Green Horizons
Režie:
Ivo NovákKamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Kostka, Jana Brejchová, Marie Tomášová, Václav Lohniský, Netta Deborská, Josef Patočka, Jiří Holý, Alena Kreuzmannová, Zlatomír Vacek (více)Obsahy(1)
Mladý zemědělský odborník neuspěje jako správce dobytčí farmy státního statku v pohraničí... Pokus o realistický pohled na problémy zestátněného zemědělství nepřevyšoval výrazněji dobový průměr. (oficiální text distributora)
Recenze (32)
ZELENÉ OBZORY jsou nesporně filmem, který v mnohém navazuje obdobná díla např. Helgeho, Juráčkovy, Menzelovy, Chytilové, Kadára a Klose. Skutečnost, že Jan Procházka, hlavní scénárista filmu, byl v době jeho natáčení komunistickým prominentem, se do vlastního díla prakticky nepromítá. Drsnost pohraničních poměrů, v nichž se odrazila regulovaná investiční politika režimu, nemění nic na tom, že čerstvě vystudovaný inženýr do pohraniční vsi přišel, aby pomáhal a posouval. Jiné, ale i sebe. Budovatelský etos, byl-li vůbec kdy v Procházkově záměru, je konfrontován s nedisciplinovaným personálem státního statku. Nečernobílý obraz, sycený básnivou kamerou a lidmi, kteří se snaží být právi alarmujícím zadáním doby, je zalidněný celou řadou zajímavých postav, o nichž píše např. Marthos. Tragický tón, provázející film od prvních záběrů, se v závěrů OBZORŮ zcivilňuje a pročišťuje. Ambiciozní mladík, prosycený ideálem, dospívá a divák může jen hádat, která z dvou - nebo dokonce tří - žen, jež se tlačí v jeho okolí, se nakonec prosadí. Toto drama nic nenadsazuje, ale také se nepodbízí. Je mezistupněm přemosťujícím pomyslnou mezeru mezi budovatelským kýčem padesátých let a kritickou resumací děl jako SMUTEČNÍ SLAVNOST. ()
Nepochopení původního scénáře Jana Procházky se citelně odráží nejen na zdejším nízkém hodnocení, ale především poukazuje na fatální neznalost prostředí a dobového kontextu. Téma je primárně koncipováno jako příběh mladého muže, přicházejícího s čerstvě nabitými teoretickými i praktickými zkušenostmi zachránit upadající státní statek kdesi v pohraničí. Procházka v ničem nevychází vstříc falešným iluzím o dokonalém socialismu, naopak se pokouší o realistický portrét kolektivizací a nehospodárným politickým systémem zruinované, předem odepsané farmy, kde jedinou připomínkou civilizace je tekoucí studená voda a vyhaslá kamna. Sveřepá odhodlanost, s kterou mladý agronom zahajuje renesanci místního zemědělství, ovšem záhy narazí na odpor místních, vedených cynickým střelmistrem z nedalekého kamenolomu. Mezi tím poletuje křehké milostné vzplanutí, zmatky dospívajících a možnost selhání za cenu života. Trefou do černého je obsazení titulní role čtyřiadvacetiletým Petrem Kostkou, který zde získal ojedinělou příležitost ztvárnit hrdinu, zápasícího s nemilosrdným prostředím vesnice. Méně výrazné, ale přesto nepominutelné jsou výkony Jany Brejchové, Marie Tomášové, Radovana Lukavského a především Jiřího Holého v mistrovské roli notorického alkoholika. V rámci filmové historie lze také poukázat na překvapivé odloučení scénáristy a spisovatele Jana Procházky a režiséra Karla Kachyni (nahrazeného Ivo Novákem), tehdy již stabilního pracovního týmu. ()
Realistický film podaný někdy až surrealistickými prostředky, a s až snovou atmosférou, kterou podtrhuje skvělá minimalistická Liškova hudba i práce se zvukem, ruchy a ozvěnou. Na tehdejší dobu v podstatě apolitické nebo dokonce s lehkým úsměškem ("Soudruzi si mají pomáhat," řekne dívka, když poněkud neomaleně žádá o doučování z matematiky). Skvělá je i výprava, kdy první příchod na statek je skutečně jako z nějakého Juráčkova filmu. Hlavní příběh doplňují další podpříběhy, navíc odkoukané ze života ("ona by chtěla jen poslance", "měl jsi zůstat doma na Moravě, a ne jezdit někam do tramtárie", "budeš kašlat", "já bych si uklidil sám"), a dokonce jsou zde různá odlehčení a vtipné dialogy. Toho jsem se bál nejvíce, protože dnes je moderní točit realistické drama plné deprese a bez jakékoliv naděje a optimismu. Jako by i v drsných životních podmínkách občas člověku nezasvitlo slunce. Hlavní příběh pak je nejen realistický, ale nadčasový v podobenství o lidech, kterým se nechce makat, raději by šmelinařili, a když si na ně někdo chce došlápnout, jsou schopni se uchýlit i k tomu nejhoršímu, aby si své korýtko udrželi. Jestli někdo v tomhle filmu vidí socialistickou agitku, tak je blb s klapkami na očích, nebo to neviděl. Když k výše zmíněným kladům přidám skvělé herecké výkony, vychází mi jeden z nejlepších filmů této doby. A samozřejmě perlička nakonec - je zajímavé vidět vedle sebe hrát otce a syna Kostkovy. ()
