Plameny života

"Je kouzlem opředena nedostižná Sláva, jak žena překrásná, jež chvíli svou si hraje s vášní umělců a prchá zas. A její oběti jí shání Ctižádost." Jeden z nejúspěšnějších a současně i nejzdařilejších filmů z produkce Wetebfilmu je zřejmou inspirací německým filmovým expresionismem, zcela konkrétně pak slavným Wieneho Kabinetem doktora Caligariho. Hrdina příběhu na motivy známé faustovské legendy, mladý ztroskotaný herec, nabývá po setkání s mystickou postavou tajemného doktora Ambicia (který je Caligarimu nápadně podobný vzhledem i výrazem), opět ztracené sebevědomí, podněcované milostným vztahem k zámožné mecenášce umělců. Originální dekorace architekta Františka Josefa Leopolda (na nichž je patrný vliv německých malířů Warma, Reimanna a Röhriga) dokreslují všudypřítomnou tajemnou symboliku a hororovou tragičnost celého filmu. V hlavních rolích se setkali hvězda Wetebfilmu Suzanne Marwille, která vytvořila rozkošnickou roli osudové femme fatale a V. Ch. Vladimírov, ztělesňující žárlivostí zešíleného herce. Mistrovský herecký výkon zde podal člen činohry Národního divadla Václav Merhaut, jehož mefistofelský doktor Ambicius je zároveň zhmotněním jedné z lidských vlastností jménem ctižádost. PLAMENY zůstávají fascinujícím obrazem faktu, že český film v mnohém dokázal držet krok se světovou kinematografií a současně být ryze svébytným artiklem nadprůměrné úrovně. Vždyť život sám o sobě je spalujícím plamenem touhy a úspěchu, žhnoucí silou lásky i krutým požárem bídy a zapomění. "A ve všem tom, co u vás kdy se zvalo hříchem či zkázou, zkrátka zlem, tam já v svém pravém živlu jsem." (14.11.2009)

Když jsem se konečně poprvé dostala k několika českým němým filmům, tento se okamžitě stal mým nejmilejším. Bez ohledu na lásku, kterou věnuji KALOSu, WETEB je zase něco docela jiného a obě tyto společnosti tvoří to nejlepší, čím jsme se mohli ve 20. letech pochlubit. Sevřené drama z divadelního prostředí každou svou scénou a nápadem zcela odpovídá tomu, v jaké podobně jsem si český němý film vysnila. Suzanne Marwille je fatálním vampem, V. Ch. Vladimírov je rozervaným hercem a oba jsou sužováni svými niterními zážitky... Kostýmy, výprava, to vše je v dokonalé symbióze. Kéž by takto vypadalo více našich filmů, ale to už bych chtěla moc. Každopádně tleskám této poválečné snaze o kosmopolitnost, která byla jedinou možností, jak v těch letech český film zcela nezahubit. (19.02.2009)

Ano, ano. Tohle mohla být cesta československého němého filmu. Ale nepovedlo se a cesta se ukázala slepou. Ale proč vlastně? Filmu nelze vytknout skoro nic. Vladimírov jako vnitřně rozervaný muž je působivý, Marwille je fatální vamp, dokonale střídající dívčí koketnost s ledově chladným odmítáním. Kamera je jedním slovem vynikající. Přesto se nakonec československý film touto cestou tvůrčím způsobem uchopené zahraniční inspirace nevydal. (23.06.2017)