mně jednoznačně nejlepší anime, kam se hrabe Naruto se svým rozvleklým dějem a pořád dokola opakovanýma flashbackama. Je pravda, že všechny díly nemůžou být zábavné, dobře nakreslené a podle mangy, když má každý týden vyjít jeden. Ale stejně si víc vážím dlouhotrvajících anime - tam už je opravdu potřeba děj propracovat, ne jako v anime, které nemají sice nudné díly a jsou celé perfektně nakreslené, ale zmůžou se sotva na 30 dílů. Navíc se po fillerech kvalita vrátila na původní nedostižnou úroveň... Tak oprava 4.11.2007: Na původní úroveň se Bleach vrátil na pár dílů (zato fakt dobrejch), ale pak zas nastoupily fillery a co se děje teď je ještě horší než fillery - míchání děje z mangy s filleroidním. Bleach u mně pořád zůstává top anime, protože anime řadím podle nejlepších dílů, které obsahují, ovšem už bych se ochotně znova na všechny díly nepodíval (btw: na vybrané díly bych se pořád klidně díval dokola)... (30.04.2007)

I přestože jsem Ichigovi fandil, přetrpěl jsem všechny fillery, kterých bylo neskutečných 152 (což je přes 40% dílů anime), tak jsem stále doufal, že se Bleach v dobré obrátí a když už to vypadalo ke konci, že se tak i stane, přišlo posledních 30 dílů, které mi naprosto odpudivým způsobem zkazily celkový dojem z tohoto anime, které mohlo mít o hodně větší potenciál. S velkou nadějí mě nezbývá než doufat, že Ichigův anime příběh nekončí 366 dílem a kreslíři ještě naposledy usednou za desky svých stolů a připravý nám ukončení hodné Ichigových sil. Prozatím hodnoceno jako průměrný shounen. (12.03.2013)

Hodnotím prvních pár sérií, které byly vážně nápadité a měly spád... Sympatické postavy, originální prostředí a jeho zákonitosti, efektní souboje a schopnosti, občas dokonce i nějaká duchaplná myšlenka! Dál už to ale jen stagnovalo a stagnovalo, invence čím dál míň, originalita tatam, čím dál tím rozvleklejší děj, zhoršila se i kvalita animace... návykové to ale bylo stejně - setrvačností jsem dojela někam k dílu 150 a pak mě to naštěstí, během čekání na další, pustilo. :) (30.11.2009)

Parádní anime, nebo blbý shounen? Záleží na tom, jak dlouho jste se na to dívali. Doporučuju skončit 63, 64 dílem. Potáď je to jeden z nejlepších zástupců žánru shounen, který se směle může postavit po boku nekonečných - Inuyashy, Naruta a Fullmetal Alchemist. Pak jsem ještě pokračoval díly 108 až 128, ale už to prostě "nebylo ono." Prvotní nevšednost zmizela, začalo to padat do hodně hnusnýho schématismu a objevovat se čím dál neskutečnější postavy. Co víc napsat? Všechno podstatné už řekl (jako obvykle) Subjektiv, a ve všem s ním v podstatě souhlasím. Ichigo a spol. se v podstatě jen tupě mlátí, inovace skoro žádná, naproti tomu třeba takový Shikamaru z Naruta mě neustále překvapuje se svými stíny. Trénování a získávání nových schopností mi připomíná pitomé PC hry, kdy po určitém čase vaše postava dostane "novou schopnost" a schéma >>neustále silnější a silnější protivníci (ještě jednou zopakuju silnější a ještě jednou silnější)<< se za chvilku oželí. Takže, kdo neviděli a děsí je to číslo 300+, vřele doporučuji epizody 001 - 063 (064) aka Záchrana Rukie. Vydáte se do nového prostředí, budete poznávat nové postavy (pěkné překvapení s kocourkem) a bude vás to více-méně bavit (až na tu pomalost, těžkopádnost a neustálé souboje). Škoda jen už tradiční pasivnosti a submisivnosti ženských postav (pro Japonce typické). Rukia jen odevzdaně čeká, vzpomíná, vzdychá, zoufá a hází depresivní kukuč, Orihime (kolem 120 - 130 epizody) sice chce bojovat, ale nemůže, tak prostě rezignuje. A jakože-skandální-odhalení, kdy zjistíme že je ***** shinigami, mě už teda pěkně štvalo, jako by už nevěděli jak to natáhnout, kam dál jít, co tam dát (a to sem si myslel, že shinigami můžou být jen mrtví lidé, kdy a jak si teda pořídil děcka a jaktože může žít trvale [stejně jako Uruhara] ve světě lidí??) Občas se stačí zamyslet a jde to do háje, takže druhá rada, vypnout mozek a čumět na to v co nejrychlejším tempu, než se vám to přejí, ono 63 dílů není až tak moc. A poslední rada pro slabší povahy: pokud nemáte čas, tak se do toho ani nepouštějte, mohlo by se vám totiž stát, že si na tom vypěstujete slušnou závislost. Já naštěstí vím, že v nejlepším se má přestat. - 70 % (03.04.2011)

