Žízeň

Jak je u Parka zvykem, v rámci subžánru i kinematografie zcela stoprocentně odlišné, objevné a nezařaditelné, audiovizuálně nápadité a všehovšudy působivé dílo. Stejnou měrou nezvyklý humor i romance fungují na výbornou, samotný děj se dost možná rozjede příliš rychle, aby pak dobrou půlhodinu stál na místě (s Kang-ho Songem a jeho hereckou partnerkou před očima přesto není čas na nudu), což naštěstí bohatě vynahrazuje silným napětím, pobavením, zhnusením či pouhým dychtivým očekáváním věcí příštích (případně vícero z těchto emocí najednou) protkané finále. (44. MFF KV - 4.7.08) (12.07.2009)

Tíživě depresivní - to je charakteristika, která mě při sledování tohoto filmu napadala nejčastěji. Přitom je to dobře udělané, atmosférově výborné, dostatečně (úpírsky) kreativní a Kang - ho Song je PAN herec (napadlo mě už při filmu JSA). Jen tento film nemám aktuálně náladu ukazovat manželce a podívat se na něj znova. Té tíživosti bylo moc. ■ P.S. Nemohu si pomoci, z úpírských filmů u mě letos stále vítězí švédský Låt den rätte komma in. Přestože může vůči "Žízni" působit v některých okamžicích amatérsky. (23.12.2010)

Predem vseho musim rict, ze aby jste si byli aspon trochu schopni utridit nazor na tento film, je naprosto nezbytne videt ho az do sameho konce. Ne proto, ze konec je nejak zavratne dulezitou casti filmu, ale proto, ze Zizen je od zacatku az do konce protkana scenami, ze kterych clovek muze mit smisene pocity. Ty se vsak jako skladanka utridi v neco vyjimecneho. Urcite to neni film pro kazdeho a jsem si jista, ze bude mit velmi rozporuplne prijeti i u nas v CR, nicmene dle meho nazoru si oceneni z Cannes zaslouzi. Pribeh at uz je sebevic pritazeny za vlasy, pusobi skutecne a plyne a i pres pomerne velkou davku zvlastnich efektu hladce a nekrecovite. Song Kangho by mel byt Jizni Koreu oficialne uznany jako narodni poklad. (10.06.2009)

Že by Park ztrácel formu? Jak si jinak vysvětlit, že si stejně jako v průměrném Im a cyborg pomáhá nadpřirozenem? Čekal jsem od tohoto filmu hodně a vzhledem majstrštykům typu Olboye, Paní pomsty nebo JSA to byla očekávání oprávněná. Tatam jsou kvanta nádherné hudby z předchozích filmů, bůhvíproč. Výtečná kamera naštěstí zůstala, ale to je asi jediná věc, která mě nezklamala. Ta ovšem nepřekryje plytký příběh, a co mě hodně nepříjemně překvapilo, občas i zaoceánsky působící prvky. Atmosféra by se taky rozhodně nedala krájet, násilí a krvavé scény jsou narozdíl od předchozích filmů až neuvěřitelně samoúčelné. Najde se sice několik skvělých scén, ovšem ohromila mě bohužel jenom jedna (krvavé hraní na flétnu) a to je na 133 minut sakra málo. A film navíc ke konci skouzává spíše do bláznivé komedie, což se mi pranic nelíbilo.Všechno poukazuje na to, že má Park slabší období, ale pevně doufám, že se dalším filmem vrátí do správných kolejí. Nerad bych ztratil nejoblíbenějšího režiséra. Slabé čtyři hvězdy a 70% (31.01.2010)

Chan Wook Park navrátil upírům respekt, o který je připravili zubatí „emíci“ ze Stmívání. Jeho Žízeň je filmem hloubavým, racionálním z hlediska přístupu ke zvolenému tématu, psychologicky propracovaným a nabízí opravdu působivý a atmosférický zážitek. Park zůstává věrný své národní kinematografii, a tak je tento snímek prostý žánrových mantinelů, osciluje mezi klasickým hororem (upírské téma, atmosféra), slasherem (obstarávání potravy), psychologickým dramatem (oddaný kněz bojující s pudy), poněkud morbidní romancí (vztah kněze a adoptované dívky) a černou komedií (tradiční Parkův morbidní humor někdy hraničící až s groteskností), přičemž výsledný film je dokonale konsistentní. Parkovi se po skvělé trilogii o pomstě a rádoby indie komedii podařilo vytvořit strhující dekadentní upířinu a já se už nemůžu dočkat, s čím přijde příště. 90% (13.01.2010)