화려한 휴가
May 18
Režie:
Ji-hoon KimHudba:
Seong-hyeon KimRecenze (21)
║Rozpočet $10miliónov║Tržby Celosvetovo $49,282,156║ ()
Velke udalosti nesu velke emocie, ale i moznost nechat sa uniest vo velkom. Nemam najmensie namietky voci slobode v umeleckej licencii pri adaptaciach skutocnych udalosti vlastnym pohladom. Tema hrdinstva v krizovej situacii (po korejskej vojne je povstanie v Kwanju imho druhym najvacsim sramom v juhokorejskych dejinach) so sebou viac menej povinne nesie prichut patosu a nadnesenej heroizacie s apelom na moralne hodnoty. Je to vlastnost, ktora nie je limitovana konkretnou narodnou kinematografiou. Lenze zatial co napr. v takom Taegukgi sa tiez cely cas slapalo podla najprevarenejsich "mustier" zauzivanych vo vojnovych filmoch, vo vysledku cele to vyzdvihovane hrdinstvo posobilo koherentne s celkom. Pri May 18 som mal vsak miestami pocit, ze nie hrdinstvo vyplyva zo situacie, ale naopak - situacia z hrdinstva. Viacere sceny tu boli skor pomnikom samym pre seba (a casto nelogickym) ako funkcnou sekvenciou v ramci celku. /// May 18 je z hladiska kvality dobrym prikladom urcitej stagnacie, ba mozno az upadku sucasnej juhokorejskej kinematografie, ktora po hallyu boome od konca tisicrocia zaziarila ako supernova, ovsem nedokazala svoj "rastovy hormon" dostatocne kontrolovat. Aj trzby filmu su sice stale vysoke, ale i v tomto smere sa zacina prejavovat urcita vycerpanost (nielne komercna, ale i umelecka), resp. kapacitne limity dane nielen domacim trhom, ako i jeho nasytenim, ale i stale sa zvacsujucimi produkcnymi nakladmi. Export do Japonska voci 2006 poklesol, i ked ja ciastone korigovany narastom na ine trhy - ci uz Europa, HK, alebo aj latinske krajiny. Juhokorejska kinematografia je momentalne v stave, kedy bude co nevidiet potrebovat urcity "restart", alebo druhou variantou je potom prirodzenejsia cesta krivky zivotnosti, ktora v sebe bude niest moznost nastartovania noveho cyklu. ()
Na konci každého roku v Jižní Koreji tradičně vychází na DVD nějaká ta filmová pecka. Rok 2007 není výjimkou. May 18 je po D-War druhým komerčně a divácky nejúspěšnějším korejským filmem tohoto roku. Pojednává o ožehavém momentu korejské historie, kdy se v roce 1980 při studentských bouřích v městě Kwangdžu výsadkáři surově pustili nejen do demonstrujících studentů, ale i do jinak nečinných civilistů, což bylo rozbuškou pro pozdější ozbrojené střety civilistů a armády. Tragédii, která podle oficiálních zdrojů stála život přes 200 lidí. Necelé 3 tisíce bylo zraněných a tisíc pohřešovaných (info ve filmu)... Prvních 20 minut to nevypadá, že máme tu čest s korejským trhákem. Jakmile však z řetězu utržení vojáci vytáhnou v ulicích pendreky, film vcelku nabyde očekávaných kvalit a ty si udrží až do konce. Jen si mohl odpustit teatrální dvojku chlápků, kteří mají zřejmě suplovat odlehčení okolního dusna, zbytečnou závěrečnou scénu, a několik dalších pochybných momentů.... Co se týče dramatické roviny snímku, tak tady víceméně nemám nic proti, jak po stránce formální, hereckých výkonů (Ahn Sung-kee opět dokazuje, že je pro role vůdců jako stvořený), působivosti... May 18 se nevyhne obvyklému patosu - na to je však fanoušek korejského filmu stejně zvyklý. Nezakrývá, že jde přes zvolenou látku v prvé řadě o mainstreamovou podívanou. Napodruhé snímek mé nadšení trochu zchladil a musím jít po úvaze s hodnocením o dva body dolů. Přece jen je film - jak říká Sysel - na míru šitý korejskému sebezpytování a patriotismu. 7/10 ()