Pokusím se tu vyjádřit své dojmy ze tří sáhodlouhých seriálů (sice jsem ani jeden neviděla celý, ale shlédnuté díly můžu počítat v desítkách) – Inu Yashi, Naruta a Bleach – každý z nich je dobrý a každý v něčem jiném. Inu Yasha pro mě vyniká svým pestrým prostředím čerpajícím z pohádek a mýtů, je tam spousta nápadů (odkázané meče), skvěle nadesignovaných příšerek a výrazných postav. Arky jsou krátké, přítomno je hodně fillerů, ale tady to nějak neberu jako nevýhodu, seriálu to dodává na odpočinkovosti (můžete klidně zařadit sledovací pauzu) a stravitelnosti. A navíc tu není přetechnikováno, jako v následujících dvou seriálech. Nejlepších je cca prvních padesát dílů, v nichž jsou představeny hlavní charaktery a zápletky, a pak už je to slabší – základní témata jsou vyvářena a vyvářena bez nějakého pořádného výsledku, ale to už jste na seriál zvyklí a díváte se dál. Naruto má zase souvislý, kvalitně vystavěný příběh, avšak jeho vůbec největší devízou jsou sympatické postavy, které mají hodně propracovanou minulost, což v kombinaci se spletitými dějovými kotrmelci plnými osobních konfliktů a skrytých schopností dává dohromady labyrint, ve kterém se dá pohybovat téměř do nekonečna – někomu to možná může připadat unavující, někdo tuto úctyhodnou promakanost zase oceňuje. Bleach je sice propracovaný také, ale tak nějak kontraproduktivně - ne že by ty všelijaké techniky byly nezajímavé, ale jsou podávány jak z rychlíku (v Narutovi je jejich vysvětlování o dost přirozenější, byť ne vždy), a hlavně je jich strašně moc, protože i postav je nadbytečné množství. Kdyby bylo jednotek stráží třeba jen pět, značně by to zlepšilo přehlednost děje a postavy by nebyly tak schématické. Ovšem Bleach má jednu nezanedbatelnou výhodu – výborný drajv. Úvodní část seriálu do dílu 62 se ze začátku zaměřuje jen na pár charakterů, seznamování se s příběhem a prostředím je dobře zvládnuté, u soubojů napjatě čekáte, jak dopadnou – zkrátka tento ark je tak skvěle vygradován, až to bere dech. Ovšem už od cca 50. dílu je znát, jak Bleachi začíná ubližovat množství kapitánů - člověk čeká, jak dopadne hlavní zápletka, ale místo toho autoři v jednom kuse zařazují všelijaké podružné souboje, jen abychom se obeznámili se schopnostmi aktérů. Pozdější díly jsou mnohem slabší, ale i nadále sledovatelné. A ještě hudba – ta je vynikající ve všech třech seriálech. (04.05.2009)