Czarny wąwóz
Mark of Cain
Režie:
Janusz MajewskiScénář:
Vladimír KörnerKamera:
Richard ValentaHrají:
Olaf Lubaszenko, Petr Čepek, Adam Ferency, Jiří Kodet, Sabina Laurinová, Jan Přeučil, František Staněk, Daniel Landa, Miriam Kantorková, Andrzej Bielski (více)Obsahy(1)
Podle scénáře Vladimíra Körnera vznikl sice příběh zasazený do konkrétních historických reálií (blížící se prusko-rakouská válka v roce 1866), avšak s výraznými přesahy k podobenství o zneužití lidí, kteří vyznávají revoluční ideály. Polský režisér Janusz Majewski dosti chladně a popisně přiblížil vyzvědačskou aféru, do níž jsou navzdory svému přesvědčení i vůli zavlečeni mladí radikálové. Přesto udavačství, do něhož je vmanipulován jeden z nich, ještě není odsudkem; spíše vzbuzuje soucit, jistě souznějící s poměry v komunistické společnosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Novela "Život za podpis", podle které je film natočený, a kterou napsal Körner koncem 80. let, je asi o kousek lepší než film. Nicméně i tak se mi film líbil - příběh o člověku, který udělá v mládí z nerozvážnosti svou životní chybu a je už navždy odsouzen... Paralela s totalitním režimem (tajná policie a její praktiky, udavači, všeobecná nedůvěra) je víc než očividná. Přestože proti Lubaszenkovi v hlavní roli nic nemám, nejvíc se mi tradičně líbil Čepek. Kupodivu tu docela smysluplně zahrál i Přeučil... Pro fandy historie doporučuju. Pro lidi, které až tak moc nezajímá, to může být trochu nuda a místy možná nebudou některým reáliím a vztahům rozumět. ()
Vladimír Körner přistupoval k psaní svých scénářů s hlubokou znalostí historie a dokázal skloubit požadavek na napínavý příběh s gradující zápletkou s historickou věrností. Zároveň se tam vždycky dá objevit přidaná hodnota. V tomto případě je jasné, co chtěl připomenout a před čím varovat. Student, který kdysi ve slabé chvilce podepsal spolupráci tajné policii rakousko-uherského mocnářství, připomíná osudy těch, kteří pod podobným nátlakem podepsali spolupráci se Státní bezpečností. Hrdina příběhu postupně ztrácí všechno, včetně lásky svých bližních a vlastní sebeúcty, aby drobnou satisfakci našel v podobě pomsty státní moci, která ho zneužila. Jenže jak říká pruský vojevůdce, nikdo nemá rád zrádce, a tak před hořkostí svého konce student Olafa Lubaszenka neunikne. Oceňuji kvalitní historické příběhy a tady se povedlo myslím docela dobře zobrazit epochu druhé poloviny 19. století a navíc ukázat, že špionáž nezačíná až 20. stoletím a i v dřívější minulosti dokázala být nebezpečná a její aktéři dokázali hrát složité hry. Snad jen forma koprodukce je trošku nešťastná, protože dabing u polských herců na mě působil poněkud rušivě a dokázal bych si rovněž představit lepší herecký výkon u hlavní postavy ztvárněné Lubaszenkem. Tak matný výkon mě u něj poněkud zaskočil, znám ho totiž jako vynikajícího herce... Zato Petr Čepek byl tradičně herně spolehlivý a jeho oficír odpudivý. Celkový dojem: 70 %. ()
Povedené drama o nemožnosti vybřednout z osidel tajné policie, jakmile jí člověk jedinkrát upíše svou duši. V. Korner scénář nepochybně psal v dobách, kdy musel brát ohledy na cenzuru, a přesto do něj dostal všechno, co zřejmě měl na srdci. Děj z prusko-rakouských válek opřený o protirakouské nálady a slovanskou vzájemnost by nepochybně musel být stravitelný i pro komunistcké kulturní arbitry. Zkrátka - všechny nás naučili. ()
Historicky asi presné, ako podobenstvo výstižné, ale režisérsky staticky pojaté, napriek tomu zrejme vďaka poľskému vkladu určite nepôsobiace televízne. Film beriem ako historickú učebnicu, možno aj ako podnet pre zisťovanie si ďalších súvislostí dejinných udalostí z obdobia, ktorému filmári venujú málo pozornosti. Veď vojny boli stále a tie v 20. storočí boli filmársky "fotogenickejšie". No, svedomie, miera viny, relatívnosť slobodných rozhodnutí, kolaborácia a tak podobne, to sú otázky, na ktoré sa hľadajú odpovede veľmi ťažko a divák má v tomto smere výhodu, že môže zaujať vlastné stanovisko. ()
