Hudba:
Zdeněk LiškaObsahy(1)
Cestovatelé Hanzelka a Zikmund připlouvají z Afriky do Jižní Ameriky. Na své pouti na filmový pás zachycují mračna kobylek na rovinách argentinského Čaka, hadí farmu v Butantanu, mrakodrapy v Buenos Aires a v Rio de Janeiru, návštěvu malomocných v Paraguayi, vodopády v Iguazú, odvážnou výpravu do pralesů v povodí řeky Maraňonu za pověstnými lovci lebek, indiánskou osadu v Panamě a cesta předčasně končí v Mexiku uprostřed trosek starobylých indiánských chrámů a pyramid. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (15)
První část filmu inženýrů Hanzelky a Zikmunda o Africe — „Afrika I", zachycující cestu z Marseille na Kilimandžaro, stejně tak jako část druhá, nazvaná „Afrika II", vypravující o jejich putování od rovníku ke Stolové hoře. patři k nejzajímavějším filmovým dokumentům, které u nás byly v poslední době uváděny. Do našich kin přichází nyní třetí závěrečná část jejich filmového cestopisu, nazvaná „Z Argentiny do Mexika". Jižní a Střední Amerika je nám zde představována taková, jaká skutečně je, bez masky, bez okrašlování. Stojí-li v městech krásné, moderní, přepychové paláce, jezdí-li zde nejmodernější automobily, jsou zde také chatrče chudiny a jejich bída. Jsou zde vylíčeny zvyky a mravy obyvatelstva všech republik, kudy vedla cesta našich cestovatelů, stejně tak jako krásy přírody. Politické, hospodářské, sociální, a kulturní poměry jsou divákům předkládány v nejpřesvědčujícím dokladu — v obraze filmového dokumentu. O tom všem, co jsme slyšeli v rozhlasových relacích, co jsme četli v jejich třídílném reportážním vyprávění, o tom se nyní dovídáme v nejpřesvědčující reportáži, v reportáži filmové. Stejně tak jako v předcházejících filmech Hanzelky a Zikmunda, v „Africe I" a v „Africe II", tak i v jejich třetím a tím i závěrečném filmu „Z Argentiny do Mexika" je nám předkládáno velmi závažné dokumentární dílo, které si získá čestné místo v naší kinematografii. Filmový přehled 40/1954 ()
Myslím si, že hodnocení se dá vnímat mnohostraanně. Kdo hodnotil vysoko, má zřejmě slabost pro oba pány. Kdo hodnotil nízko, povšimnul si jasného propagovaní šťastného života v socialismu. Já si všimla, ale hodnotím vysoko, protože právě díky komentáři je tento dokument cenný. ()
Škoda, že jsem neměl možnost vidět tento dokument v nějaké lepší kvalitě (existuje-li vůbec). I po letech se však jedná o přínosný počin, který divákům ukazuje kraje, do nichž se tehdy mohl dostat málokdo a i dnes se tam celá řada lidí nepodívá. V současnosti už má navíc počin Zikmunda a Hanzelky punc historičnosti, neboť svět se v mnohém za ta léta výrazně změnil. ()
Afrika je Afrika. Ze začátku dokumentu to byla opravdu celkem nuda. S postupem času to celé přeci jen nabíralo na klasických obrátkách. Třeba takové několika týdenní zavítání mezi lovce lebek mělo spoustu do sebe. Je to celkem příjemné, vrátit se alespoň mírně v čase do dob, které člověk nezažil a pokud není zrovna majitelem stroje času, tak už ani nezažije. Viděl bych to na lepší 3 kousky. ()
Jak tomuto může dát tolik diváků pět hvězdiček, nechápu. Jde v podstatě o amatérské příležitostné záběry, což lze s ohledem na dobu vzniku a podmínky, jednoznačně odpustit. Ale ta komunistická ideologie a ignorování i těch nejvýznamnějších koloniálních památek! Přesto je to zajímavé a cenné hlavně tím, co je nechtěné - jako dobový dokument s autentickými záběry a přidaným slovním doprovodem (z něhož čiší naivní marxistická utopie, čerpající z prvorepublikového ateismu). ()
I latinskoamerická část první expedice Zikmunda s Hanzelkou nabízí zajímavé postřehy zaznamenané doby a tehdejšího životního stylu i rozdílného stavu. Jde i o autentický záznam atmosféry a směřování doby komunistického budování a angažování. Zaostříme-li na vše z nadhledu, ochutnáme chvilky proklamovaného osvětářství. Po sociologické stránce je pohled zaměřen především na nejchudší vrstvu, vyzdvihovanou v baladickém rozpoložení. I to je skutečnější tvář života, více než pamětihodnosti a sportovní výkony. Život v syrových barvách vyprahlých pamp, nepřízně přírodních pohrom, chudoba hornické koloniální zašlosti, přírodní bezelstná prostota, zahalená vášeň chudinských čtvrtí, adrenalinové živobytí je tepem nejsvětějším. Podmanivé Rio, spekulující Sao Paulo, umouněné Potosí, královské štíty nekonečné korálové šňůry jménem Andy, nejrozlehlejší vodopády majestátnosti, seschlé životy ozdob lovců lebek, ničivá síla zemětřesení, schovávající se království banánů, guatemalské motocykly, slavná historie Mexika před civilizovaným objevením a chladnokrevná aristokratičnost býčích her, to vše jsou spalující touhy života. Pestrobarevná mozaika postřehů je komplexnějším pohledem na svět kolem nás. Film Z Argentiny do Mexika nabízí mnoho ingrediencí, zajímavosti a dobové reálie v ladnosti i jedinečnosti. Liška opět svým osobitě otevřeným přístupem zachytil genia loci zobrazovaných míst a situací. Život v boji proti strázním, život v odlišnostech i extrémech, život v touze a očekávání. Zajímavá a podnětná záležitost, i sladká vzpomínka. ()