Je to celkom dobrá dráma. Má výborný príbeh o slušných obyvateľoch mestečka, ktorí si len chcú žiť svoj kľudný život so svojimi každodennými problémami a radosťami, ako aj miestny taxikár so svojim študovaným bratom a sestričkou, do ktorej je taxikár zamilovaný, ale politická situácia im to nedovoľuje, prezident sa bojí prípadných nepokojov a tak preventívne pošle aj do tohto mesta armádu, aby si nikto nič nedovolil. Ale bezdôvodná krutosť vojakov v ľudoch len vyvolá hnev a tak sa rozhodnú dať jasne najavo, že sa len tak nedajú. Spracovanie je na tom celkom dobre, ale nie je to úplne podľa mojich predstáv. Prvé dve tretiny sú bez problémov, postavy si dokážu získať sympatie a tak sa dobre pozerá aj na to získavanie srdca sestričky, príchodom vojakov sa zaujímavosť filmu ešte zvýši, viacero nových prvkov je zaujímavých, hlavne prítomnosť bývalého vojenského dôstojníka na strane civilistov a všetky tie nepokoje a krvavé demonštrácie fungujú tak, ako majú, ale tá posledná tretina mi už až tak moc nesadla, nie je zlá, ale obrana jednej budovy sa mi už do filmu s takouto tématikou moc nehodí a je tu až príliš moc samoúčelných scén, ktoré sa snažia pôsobiť tak moc emocionálne, že nakoniec skôr otravujú. Akcia je dobre zvládnutá, všetky scény s krutými vojakmi dokážu zapôsobiť a obetí je teda skutočne dosť, že sa mi pomaly ani nechce veriť, že len pred pár desiatkami rokov niečo také skutočne prebiehalo. Herecké obsadenie je na tom dobre, hlavný hrdina Kim Sang-kyung ma až tak moc nezaujal, nie je zlý, ale na hlavného hrdinu mu predsa len niečo chýba, ale nahradzuje to plno výborných vedľajších postáv, hlavne charizmatický An Seong-gi, zábavný Park Cheol-Min, ktorý ma dostal hlavne v skvelej scéne s taxíkom a viacero iných. Réžia a technická stránka sú po väčšine stránkach vydarené, filmu viditeľne nechýbal slušný rozpočet, takže minimálne vizuál je dobre zvládnutý, ale ako som spomínal, emócie tu moc nefungujú a to je hlavne v tej záverečnej fázi pomerne silný zápor. May 18 je dobrý film, ktorý určite stojí za pozornosť a nielen kvôli skutočným udalostiam, ktoré prezentuje, ale dalo sa z toho získať aj viac. 77% ()
May 18, jeden z nejúspěšnějších korejských filmů všech dob, bude asi vzbuzovat rozporuplné reakce. U mě je tomu také tak. Vzhledem k tématu je patetický, ale nijak přehnaně, místy opravdu velkolepý a dostatečně akční. Co se mu podle mě už ne tak dobře daří jsou chvíle a postavy, které by měly děj odlehčit. Vtipy jsou místy ujeté a dost na hraně vkusu. May 18 není špatný film, není ani hloupý, na několika momentech mě opravdu chytnul za srdce nebo uchvátil nějakou scénou, ale jako celek zůstává pouze nadprůměrný, nevyvážený film. ()
Nacionalistická limonáda, která přebublala svým prvoplánovým cílem sama sebe. Moje hodnocení se nijak netýká samotných událostí, ale opět se dotýká toho, co už jsem tvrdil jinde - nepouštějte korejce k filmům podle skutečných událostí! Jen vícero pěkných scén zachraňuje tenhle film, ve kterém jsou 2 přidané komické postavičky, doktoři s prázdným výrazem v očích, mizející komanda v radnicích, zranění lidé nahlas vřískající do vysílaček, zatímco se skrývají před bezcitnými démonickými vojáky. Samozřejmě se tak nějak čeká, že v tomhle filmu budou hrdinové i umírat, ale vskutku... V některých případech už debiln... méně uvěřitelněji nemohli. Od začátku do konce se navíc všechno přidržuje osvědčené hlavní podlinie z Taegukgi, což by nevadilo, kdyby se ale těchto bodů využilo jinak než na zdůraznění "bezmezné bratrské lásky" vedoucí k přinejmenším nepravděpodobným akcím. Shrnuto podtrženo, nejsem korejec a tedy nejsem cílové publikum. A tenhle film míří jen na ty, kteří korejci jsou a chtějí si povzbudit svého ublíženého ducha. ()
K filmu - když nebudu brát v potaz úplný úvod, tak to ze začátku vypadalo na pohádku máje, jenže se děj pak zvrtl do hrůzných událostí. Patosu tu - pravda - bylo docela dost, ale ono to u filmů tohoto typu snad ani jinak nejde. Jde o fakt jestli ho tvůrci udrží v přijatelných mezích. Tady se to dařilo tu líp, tu hůř, ale já jsem odchovaná socialistickou televizí let sedmdesátých, takže už jsem zažila mnohem šílenější scény. K událostem - tak z těch mě jímá hrůza. Bojím se fanatismu a bojím se násilí, které vyplodí. Je pro mě nepředstavitelné, že lidi takhle střílí do lidí a ještě ke všemu neozbrojených... Nedivím se, že tohle je téma, které Korejcům nedá spát a podobnost s událostmi u nás v 68, v Maďarsku, východním Německu nebo Polsku v letech padesátých je neuvěřitelná. K hodnocení - je to tak za 3,5, protože jsem se nenudila a film dost jasně ukazuje kdo s kým i proč. Asi mi přibylo pár vrásek, neb jsem se chvílemi přistihla, že se i mračím. Ale na druhou stranu ten konec s vysílačkami byl tak nějak přes okraj sklenice. Za to bych i jednu hvězdu sundala, ale ústřední dvojice (An Seong-gi a Kim Sang-kyung) byla skvělá a tu půl hvězdu navíc si pánové zaslouží. ()
Korejská produkce mi je po té americké asi nejbližší, díky řadě zkušených tvůrců. May 18 je však přesně tím snímkem, který mi tolik nesedl. Hlavní problém jsem měl s tím, že jsem filmu nevěřil nic, co se odehrálo a celou dobu jsem nevěděl, jestli se jedná o smrtelně vážnou rekonstrukci něčeho co se možná stalo, nebo se jedná o akční béčko ve stylu kultovního "Red dawn". Každopádně jsem se celé dvě hodiny nudil. ()
Napriek silnemu tematu ma film viacmenej sklamal. Cakal som nieco fakt depresivne a pritom tam boli chvilami velmi nemiestne vtipy, ktore sa tam vobec nehodili. Zdaleka to nieje take posobive ako napriklad Silmido. Najviac sa mi pacilo prvych 20 minut, ktore by som vystrihol a dotocil k nim uplne iny film, tak by z toho bola skvela romanticka komedia. Aj ked mam z filmu dost rozpacity dojem, tak by som bol rad keby nieco taketo natocili nasi filmari napriklad o "priatelskej navsteve" rusov v 1968 namiesto tych nekonecnych serialov, ktore sa u nas tocia. 6/10. ()
Povstanie v Gwanju si istotne zaslúži aj filmové spracovanie, no možno sa inšpirácia Kima Ji-huna mala nechať viesť viac spielbergovským obcas az kruto cynickým prístupom (a pátosom), než bayovským pátosom s humornými kontrastmi. Téma, možno až príliš silná na takto prvoplánové spracovanie, by si zaslúžila trochu prepracovanejší scenár, ktorý by napätie vyvodzoval zo situácie, v ktorej sa Kórejská republika ocitla po onom coup d´état v decembri 1979. Nepopieram, že moje myšlienky vedie aj moja aktuálna profi úchylka, ale stav stanného práva osebe a jeho dôsledky v danej situácii by boli dostatočne dramatické na obyvateľov ako kolektívneho hrdinu, že by film nepotreboval natoľko pretláčať individualistov, umelo vytvárať hrdinské situácie, dojímavé situácie, a inak dosť prvoplánovo nechávať diváka "preciťovať a uvedomovať si". ()