Knihu mám, film nemám. Chci ho. ()
„Věčný student... není to hezké, studovat život?“ Špionážní film z rakousko-uherských reálií mě poměrně dostal. Majewského a Körnerovo Kainovo znamení je pro mě ideálním důkazem toho, že historické drama může vedle spostředkování jistého obrazu doby minulé přinést také podobenství sahající do novších dějinných epoch, ba přímo součanosti. Tenhle film nevypráví jenom o cestě mladého revolucionáře do spárů špionážních služeb v půlce 19. století před prusko-rakouskou válkou, ale zejména vysílá mezi řádky kritické poselství ve věci praktik Státní bezpečnosti za minulého režimu. A samotné téma zrady coby jediného východiska záchrany vlastního života při tom zůstává nadčasové, stejně jako vykreslení velkého manipulativního systému, z něhož v případě řádného zapojení často neexistuje pro jedince úniku. To vše probíhá v napínavém příběhu bez hluchých míst, s výbornou atmosférou a vhodně zvolenou komorní výpravou. Navrch musím dodat, že jakkoliv jsem v dětství nesnášel Petra Čepka, s věkem začínám jeho uhrančivé výkony (a to nejen v podobných záporných postavách, jakou byl zdejší kapitán Truxa) čím dál výrazněji oceňovat. Zde to byl právě Čepek, komu se podařilo tento neprávem podhodnocený film obdařit i nezapomenutelným výkonem. Byť šlo o roli ryze vedlejší. [85%] ()
V. Körner napsal scénář k tomuto filmu podle své novely "Život za podpis". Pro Olafa Lubaszenka stejně jako např. pro Sabinu Laurinovou to byly jedny z prvních rolí, nutno podotknout že velmi dobře zahrané. Snímek zdařile evokuje Prahu v dusném ovzduší po pádu bachovského absolutismu a posléze ponuré prostředí Broumovských stěn, kde se odehrává druhá polovina filmu. ()
"Dějiny nemají rády zrádce !!" - "Tím hůř pro něj !!" ()
Moc dobře to měla ta tajná policie vymyšlené, protože neexistovala žádná možnost jak jejich velkorysou nabídku odmítnout. Takový člověk pak neměl na vybranou a musel chtě nechtě podepsat, když si chtěl zachránit krk. Svědomí už pak byla jiná věc. S tím se musel každý popasovat po svém. Nechápu, proč je tenhle snímek tolik opomíjený. Určitě bych ho chtěla vidět ještě jednou. ()
Je hodně důležité, kdo látku Vladimíra Kornera dokáže kvalitně a věrohodně převést na filmové plátno. Nejvíc se to zdařilo Františku Vláčilovi (Adelheid, Pověst o stříbrné jedli a Údolí včel), Jiřímu Svobodovi (Zánik samoty Berhof) a Karlu Kachyňovi (Cukrová bouda). Dobře zabodovaly i filmy Miloslava Luthera (Svědek umírajícího času, Chodník cez Dunaj a Anděl milosrdenství). Vyloženě špatně dopadly snímky Milana Cieslara (Krev zmizelého). Kainovo znamení bych řadil k těm horším zpracováním. Chybí potřebná invence a výraznější dějová stránka. Takhle film působí zmateně a špatně. Příliš mnoho postav, těžko se v ději orientuje. A to je právě chyba režiséra, který si jinak s tak kvalitní látkou nedokáže poradit. Výsledkem pak jsou těžkopádné herecké výkony, slabé dialogy a nepřehledné scény a střihy. Vrcholem je hrozná hudba, která neumí využít a uchopit atmosféru situace a jakékoliv vypjaté scény. Předabování polských herců je také spíše ke škodě. A hlavně, film nepůsobí, že by se odehrával v druhé polovině devatenáctého století, ale jako v době kolem První světové války. ()
8/10 Prijemne prekvapeni z rakousko-pruskych hranic s dobrymi hereckymi predstaviteli ()
Pro mě dost otřesný zážitek. Kromě matné režie a nevýrazného děje jsem kritický i k hereckému ansámblu. Olafa Lubaszenka už jsem viděl v o dost lepší formě, když se však postupně na place sešli Daniel Landa, Sabina Laurinová, Jan Přeučil a Zdeněk Srstka tušil jsem, že bude zle… Celkově mi tohle „podobenství“ přišlo jako hodně povrchní a vůbec ne zdařilý pokus o umění. ()
