Posel klamů

Posel klamů (2004) 

Ve městě se objevil záhadný pouliční násilník, který jezdí na in-line bruslích a své oběti napadá baseballovou pálkou. Dvojice vyšetřovatelů, která po něm pátrá, postupně zjišťuje, že zdánlivě náhodně vybrané oběti mají přece jen něco společného... Zní to jako docela zajímavý detektivní příběh, a prvních pár dílů taky tuhle definici splňuje. Pak se ale začnou do příběhu vkrádat nadpřirozené jevy, sny, sebevrazi, blábolící starci a bůhvíco ještě a vytvoří z toho takový mišmaš, že jsem se až divila. Fantazie je hezká věc, ale tohe mi přišlo poněkud překombinované... Co mi ale vadilo asi nejvíc byla absence nějaké té hlavní postavy. Většina seriálu je totiž rozdělená na epizody, ve které hraje tu „hlavní“ roli každou chvíli někdo jiný – v některých epizodách dokonce hlavní postava vůbec není (viz díl, kde parta ženských řeší drby...). Když jsem si oblíbila záhadnou Tsukiko, najednou byla pryč. Když jsem začala fandit Ichimu, příběh skočil někam jinam atd. Občas spolu některé postavy nějak souvisí, občas ne... Jediným spojovacím prvkem všech epizod pak zůstává Shonen Bat, který ale většinou funguje spíš jako jakýsi stín, který ztěžuje/ulehčuje životy ostatních. Ale abych jenom nekřivdila, musím říct, že na pár místech měl Paranoia Agent opravdu dobrou atmosféru (hlavně to snové město v posledním díle), kvalitní hudbu a palec nahoru za roztomilou figurku Maromi a díl, kdy se dozvíme, kolik lidí je vlastně potřeba na výrobu anime série :) Ode mě to bude za 3*. (24.05.2009)