Obsahy(1)
Televízny film podľa námetu rovnomenného románu Ladislava Mňačka čerpá z obdobia 2.svetovej vojny a SNP. Príbeh filmu je komponovaný do dvoch časovo sa prelínajúcich línií. V obrazoch prítomnosti, ktoré rámcujú celé rozprávanie, sa mladý partizán Voloďa-hrdina s autobiografickými črtami- uzdravuje z ťažkého zranenia. V horúčkovitých reminiscenciách a pri rozhovoroch so sestričkou Eliškou rekapituluje rušné udalosti svojho pôsobenia v partizánskej skupine v obci Ploština, ktorú partizáni pod tlakom udalostí opustili a nechali napospas nemeckému komandu. Voloďu prenasledujú vidiny horiacej Ploštiny, výčitky svedomia a zodpovednosti za tragédiu. V horúčkovitých reminiscenciách opäť prežíva stretnutia partizánskeho oddielu s nemeckým komandom. Vracajú sa mu i spomienky na záhadné židovské dievča Martu, partizánsku spojku, s ktorou Pavol prežil vášnivý ľúbostný vzťah. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (14)
Dvě hodiny kondenzované deprese. Vtipálek by namítl, že partizánská skupina ani nácky nepotřebovala, stačila se vymýtit i sama. Vynikající výkon Ivana Mistríka, výborný netradičně obsazené Květy Fialové, dobré výkony všech herců. Režisér měl v době natáčení 24 let, film zvládl, i když pár nelogičností by se našlo. Bez rozdílu žánrů za 4,5. ()
Slovenská televízna adaptácia Mňačkovho románu je herecky aj produkčne rovnako vydarená. Drží sa pomerne rovnako verne knihy. Slovenská verzia však trocha trpí jednojazyčnosťou. Kým v Kadárovom filme Nemci hovoria po nemecky a Rusi po rusky, tu hovoria všetci slovensky. Samotné prenasledovanie je tu síce viac zjednodušené ale zato uveriteľnejšie. Ivan Mistrík v úlohe hlavného hrdinu hárá veľmi dobre. Jeho úvahy sú tu podávané umeleckejšie až s nadstavovaným pátosom. 70% ()
Tato verze je věrnější předloze, scénář napsal sám Ladislav Mňačko. Vše podstatné z děje je v ní zachováno, i tak je ale kniha podstatně bohatší. Pro člověka, který o událostech na Ploštině nic moc neví, mi přijde srozumitelnější než (každopádně mnohem umělečtěji a pečlivě zpracovaný) film Kadára a Klose. Každopádně silný příběh, na který bychom neměli zapomínat. ()
Charismatický Ivan Mistrík dostal v tomto válečném dramatu obrovskou hereckou příležitost a beze zbytku ji využil, strhává na sebe pozornost, jakmile se objeví na scéně, mohla jsem na něm oči nechat.. Nutno jedním dechem dodat, že celý herecký ansámbl se mi zamlouval, za všechny Štefan Kvietik, Vlado Müller, Leopold Haverl, no a Květa Fialová v roli Marty úchvatná.. Silný příběh o boji partyzánů za 2. světové války a osud Ploštiny mě rozhodně chladnou nenechal.. ()
Na televizní počin úctyhodné. I když znám film Kadára a Klose z roku 1963, tak mě televizní zpracování překvapilo. Mile. Místy je sice nepatrně znát studiovost, ale o to více jsou rozpracovány charaktery postav. V úvodu především vztah hlavního hrdiny Volodi k ženám - Martě a Elišce. Květa Fialová zahrála Martu výborně. Televizní zpracování se víc drží Mňačkovy předlohy, místy hrdinové odříkávají celé dialogy tak, jak jsou v knížce. Podobně jako ve filmu Smrt si říká Engelchen jedna z nejsilnějších scén je konfrontace Volodi a německého důstojníka. A ten pohled, kdy oba vzpomenou na Drážďany, ten je jednoznačný: zbytečnost války. V obou filmech si roli partyzána zahrál Vlado Müller. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (3)
- Květě Fialové, která ztvárnila Martu, propůjčila hlas Viera Strnisková. (Teres)
- Vôbec prvý televízny film natočený na Slovensku. (Raccoon.city)
Reklama