Režie:
Miroslav Josef KrňanskýScénář:
Václav WassermanKamera:
Josef BulánekHrají:
Fred Bulín, Ivan Frank Kubišta, Božena Svobodová, Melita Jelenská, Marie Počepická, Marta Trojanová, Václav Wasserman, Edmond Trachta, Ladislav Herbert Struna, Karel Schleichert, Josef Rovenský (více)Obsahy(1)
Hrabě Březenský veze s sebou na svůj statek dráteníka Jana. Přenocují v hospodě, kde je ráno přepadnou lupiči. Matka hraběte žije na statku s neteří, komtesou Jelenou, která hraběte miluje. Jano se zase uchází o půvabnou Dorlu z blízké vesnice. Miluje ji však také Pavel, synovec pašeráka Sršána. Janovy námluvy zvyšují Pavlovu žárlivost. Sršán se spolčí s jedním z banditů, kteří přepadli v hospodě hraběte, a chystají spolu novou akci. Při májové slavnosti oznámí stará hraběnka Jelenino zasnoubení s Březenským a ten požádá o Dorlinu ruku pro Pavla. Sršán chce využít slavnosti k přepadení hraběte, je však i s kumpány Pavlem odhalen. Při zneškodnění bandy je smrtelně zraněn Jano, který bránil hraběte svým tělem. Na podzim se pak konají dvě svatby - hraběte s komtesou Jelenou a Pavla s Dorlou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
Na prvním místě je nutné uvést, že se dochoval jen fragment a ten se dočkal archivní "péče" v roce 1955. Čili dodaná hudba není vhodná, zásahů se dočkala zjevně i střihová skladba atd. Nelze tedy sledovat a hodnotit, jako kdyby dílo bylo jen postaršího data. Chápu sice, že dnešní študáci nemají vztah k adaptacím Němcové, ale co je moc, to je příliš. Druhý problém je kontext uvedení takového fragmentu. Děcka na FAVu většinou neocení nic a v komentářích se jen mezi sebou socializují, a pokud je bez úvodního slova předhozen stejný fragment do celkově nezajímavého a nevyváženého programu Ponrepa, tak se samozřejmě hraje pro prázdný sál. A to i když je projekce nesmyslně spojena s výstavou Vilém Ströminger 115 let. Čili škoda takového filmu, o jehož zpřístupnění je tak bídně postaráno. Neb při vsazení do kontextu a sledování například zmíněných proměn adaptací velké české spisovatelky, bylo by se o čem bavit. Stejně tak by byl zajímavý moment rozklíčování absence výrazných hvězd, možností vývozu atd. Takto nám zůstávají jen nechápavé oči hledící na další rutinní výkon L. H. Struny (a to ještě v lepším případě). ()
Němé drama podle Boženy Němcové... Jehož největším problémem je nedostatečná diferenciace hlavních postav, respektive herců, kteří je hrají. Některé scény dnes spíše vzbuzují smích, ale s přibývající stopáží (68 minut) takových scén spíše ubývá... nejlepšími pasážemi jsou kupodivu scény akční, navíc podbarvené tou "správnou" klasickou hudbou. ()
Malé osobní zářijové peklíčko. Neskutečné množství postav, ale Dorla miluje Pavla. barborka zase nemiluje nikoho. Ta se stále drží jen rychtářovic Kačeny. knoflík na obloze beru, trocha snahy o experimentální střih ála D95 v bavorské hospodě v Lízině cimře mi sedla. pokr. příště ()
Je to natočené veľmi neprehľadne - doteraz si nie som istý, kto s kým nakoniec skončil a kto koho vôbec chcel - ale ak sa nemého filmu nestránite, nemáte čo robiť, kópia tohto filmu sa vám váľa v zásuvke a chcete si trochu potrápiť hlavičku (zorientovanie sa medzi postavami dá fakt zabrať), kľudne si Pohorskou vesnici pustite. Zháňať si ju však nemusíte. ()
Film, který je šíleně nepřehledný, všichni herci vypadají stejně a na konci jsem nevěděl kdo s kým jak skončil. ()
Dnes už hodně směšný a dost zmatený guláš všeho možného. Naprostý přebytek postav, mezi kterými se snad nedá ani vyznat, natož ještě sledovat vztahy mezi nimi. Ve výsledku tedy člověk kromě několika kreativnějších momentů neví nic, jen ho bolí bránice ze smíchu – herecké „výkony“ a doprovodné titulky opravdu stojí za to. ()
Film trvá něco přes hodinu, postav má skoro jak Pán Prstenů. V příběhu orientovat je složité, postavy přibývají a přibývají, a některým pak zbývají oči pro pláč či naopak ústa pro smích. Další z filmů "ne-až-tak zlatého českého fondu", který vzbuzuje hlavně smích/slzy než pochopení. Já se smál, pro tyto staré sra*ky mám slabost. ()