어느날 갑자기 첫번째 이야기 - 2월 29일
February 29 - 4 Horror Tales
Obsahy(1)
Ji-yeon (Eun-hyeon Park) je mladá dívka, která pracuje jako noční výběrčí mýtného na dálnici. Při jedné směně dojde na mýtnici k výpadku elektrického proudu a Ji-yeon musí odbavit přijíždějící auto jen za svitu baterky. Nevzhledná ruka jí podá zkrvavený lístek. Druhý den se na mýtnici objeví dva policejní důstojníci, kteří vyšetřují vraždu výběrčího na jiném úseku dálnice. Ji-yeon jim ochotně sdělí vše, co se oné noci stalo a se svými zážitky se svěří i kolegyni z práce Jong-sook. Tak jí vystraší událostí z 29. února před dvanácti lety, kdy při havárii vězeňského transportu u mýtné brány uhořela několikanásobná vražedkyně. Její ostatky se však nikdy nenašly. Vraždy na dálnici pokračují a v ono osudné datum 29. 2. je zabita i Jong-sook. Policie se začíná obávat o život Ji-yeon a proto je i v práci hlídána vyšetřujícími policejními důstojníky. (Ketri)
(více)Recenze (7)
Dělat výběrčí mýta po nocích není práce pro strašpytly. Jedné noci se vám může klidně stát, že zhasnou světla, venku spatříte podezřelou vlasatou postavu, následně přijede černé fáro a bledá pazoura s černými nehty vám z přítmí podá zakrvácený lístek. A máte po srandě... Další povídka z korejského horrorového kvarteta vypadá do poloviny jako průměrná duchařina. Jenže v oné půlce se tvůrci dopustí neobratnosti, díky níž leda jedincovi s enormně dlouhým vedením nedocvakne, jak to celé dopadne. A díky jedné scéně dostane mysteriózní tajemno na delší dobu řádně na frak... Poté z filmu vykrystalizuje jen nudná a ničím překvapivá podívaná s pár tuctovými lekačkami (při těch sebou mimochodem trhnou jen duchařští panici a panny, a osoby, jež mají bobky i ze situací, kdy někdo někomu zaklepe na rameno a zaduní při tom ;-)). Dlouhý vysvětlující závěr si mohli autoři odpustit. Divák není idiot. ()
Jedná se o první snímek ze čtyřdílné hororové mini série, kterou nám nabídla jihokorejská produkce. Ta se snaží divákům dokázat, že ne ve všech filmech se musí děj točit kolem černovlasých dívek, jenž vylézají bůhví odkud. Tentokrát si pánové tvůrci vybrali docela zajímavé téma. Tím je datum 29.února, které se zas až tak často ve filmech neobjevuje. Nápad s použitím jakési kletby, která postihuje jen určitou část dálnice, také není moc okoukaná. Bohužel musím říct, že tento film není žádná velká sláva, ale jde o čistě průměrnou záležitost. Film má docela pomalý rozjezd, který sice tvůrci okořenili navozením tajemné atmosféry, když dívka začne vyprávět svůj příběh, jenže trvá to zhruba pětadvacet minut, než to začne ve vzduchu trošku jiskřit. Dalším výrazným mínusem vidím fakt, že se mělo jednat o duchařinu, u které se však mockrát nevyděsíme. Možná to bylo nepříliš velkou zkušeností režiséra, pro kterého to byla první velká zkušenost, ale většina scén není ničím jiným, než lacinou lekačkou pro malé děti. Určitě se zde však najde několik světlejších okamžiků, jako například děsivé noční můry, které alespoň trošku zvednou hladinu adrenalinu v krvi, ale nejde o nic závratného. Asi největší slabinou však byli samotné herecké výkony. Kromě hlavní hrdinky se tu totiž nenašel nikdo, kdo by se mi nějak extra dvakrát líbil. Především pak dvojice detektivů hrála až druhé či dokonce třetí housle. Oba pánové nebyli zrovna dvakrát úspěšnou volbou a docela mi kazili požitek z filmu. ()
Já jsem se bál a to je pro mě u hororu největší kriterium. Už dlouho jsem se takhle nebál, bylo to bezva : ) ()
Hned na začátek vyjmenuju chyby, ať tentokrát ten komentář moc neprodlužuju:): 1) Už po několika minutách tušíte, jak to celé dopadne; 2) Role hloupých policistů celý horor trochu degradují a zesměšňují ve chvílích, kdy se začínáte pořádně bát; 3) U Korejců netušíte, jestli hrají špatně nebo naopak geniálně, protože mají úplně odlišný styl mluvení než Evropani (nemyslím teď jazyk ale prostě to maj trochu přetočené:) No a co plusy filmu? Stačí, když napíšu, že jsem se docela bál. 29.februar je totiž i přes ty tři malé chybičky pořád několikanásobně lepší horor, než ty hollywoodské Vřískoty a Voskové figuríny, které se k nám poslední dobou valí jako američtí turisté, kteří strávili dětství v KFCčku. ()
Korejské duchařské béčko, které je osvěžením do vod stereotypních amerických hororů. Bohužel jsem se u něj vlastně vůbec nebál - nebylo totiž čeho, kvůli nevhodnému použití "ducha", lekačka zapůsobila snad jen jedna a to jsem se spíš nechal nachytat od tvůrců. Jako bonus pár nevěrohodně vystupujících policistů a kvanta chyb (podle mě zbytečných). Vhodné na zabití dlouhého zimního večera, ale nic víc. Pro věrné fanoušky hororů ani to ne, protože uvidí již milionkrát viděné. ()
Přestože zápletka není nikterak originální a příběh je doslova vysvětlen, mám z filmu dobrý pocit. Atmosféra by se dala krájet nožem, a třebaže lekačky na mne téměř nepůsobí, některé v tomto filmu se tvůrcům skutečně povedly. ()
Příjemné odlehčení od těch klasických amerických hororů. Mezi ostatními korejskými filmy, které jsem dosud viděl, určitě vyniká. ()