Reklama

Reklama

Recenze (21)

tombac 

všechny recenze uživatele

Na konci každého roku v Jižní Koreji tradičně vychází na DVD nějaká ta filmová pecka. Rok 2007 není výjimkou. May 18 je po D-War druhým komerčně a divácky nejúspěšnějším korejským filmem tohoto roku. Pojednává o ožehavém momentu korejské historie, kdy se v roce 1980 při studentských bouřích v městě Kwangdžu výsadkáři surově pustili nejen do demonstrujících studentů, ale i do jinak nečinných civilistů, což bylo rozbuškou pro pozdější ozbrojené střety civilistů a armády. Tragédii, která podle oficiálních zdrojů stála život přes 200 lidí. Necelé 3 tisíce bylo zraněných a tisíc pohřešovaných (info ve filmu)... Prvních 20 minut to nevypadá, že máme tu čest s korejským trhákem. Jakmile však z řetězu utržení vojáci vytáhnou v ulicích pendreky, film vcelku nabyde očekávaných kvalit a ty si udrží až do konce. Jen si mohl odpustit teatrální dvojku chlápků, kteří mají zřejmě suplovat odlehčení okolního dusna, zbytečnou závěrečnou scénu, a několik dalších pochybných momentů.... Co se týče dramatické roviny snímku, tak tady víceméně nemám nic proti, jak po stránce formální, hereckých výkonů (Ahn Sung-kee opět dokazuje, že je pro role vůdců jako stvořený), působivosti... May 18 se nevyhne obvyklému patosu - na to je však fanoušek korejského filmu stejně zvyklý. Nezakrývá, že jde přes zvolenou látku v prvé řadě o mainstreamovou podívanou. Napodruhé snímek mé nadšení trochu zchladil a musím jít po úvaze s hodnocením o dva body dolů. Přece jen je film - jak říká Sysel - na míru šitý korejskému sebezpytování a patriotismu. 7/10 ()

Adrian 

všechny recenze uživatele

Velke udalosti nesu velke emocie, ale i moznost nechat sa uniest vo velkom. Nemam najmensie namietky voci slobode v umeleckej licencii pri adaptaciach skutocnych udalosti vlastnym pohladom. Tema hrdinstva v krizovej situacii (po korejskej vojne je povstanie v Kwanju imho druhym najvacsim sramom v juhokorejskych dejinach) so sebou viac menej povinne nesie prichut patosu a nadnesenej heroizacie s apelom na moralne hodnoty. Je to vlastnost, ktora nie je limitovana konkretnou narodnou kinematografiou. Lenze zatial co napr. v takom Taegukgi sa tiez cely cas slapalo podla najprevarenejsich "mustier" zauzivanych vo vojnovych filmoch, vo vysledku cele to vyzdvihovane hrdinstvo posobilo koherentne s celkom. Pri May 18 som mal vsak miestami pocit, ze nie hrdinstvo vyplyva zo situacie, ale naopak - situacia z hrdinstva. Viacere sceny tu boli skor pomnikom samym pre seba (a casto nelogickym) ako funkcnou sekvenciou v ramci celku. /// May 18 je z hladiska kvality dobrym prikladom urcitej stagnacie, ba mozno az upadku sucasnej juhokorejskej kinematografie, ktora po hallyu boome od konca tisicrocia zaziarila ako supernova, ovsem nedokazala svoj "rastovy hormon" dostatocne kontrolovat. Aj trzby filmu su sice stale vysoke, ale i v tomto smere sa zacina prejavovat urcita vycerpanost (nielne komercna, ale i umelecka), resp. kapacitne limity dane nielen domacim trhom, ako i jeho nasytenim, ale i stale sa zvacsujucimi produkcnymi nakladmi. Export do Japonska voci 2006 poklesol, i ked ja ciastone korigovany narastom na ine trhy - ci uz Europa, HK, alebo aj latinske krajiny. Juhokorejska kinematografia je momentalne v stave, kedy bude co nevidiet potrebovat urcity "restart", alebo druhou variantou je potom prirodzenejsia cesta krivky zivotnosti, ktora v sebe bude niest moznost nastartovania noveho cyklu. ()

Reklama

Lacike 

všechny recenze uživatele

Napriek silnemu tematu ma film viacmenej sklamal. Cakal som nieco fakt depresivne a pritom tam boli chvilami velmi nemiestne vtipy, ktore sa tam vobec nehodili. Zdaleka to nieje take posobive ako napriklad Silmido. Najviac sa mi pacilo prvych 20 minut, ktore by som vystrihol a dotocil k nim uplne iny film, tak by z toho bola skvela romanticka komedia. Aj ked mam z filmu dost rozpacity dojem, tak by som bol rad keby nieco taketo natocili nasi filmari napriklad o "priatelskej navsteve" rusov v 1968 namiesto tych nekonecnych serialov, ktore sa u nas tocia. 6/10. ()

ivan_drago 

všechny recenze uživatele

Velice slušně rozehrané drama, které ze začátku vypadalo spíše jako nahlédnutí do všedního života obyčejného města s nenaplněnou romantickou linkou, postupně se měnící ve válečné drama s předem jasným výsledkem.... I na korejské poměry mi přišlo, že emoce jsou lehce přehrávané a i závěrečná pasáž filmu příliš citově vydírá, ale jako celek film funguje dobře a tento kus korejských dějin je vysoce nadprůměrnou filmovou "zábavou"... A místy je to i neskutečně vtipné.... Až na to vraždění... ()

kikuka 

všechny recenze uživatele

Povstanie v Gwanju si istotne zaslúži aj filmové spracovanie, no možno sa inšpirácia Kima Ji-huna mala nechať viesť viac spielbergovským obcas az kruto cynickým prístupom (a pátosom), než bayovským pátosom s humornými kontrastmi. Téma, možno až príliš silná na takto prvoplánové spracovanie, by si zaslúžila trochu prepracovanejší scenár, ktorý by napätie vyvodzoval zo situácie, v ktorej sa Kórejská republika ocitla po onom coup d´état v decembri 1979. Nepopieram, že moje myšlienky vedie aj moja aktuálna profi úchylka, ale stav stanného práva osebe a jeho dôsledky v danej situácii by boli dostatočne dramatické na obyvateľov ako kolektívneho hrdinu, že by film nepotreboval natoľko pretláčať individualistov, umelo vytvárať hrdinské situácie, dojímavé situácie, a inak dosť prvoplánovo nechávať diváka "preciťovať a uvedomovať si". ()

Galerie (26)

Zajímavosti (3)

  • V roce 1980 se v jihokorejské metropoli Kwandžu, v dnešním šestém nejlidnatějším městě Jihokorejského státu, ležícím v provincii Jižní Čolla, odehrál historicky nejbrutálnější střet demonstrantů s policejními složkami v dějinách celého státu. Incident, vyvolaný překvapivě brutálním zásahem policejních jednotek na demonstrující univerzitní žáky, kteří se rozhodli veřejně ohradit vůči nově zvolenému pátému prezidentovi země Doo-hwan Jeon (두환전). Na demonstranty bylo stříleno ostrými náboji, bili biti, mrzačeni a ve spoustě případů zabiti. Následná vlna občanského povstání, do níž se zapojilo obrovské množství občanů, si v období od 18. do 27. května připsala nad šest stovek obětí. Přesný počet není dokonce ani dnes přesně znám. Historici se stále ještě nedokázali názorově sjednotit, co přesně stálo za tak brutálním jednáním tehdejší vlády, v jejímž čele stál Doo-hwan Jeon. Jak se ale předpokládá, celá akce byla jen jednou velkou zástěrkou pro nově zvoleného prezidenta země, Doo-hwan Jeon, který tak chtěl odvrátit pozornost od nařízeného vojenského převratu předchozí vlády. Nechvalně proklamovaný Do-hwan Jeon, později také pátý prezident Jihokorejské republiky, byl u moci dohromady devět let, od doku 1979 až do roku 1988. Za svoji roli v celém tomto masakru byl v roce 1966 odsouzen k trestu smrti. Později byl však omilostněn tehdejším jihokorejským prezidentem Young-sam Kim. V roce 2011 byl organizací UNESCO celý incident zapsán do tzv. Rejstříku světových pamětihodností. (Conspi)
  • Hudbu k filmu nahrál Český filharmonický orchestr. (Akumulátor)

Reklama

Reklama