Ač od Kornera, nějak to drhlo - rozhodně bych čekal víc... ()
Rychle jsem se vnořil do atmosféry tehdejší Prahy a idylické lokace pohraniční základny. Velmi dobře sehrané, místy až nezvykle dobře nasnímané. ()
Zaujímavé zasadenie do menej známej prusko-rakúskej vojny v polovici 19. storočia je jedno z mála pozitív tejto historickej drámy. Potom sú už len také drobnosti ako nahotinky, ako v prípade vtedy iba sedemnásročnej Laurinovej. Hl. hrdina je hlupák, ktorý sám nevie, za koho kopať a tak má o "dobrý osud" postarané. Zbytok tvorí málo zaujímavá vata a nevýrazný dej. Ak je niekto zvedavý na historické pozadie, odporúčam radšej niečo si o tom prečítať. ()
Dokoukal jsem to,což je poslední dobou znamení,že to nebylo špatné... ()
Nejsem úplný tupec, ale měl jsem problém se ve filmu orientovat. Mladý student byl zverbován tajnou policií a nasazen posléze na rakousko- pruskou hranici. Zde se odehrávalo mnoho podivností, které mi přišly vcelku zbytečné. Bitvu u Hradce jsme presráli, a Vladimír Korner napsal, že kvůli tomu, co se stalo v tomto filmu. Tak to stačí opravdu málo k pádu c. a k. velmoci. 60% ()
Málo známý a patrně i neprávem pozapomenutý snímek, jehož poselství bude mít vždy nadčasovou platnost. Podobenství, které lze vztáhnout k mechanismům jakéhokoli totalitního, či ne plně demokratického režimu (i když toť otázka, co je to ta "pravá" demokracie – vždy půjde o vliv určitých zájmových skupin, které usilují o to, mít vše pod palcem, a hrají se zbytkem národa pouze úlisnou demagogickou hru). Drásající zjištění, že lidský život a vše, čemu člověk věřil, je jen jedna velká lež, zosnovaná cynickými praktikami (za vším však hledej člověka!!!) tajné policie, absolutní popření všech morálních hodnot, naprostá devalvace smyslu lidské existence, beznaděj, z níž vás nevykoupí ani smrt, neboť v dějinném zvratu najednou není nikoho, kdo by vám dal oprátku na krk: "Víš co, mládenče, tu máš, navlíkni si to sám." Přesto však je čin Ludvíkovy pomsty alespoň částečnou satisfakcí, světýlkem, nebo spíš letmým a valem pohasínajícím zábleskem na konci tunelu... Literární předloha (Život za podpis, vydáno 1989) je stejně strhující a úchvatná jako její filmové zpracování, čte se jedním dechem, takže vám na ni bude stačit jedno odpoledne. Na závěr snad jen dodám, že vyjma jediné drobné scény (návštěva Ludvíka u svých rodičů před trvalým odjezdem z Prahy), která není do filmu pojata, je snímek věrným zrcadlovým odleskem původní novely. Není nad to, když si sám spisovatel může zpracovat filmový scénář podle své původní předlohy. A Vladimír Körner vždy jasně ví, co chce. ()
Některé momenty jsou i díky podivné dikci jak z Divadla Járy Cimrmana a pobaví i výskyt Zdeňka Srstky nebo to, že Landova postava se jmenuje Albín. Veselé to ale asi být nemá. Příběh studenta, který si podpisem spolupráce s tajnou policií zničil život, musel zvlášť v roce vzniku vzbuzovat určité asociace, ale zajímavý film je to pořád, přestože trochu nevstřícný i k divákovi, nejen k postavám. Jsou to často sluhové vyšší moci nebo lidé tou mocí semletí, případně obojí. Hrací figurky, co nevědí, že jsou figurkami. Körnerův dějinný pesimismus jim nedopřeje ani naději, jen zmar a další zrady. Jen kozy Sabiny Laurinové na začátku příběhu jsou z nějakého jiného, lepšího světa. ()
Příběh o české nenávisti k Rakousku a o vzestupu Pruska těsně před bitvou u Hradce Králové, zajímavě je podchycena práce českých i pruských konfidentů na území Slezska a jejich špionážní akce před vyhlášením války. Rozhodně doporučuji všem, kteří mají zájem o dějiny 19. století, aby prozkoumali další část málo reprodukovaných úseků dějin. ()