Film, poplatný době realného socialismu u nás. ()
Nalejme si čitého vína: patří-li Procházka k tomu nejlepšímu, co v tehdejší české kultuře bylo, bylo to s tou kulturou už tehdá dost špatné. Procházka myšlenkově patří k osmašedesátníkům, lidem požívajícím nezasloužený respekt díky tomu, že dostali od Brežněva po hubě. Leč i reformní komunisté byli stále komunisty, a zůstalo jim navždy nekonečně vzdálené vědomí, že zotročit lidi se sebelepšími úmysly zůstává tyranií, a tedy zlem. (Kéž by to lidé chápali aspoň dnes!) --- Zelené obzory stojí jasně na těchto pozicích. Jak jen to namíchat tak, aby nám to hospodářství fungovalo? Procházka to chápal stejně málo, jako (z definice) každý socialista. Navíc pevně věřil, že strana (moudrá) může lidem (hloupým) i lhát, je-li to v zájmu dobré věci (již strana rozpozná, lidé však ne). Opět nevymyslel nic lepšího, než že nějaký "uvědomělý předvoj", zde správce statku, svým příkladem strhne ostatní. "Ahááá, tak v tom to vězí! Musíme lidi přesvědčit, aby se nechovali jako lidi," zkoušel o dvacet let později Gorbačov, taky takový pitomec. --- Procházka tápe, míchá do věci romantické linky, a uteče z příběhu cestou nepravděpodobné hospodské rvačky. On nebyl jako literát žádný vrták, ale celkově byl a zůstal beznadějně popletený. Podle toho jeho díla vypadají. ()
Nové koště dobře mete - tentokrát na státním statku. 1) Na rozdíl od plochých budovatelských agitek 50. let se film snaží o plastičtější obrázek poměrů._____ V prvním plánu jde o prostý konflikt nového správce kvůli jeho zásadovým postojům a poctivému přístupu k práci._____ Ve druhém plánu jde o silnou kritiku dobových poměrů._____ Nejzajímavější je plán třetí. Je film socialistickou propagandou anebo není? Vše je zde prezentováno především jako konflikt jednotlivce s jednotlivci. Že za zdmi statku zuří diktatura, která jen nedávno omezila politické procesy, patrné není. Ovšem umím si představit, že prosadit snímek přes schvalovací orgány asi nebylo jednoduché._____ 2) Spoiler. Závěr filmu sice implicitně neřekl, co bude dál, ale ono je to vlastně dost jasné._____ 3) Zaujal mě 24letý Petr Kostka (správce farmy), který ukázal i svou pěkně vyvinutou hruď. Dále tu je 52letý Kostkův otec Jiří Kostka (otec správce farmy) a 22letá Jana Brejchová (přidrzlá maturantka Jana)._____ 4) Jazykové okénko. Místní zásadně oslovují správce "pane správec". Kde k tomu přišli? Ani otázka "jak ses projel na motocyklu?" dnes nepostrádá milý archaický půvab._____ 5) Výstižný koment: Maq**, dr.fish****. ()
Mlady muz prichadza do akehosi ceskoslovenskeho pohranicia pozdvihnut upadajuci statny podnik. Nachadza podnik v upadku, rozvinuty alkoholizmus /Jiri Holy/ a vyvija snahu zlepsit dane pomery . 70 % ()
Překvapivě mi to sedlo a dokonce se mi to i líbilo. Tenhle neprávem zapadlý československý film vypráví příběh o mladém muži, co jde dělat správce statku na jedné vesnici, jenže ne všechno jde zrovna dobře. Má to dost podmanivou atmosféru, ale osobně bych ji nenazýval snovou, to možná tak tu úvodní scénu pochodování lesem s vizí pohřbu (ta byla hodně dobrá a velmi zručně natočená) a ten začátek obecně, třeba když hlavní hrdina vejde do místnosti, kde bydlí současný správce, vypadá to tam jako v Místnosti ze Stalkera, nebo z té v Nostalgii (zvláštní, že oba ty filmy vznikly o zaokrouhleně 20 let později), ale pak už to vypadá celkem normálně. Do toho zde skvěle ladí hudba Zdeňka Lišky, jenom ve scéně bitek byla úplně mimo a nehodila se tam, ale to je jenom drobná výtka. Taky zde fungují postavy, herci hrají skvěle a kdyby se tam míň mluvilo a bylo tam víc záběrů krajiny, snad bych i řekl, že ten film je poetický, protože prostředí, kde se odehrává, na to rozhodně mělo, jak je vidět v poslední scéně. Osobně bych ten film nevynášel do nebes, přece jenom něco mi tam vadí, ale to vůbec nic nemění na tom, že se mi ten film dost líbil. Lepší 4* ()