Cesty Zikmunda a Hanzelky jsou legendarni. Ve sve dobe musel tento dokument vzbudit obrovsky zajem. Dnes ma clovek moznost videt zabery, ktere uz nema sanci na vlastni oci videt. Reportaz z vypravy k lovcum lebek je fantasticka, stejne tak videt 60 let stare zabery Ria ci Sao Paula, ktere potesi oko kazdeho obdivovatele cestovani, architektury a kultury. Snad skoda, ze dokument prezentuje jen jednotliva mista na trase (vzhledem k delce cesty a stopazi filmu velmi skromne) a ne vlastni cestu techto dvou borcu a Tatry. Mam nutkani hodit batoh na zada a rict sbohem:-)! ()
Na svou dobu jistě výživný dokument s dnešními už konfrontaci nesnese,ale má svou poetiku dávno zmizelého.... ()
Ani nespočítam, koľkokrát som mal pri sledovaní dejà-vu z trabantej cesty po Amerike. A pritom tento film Z+H je originál. Možno menej dobrodružný, menej akčný a s priliš uhladeným komentárom s prvkami vtedajšej ideológie. Ale aj tak je to veľmi cenný kúsok, škoda tej slabej kvality obrazu a pri záberoch prírody aj chýbajúcej farby, to nemyslím ako výčitku, ale len povzdych. Jazda po piesočnej pláži, cesta do päťtisícových výšok alebo návšteva lovcov lebiek stojí za zvečnenie v podobe tohto filmu. ()
Oproti Africe slabota, je to jako filmový týdeník, kde soudruzi vybrali jen to co se jim hodilo. Už to vůbec není o tom putování, překonávání autem neuvěřitelných zemí, jen pár reportáží z Jižní Ameriky. ()
Špičková technika a oslnivé barvy dnešních dokumentů nezvládly ubrat tomuto nic na kráse a síle. Takto dokonale vyvážený dokument se vidí málokdy, hovoří k nám divákům s neskutečnou empatií, ukazuje nám věci bolestné a s lehkostí se přesouvá ke krásám přírody a z ní k vojenským cvičením a všemu, co cesty a svět nabízí. Dokonale nežánrový dokument, jež ukazuje divy a dobrodružství cestování, přírodu, jiné kultury a města, tvrdý život pracujícího lidu a zapomenuté rituály. Hanzelka a Zikmund přinášejí cestování, přírodopis, zeměpis, etnografii, historii, dobrodružství a za tím vším neskonalý lidský rozměr prosycený laskavostí a pochopením. ()
V poslední části první cesty po světe dua H+Z se přesouváme lodí a jihu Afriky do Brazílie. Putování pak pokračuje po celé latinské Americe a vrcholí v Mexiku, odkud se byli oba cestovatelé z jejich cesty nuceni předčasně vrátit kvůli začínající Korejské válce, která jim znemožnila dostat víza do USA. K nejzajímavějším částem patří setkání s lovci lebek nebo přejezd horami či přeprava Tatry na soukromé železnici. Jako bonus na DVD najdete druhou, pětadvacetiminutovou část rozhovoru. ()
Druhý z dokumentů H+Z, opět hodnotím plným počtem. Záběry z pobytu mezi lovci lebek berou dech i po těch desetiletích. Opět možnost přepnout na nový komentář p. Zikmunda a opět s bonusovým povídáním, které mnohé vysvětluje. ()
Absolutně objektivní roportáž z této cesty. Pokud jste četli knihu, tak víte, že se pozastavují nad pravicovými křivdami. Je úplně jedno jaký je režim, ale totalita ekonomická je stejně odporná jako ta co tu byla před dvaceti lety. Svět je ještě šílenější a i díky pánům H+Z se o tom můžeme přesvědčit. ()
Od exotického cestopisu by som očakával, že trochu poučí, no hlavne sprostredkuje nádych dobrodružstva, ktoré muselo sprevádzať cestu Tatrou 87. V tom však tento dokument celkom zlyhal. Miesto toho v 13 z 24 reportáží hodnotí úroveň rozvoja socializmu v navštívených miestach alebo kritizuje tamojšie zvyklosti (v porovnaní s ČSR). Celkom ako vo vtedajších komunistických filmových týždenníkoch. Obsahuje sotva pár zaujímavejších reportáží (vodopády Iguaçu, Šuárovia, ostrovy Chincha, stratené mayské mestá).↵ Ako príklad zlyhania uvediem reportáž o ceste súkromnou úzkorozchodnou železnicou cez ohromné banánové plantáže (pretože ma zaujíma železnica). Súdruhovia sa v mimoriadne propagandistickej reportáži venujú prepravnému monopolu UFC, drahému cestovnému a nepríjemnému prestupu pri zmene rozchodu.↵ Keď som si chcel o tejto železnici vyhľadať viac, tak som hneď narazil na pár vzrušujúcich historických reportáží, ktoré sa venujú histórii výstavby plantáží i železnice a obdivuhodnému fungovaniu sebestačných centier tohoto banánového regiónu. Paradoxne, prosperita tejto oblasti skončila náhle v roku 1984 ako priamy dôsledok štrajku robotníkov, vedeného kým iným než - komunistami. ()
Související novinky
Zemřel Miroslav Zikmund
Ve požehnaném věku 102 let nás opustil známý český cestovatel, spisovatel a dokumentarista Miroslav Zikmund, jehož životní pouť byla nerozlučně spojena s kolegou Jiřím Hanzelkou (*1920 - †2003). V… (více)