Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve Vančurových "Obrazech z dějin národa českého" nezabírá kapitola o Kosmovi příliš velkou plochu, ale stačí vytvořit plastickou představu originální osobnosti ještě z oparu bájných doby. Tato kapitola se stala spolehlivým základem k televizní inscenaci z roku 1974. Zůstává plně v duchu Vladislava Vančury, věrna hlavnímu tématu - pravdy a jejich otazníků - jak to na první stránce svého líčení předznamenává spisovatel zcela zřetelně: "Jest tedy dvojí pravda: jedna, na kterou můžeš položit ruku jako na krb, a druhá, jež se nedá uchopit za peroutku." Hra má v pozadí úvahu o této dvojí pravdě, a tedy i úvahu o rozhodování, volbě, váhání, nevinném hříchu a odpuštění. Scénář napsal Jan Otčenášek a režisér Jaroslav Balík, v titulních rolích uvidíme Čestmíra Řandu a Pavlu Maršálkovou. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (6)

martins 

všechny recenze uživatele

výborná inscenace ze 70. let, v době těžké normalizace naštěstí vznikaly i historické inscenace, kde bohudík nefiguruje komunistická propaganda, tohle dílko je jedno z nich. V hlavních rolí Čestmír Řanda a Pavla Maršálková, kteří byli obsazováni spíše do epizodních rolí...Děj se odehrává ve 12 století přibližně rok 1117 vládu knížete Vladislava a líčí, co předcházelo vzniku Kosmovy kroniky, jeho veselý život a také jeho poslední rok manželství s Božetěchou... ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý televizní film vyprávějící o nejslavnějším českém kronikáři Kosmovi (1045-1125), děkanovi svatovítské kapituly. V historickém filmu J. Balíka natočeném podle předlohy V. Vančury se však kronikář, kterého představoval Č. Řanda, věnuje psaní dějin pouze v závěru, zbytek filmu vyplňuje jeho časté bezstarostné a bouřlivé popíjení vína s jeho kamarádem Z. Kryzánkem a neustálé hádky s jeho ženou Božetěchou. Jeho manželku, jež se ve filmu projevila jako hašteřivá semetrika a v závěru filmu umírá, ztvárnila P. Maršálková. Co se týká historické věrohodnosti interiérů a kostýmů, mám dojem, že tuto důležitou součást filmu autoři notně podcenili a zjednodušili, neboť z filmu vůbec neplyne dojem, že se nacházíme na počátku 12. století. Kromě jakéhosi nevýznamného konfliktu mezi Kosmou a knězem Brunem, který se tiše účastnil Řandových a Kryzánkových pitek a kterého ztvárnil nevýrazný J. Chvalina, se žádná jiná zápletka nevyskytuje. Poutavost snímku tak čistě závisí na hereckých výkonech Řandových a Kryzánkových, které snad jako jediné splnili očekávání. Kosmas údajně přijímal a hostil neznámé poutníky, aby mu na oplátku vyprávěli o dávných časech, avšak většinou se výpovědi hostů v kronice nedaly použít. Informační hodnota snímku je také příliš slabá, neboť si neuvědomuji jediný poznatek, zajímavost či novou informaci, který bych si odnesl po zhlédnutí tohoto díla. Pan režisér Balík opět nepřekvapil a natočil nezajímavé historické dílo, jež po zásluze hodnotím jako podprůměrné. ()

Reklama

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Konverzačně nudný historický film, který připomíná divadelní představení. [60. hodnocení, 3. komentář, 62%] ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Televizní inscenace Kosmas a paní Božetěcha je výjimečným dílem a svědectvím hereckého umění a divadelního herectví Čestmíra Řandy a Pavly Maršálkové. Kronikář Kosmas je známý svou kronikou především žákům a studentům. Jeho kronika je jediným svědectvím naší hluboké minulosti, svědectvím jediným a do velké míry vymyšleným. Moderní historikové z jeho kroniky již nevycházejí, protože se ví, že Kosmas dával přednost literárnímu dramatu před nudnou skutečností. Toto zpracování se však vymyká z celé řady historických inscenací z roku 1974. Podle předlohy Vladislava Vančury a scénáristy Jana Otčenáška vzniklo skvělé dílo, které se stalo neotřelé svým tématem, scénářem, ale především obsazením hlavních rolích. Čestmír Řanda, který celý život vyzobával vedlejší role zde vytvořil temperamentního a velice lidského člověka v jeho odpovědné roli. Pavla Maršálková, kterou televize obecně rozmělňují do role matky majora Zemana ve stejnojmenném seriálu, dostala skvělou příležitost, kterou bohužel v té době málokdo ocenil. V roce 1974 vznikla celá řada inscenací zabývajících se českou historií. Tato patří podle mého názoru k těm nejlepším. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama