Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu

Eee, sorry, úplně vedle, fatální zklamání. Možná, že jsem byl právě v hodně nepřejícné náladě, ale fakt je, že mi drtivá většina gagů a ztrapňování přišla jenom opravdu hodně nevkusná (což by vůbec nevadilo, kdyby to mělo nějaký kýžený efekt) a nudná. Za všechny třeba návštěva feministek (jako Ali G si Cohen tuhle skupinku podal DALEKO šťavnatěji), návštěva televizního studia (Nuda!), nebo epizoda ve studentském přívěsu... Kdesi jsem četl, že je Borat přelomovým dílem v žánru komedie. To je možné, ale rozhodně to nesignalizuje obrat k lepšímu. Jediné dvě věci mě opravdu upřímně rozesmály - nudisticko-homosexuální bitka mezi Boratem a jeho producentem, ve jménu Boratova vznešeného citu k Pamele Anderson a antisemitské vtipy (ne, nemám nic proti Židům, ale tyhle byly opravdu podařené) - tím myslím jak antižidovské slavnosti v Boratově vesnici a hlavně jeho pobyt u židovské rodiny, který byl pro mě vrcholem filmu. Drtivá většina zbytku filmu mě nechala chladným až uraženým. Nevěřím, že lidi, kteří se ve filmu objevili (až na pár vyjímek) byli opravdu nic netušící oběti a celou dobu jsem uvažoval, jak může mít někdo s tak rozvinutou slovní zásobou tak pitomý (a pitomě umělý) přízvuk. Opravdu velké zklamání, čekal jsem něco, co slibovalo úplně originální a svěží zábavu... a dočkal se... čeho vlastně? 30% P.S.: Altamir napsal, že si na své přijdou fanoušci anarchistického humoru Monty Pythonů. Myslím, že i přes některé společné rysy (sklon urážet a shazovat úplně všechno a všechny bez rozdílu) jsou Pythoni někde úplně jinde. To jenom pro upřesnění. (02.02.2007)

„A zde Muktar Sakanov, stará se o traktory a potraty.“ Upřímně řečeno, málokterý film jsem odkládal tak dlouho jako právě tento. Nakonec se mi ovšem podařilo zbořit zeď předsudků a už po, ehm pouhých 12 letech od natočení jsem Borata zhlédl. Inu, co k výslednému zážitku dodat…snad jen, že něco tak nádherně stupidního, infantilního, absurdního, politicky nekorektního a odvážného se vidí...no, možná právě přesně jednou za 12 let. Vytýkat tomuhle filmu cokoliv, je vlastně popíráním jeho předností. Ano, „skotačení“ v hotelovém pokoji mi už vtipné nepřišlo a celkově snímku začne ke konci docházet dech (který Borat chytí znovu až při autogramiádě), ale jinak jsem se opravdu upřímně bavil. A Cohen je správně praštěný a nebojí se sám sebe navézt do těch nejhloupějších situací. I díky tomu hodnotím solidními 4* a rád se porozhlédnu po dalším dílku s tímto svérázným chlapíkem. „V Kazachstánu je ilegální pro víc než pět žen být spolu. S výjimkou bordelu a hrobu. V USA ženy scházejí spolu a říkají feministky. Zjistím víc.“ (08.04.2018)

Tak tahkle jsem se v kině nenasmál už hodně dlouho (a nebyl jsem sám,smálo se skoro celé kino). Cohen tu prostě předvádí něco, co se nedá jen tak popsat. Z každé situace umí vytřískat co nejvíc a během 80 minut filmu stačí urazit skoro všechny (ostře to schytávají hlavně židé, i přesto že on sám židem je). Film plyne velmi rychle a ani chvilku jsem se nenudil. Přemýšlím mezi 4* a 5*, nakonec dám ale známku vyšší, protože věřím, že mě tento film ani napodruhé nezklame a budu se bavit možná ještě víc. (08.11.2006)

(1001) No já nevím, neřekla bych o sobě, že jsem v oblasti filmu upjatá, ale co je moc, to je moc. Nebo spíš co je málo, tomu se smát nebudu. Celý film mi přijde jakýsi nepromyšlený (jedna medvědí hlava v lednici k tomu nestačí), příliš sebevědomý, předkládá mi jednotlivé gagy a chce za ně smích, aniž by se trochu snažil vařit na víc než té nejjednodušší úrovni. Snad to ani není komedie, jen taková "surabsurdní" črta o lidské blbosti, která k popukání není. Rozhodně bych o filmu neřekla, že je zvrácený nebo nechutný, přišel mi spíš smutný, jako malý ubohý Borat v červeném pyžamku ve zmrzlinářském autě uprostřed louky po zboření všech jeho snů. Zkrátka po souboji falešný Kazach versus mé ego jsem odmítla spustit prapory. Chybí mi trocha skromnosti, to je můj problém. A opravdu jsem čekala, že tam bude v těch zelených plavkách delší dobu, když je to na každé fotce. (22.07.2009)

Je pravda, že místa, kde úsměv doslova mrzne na tváři, se ve filmu střídají s těmi, ve kterých mrzne z úplně opačných důvodů. Jenže tenhle, za normálních okolností pro mě zapovězený humor, je díky interakci s (alespoň pokud budeme věřit prvnímu dojmu a Františku Fukovi v Cinemě) vesměs nic netušícím okolím, postaven na úplně jinou úroveň (na rozdíl třeba od "Indahaus"). Sice si Cohen ve filmu trochu recykluje své předchozí Boratovské nápady, ale v kombinaci s "reálným" příběhem o cestě za vytouženou láskou vzniká celkem unikátní směs, ve které jsem se sice smál na stejných místech jako parta výrostků s popcornem za mnou, ale často pravděpodobně z úplně jiného důvodu. Škoda, že už asi patříme do těch civilizovanějších končin, vidět něco takového o nás... (14.12.2006)