Továrna na iluze
VOD (1)
Obsahy(1)
Jak se dělá film, to už ví dnes každé malé dítě, mimo jiné i z nekonečného seriálu „filmů o filmu“. Ale před nějakými sedmdesáti lety byla výroba filmů opředena mnoha tajemstvími. Sami filmaři se pokoušeli některá z nich divákům poodhalit – proto v roce 1937 natočili rozmarný fejeton, nazvaný „Továrna na iluse“, který režíroval Jiří Weiss a vcelku vtipným komentářem doprovodil jeho kolega Martin Frič. Je to zajímavý doklad o tom, jak se na Barrandově vyráběly filmové sny a iluze v dobách, kdy filmaři měli sice nouzi o peníze, stejně jako dnes, ale na rozdíl od dneška si nemohli stěžovat na nedostatek diváků. Biografy tehdy praskaly ve švech... a co je zvlášť pozoruhodné, mnohé z těch dávných filmů se hrají dodnes. Film obsahuje mj. vzácné záběry z natáčení "Bílé nemoci" (1937) Hugo Haase a Fričových "Hordubalů" (1937). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (10)
Konečně vím, v čem je hlavní přínos střihače: hádá se s režisérem. ;-) Je dobře, že i do podobných zákulisních nahlédnutí šli tehdy filmaři s vtipem. Ono do deseti minut stejně celé natáčení filmu nedostanete... ()
Přínosný historický záznam o tom, jak vlastně vzniká takový film. Že vše začíná scénářem měli diváci možnost vidět už u krátkometrážního dokumentu pod názvem ´Jak se dělá film´, natočeného předchozí rok. Teď se tvůrci zaměřují především na dobu po natáčení. Stavba kulis a technické možnosti natáčení samozřejmě nemohlo zůstat neodhalené. Že je to celkově práce nelehká platí do dnešních dob. Odhalení všeho dění v zákulisí je kratičké, tedy velice stručné, avšak dostatečně vyčerpávající. Z filmového archivu vyloženě poklad. ()
Pohled do zákulisí barrandovských filmových ateliérů diváky v rychlém a přehledném sledu seznamuje s jednotlivými filmovými profesemi a činnostmi, jimiž se tito lidé pozadí zabývají. Režisér, kameraman, zvukový mistr, střihač, klapka. Ti všichni tvoří nedílnou součást každého filmu a bez jejich práce, jejich úsilí by se jen stěží podařilo rozpohybovat zázrak jménem stříbrné plátno. ()
Příjemný naučný dokument o pozadí české kinematografie v kostce. ()
Princip ozvučení filmu spočívá v přeměně elektrického signálu na světelný, který je časově zaznamenán na filmu. Ozvučení filmu se provádí exponováním zvukové stopy světlem, které je modulováno zvukovým signálem. Zvuková stopa je úzký proužek umístěný mezi perforaci filmu a jednotlivými obrázkovými políčky. ()
Reklama