Nejslabší korejský snímek, který jsem zatím viděl. Nicméně je dobře, že se Korejci nebojí reflektovat svoji minulost. Nejsilnější scéna byla ta, kdy armáda pustila korejskou hymnu a po úvodní sloce začali vojáci střílet do lidí. Takovou podpásovku jsem nečekal. ()
Pěkná hudba, jako vždy výborný Cheol-min Park (na odlehčení) a pak už působivá kapánek více krvavá romantika... ()
Velice slušně rozehrané drama, které ze začátku vypadalo spíše jako nahlédnutí do všedního života obyčejného města s nenaplněnou romantickou linkou, postupně se měnící ve válečné drama s předem jasným výsledkem.... I na korejské poměry mi přišlo, že emoce jsou lehce přehrávané a i závěrečná pasáž filmu příliš citově vydírá, ale jako celek film funguje dobře a tento kus korejských dějin je vysoce nadprůměrnou filmovou "zábavou"... A místy je to i neskutečně vtipné.... Až na to vraždění... ()
Kdyby se "rádci" z České televize vydali na jižní část Korejského poloostrova, filmová spolupráce s tamními tvůrci by dopadla asi takto. Sladkobolné vyprávění s nadhledem a odstupem (tak typické pro všechny ty hořkosladké filmy z naší malé zemičky) je emocionálně naprosto prázdné a zbytečné. Patetické proslovy a dialogy, herecké výkony, rádoby velkolepá výprava - vše je využito jak nejhůře to jde. Film neumí jednoduše sdělit Evropanovi události v Kwangžu ani důvody chování postav, divák pak plave v událostech celou stopáž - tvoří ale jenom cukrkandlovou kulisu okolo hloupého příběhu. Pár silných scén se najde, ale stejně si myslím, že tak důležité události (pro Korejce) si zaslouží důstojnější a vážnější zpracování než dražší televizní inscenaci. 50 % ()
Priliš veľa gyču, priliš preemocionovane, priliš veľa omačok, malo faktov. ()
Oouu.. Jednu chvíli se projíždíte na kole a v té druhé vás mlátí obušky. V jednu chvíli zpíváte hymnu a vzápětí máte rozstřílené nohy. Skličující obraz května 1980. V té velké euforii jsem si přála, jsem doufala, že ne-e, to snad ne. Následně schoulený chlapec za autobusem vystihl můj pocit. Návštěvnost v kinech dokazuje, jaký trn jihokorejské historie to je. Bohužel, zbytečně tlačili na pilu á la Američani. Umí to lépe... Ale Lee Joon-Gi mi zas trhal srdce. ()
Film o temném období korejských dějin, kdy měla republika k demokracii daleko. Masivní cenzura, hromadná zatýkání, zavírání škol... to jen část toho, co se v té době odehrávalo. A právě události v Kwangdžu jsou děsivým důkazem této doby. Samotný film je typické válečné drama, kdy nevinní nemají jinou možnost, než bojovat proti mnohem silnějšímu nepříteli, kterého nemůžou nikdy porazit. Nečekejte proto nic převratného, za to je vše perfektně zpracované a plné emocí. Osobně jsem zbožňoval i romantickou vložku, které bohužel dopadla tak, jak dopadla... Ještě teď mě z toho běhá mráz po zádech, tak moc jsem se do toho vžil. Musím přiznat, že mám pro takovéto filmy slabost, takže budu asi lehce neobjektivní... Musím však vřele doporučit tento film, už jen kvůli tomu, že by každý měl vědět, co se tam stalo a čemu musí společnost zabránit. - 90% ()
Vydařený snímek. Místy hodně smutné a místy zase až příliš nudné. ()
Film celkově byl pro mě slabší než Taxikář ze Soulu, ale poslední záběr byl fenomenální. ()
Nechcem spoilerovať, ale po smrti jedného z hrdinov sa mi ani veľmi nechcelo film dopozerať. Nebola to moja šálka čaju. Pekná hudba v prevedení Pražskej filharmónie. ()