Souboj Petra Kostky coby ing. Ondřeje Kubaty, správce místní pobočky JZD, kterého jedni uznávají a vítají, druzí opovrhují a Radovana Lukavského jako správce místního kamenolomu o území, na které mají zálusk oba, využít půdu pro krmivo, nebo těžit kámen? Kubata si vyhlídne Martu, která o něj nestojí, zatímco všetečnou Janu odmítá. Celkově zde není nic, co by vyloženě vtáhlo do děje, akorát se jedná o drama městkého inženýra ocitnutého se na venkově, jeho řešení vlastních i kolektivních pracovních problémů a povinností a trocha akce nakonec. Snímek si ale stále drží úroveň narozdíl od filmů z 50., ve kterých se kolektivizace a socializace silně projevovala i v komediích, viz. Dovolená z Andělem. ()
Příhodnější název by byl Zplundrované vesnice... ()
Tak si tak vesele kradete ve státním statku, tu dřevo, tu krmení, panuje socialismus. Jeden den přijede mladý agilní a hlavně zbrusu nový správce statku. Začne všecko kontrolovat, zlepšovat a zefektivňovat. Zkrátka se do všeho sere a vypadá to, že statek začne fungovat a to je konec zlodějíčkům. Ti to však nechtějí nechat jen tak a na správce si došlápnou. Kostka jak mladíček je dobrý. Taky je dobře vykreslený socialismus se svou nerozhodností a nevýkoností. Věci odporující zdravému rozumu se prosadí rychle, logika prohrává každý den. Je neskutečné, že tenhle Kocourkov vydržel půl století. 70% ()
Tak to tedy moc nechápu, jak sám distributor filmu může film prezentovat tak schematicky, jako by snad ani ten film lidé z distribuční firmy neviděli, jako by se ani nesnažili pochopit onu dobu, ani onu dobrou filmařinu. Občas mě napadá, že nebýt dobových snímků, vlastně bychom neměli ani možnost to porovnat s pozdější kritikou oné doby. Dnes již těžko kdo může chápat nadšení tehdejší mladé generace a její touze po změně pořádků. Doba byla taková. To, že se to nakonec nějak zvrtlo, je druhá věc, leč rozhodně je dobré vidět tyto snímky se vším, co k tomu patří, a to i s načtením si potřebné historické literatury pro pochopení a hlubší vhled. Film osobně mě zasáhl svou otevřeností, o skvělých hereckých výkonech, kameře a hudbě nemluvě. ()
Kostka, ačkoliv předem varován Lohniským ("Tady si užijete hokusy pokusy..."), se snaží zavést pořádek na statku, což mu anarchisticky většina soudruhů z JZD bojkotuje, ale on plný socialistických ideálů, se snaží dál. Situaci mu neusnadňuje ani to, že se plácá mezi dvěma babama. Za pozornost stojí nezvykle akční role Brejchové, která s krátkým sestřihem a v teplákovce předvádí v samém závěru docela dobrou bitku. V zásadě to asi není špatný film, ale že bych ho musela vidět znovu, to ne. ()
Když odmyslíme tu agitku, je to dívatelný film o naivkovi z Prahy, co věří, že komunismus v pohraničí vybuduje. Ivo Novák si dal skutečně záležet na depresi zplundrovaného pohraničí. Možná to za 50 let budou promítat v Americe jako Noir. Hudba Zdeněk Liška. ()
Nedá moc práce pochopit film diametrálně odlišně od oficiálního distributora a zhodnotit ho jako převyšující dobový průměr. Jakkoliv jsou postavy šablonovité, herci jim vkládají duši a společně s vcelku (na svou dobu) originálními prvky tvoří sledovatelný film. Jediné co mi fakt vadilo, byl přístup Petra Kostky k Janě Brejchové. Ty plavky si fakt měla sundat... ;-) ()
Český thriller o kose. ()
Nadseny Kostka prijizdi zachranovat upadajici JZD do pohranici. Potaci se mezi tajemnou Tomasovou a prastenou Brejchovou. Atd... Film je prilis dlouhy a tezko udrzi divakovu pozornost. Tema to prece jen zas tak epochalni neni... 3- ()
Film Zelené obzory , ukazuje život mladého človeka, ktorý si príde budovať svoju kariéru do statku na pohraničie. Čo ma na filme zaujalo? V prvom prípade herecké obsadenie. Petr Kostka a Jana Brejchová to boli v čase vzniku filmu vychádzajúce hviezdy českého filmu. V druhom rade kamera. Václav Hanuš tu má niektoré veľké zábery, ktoré sa mi naozaj páčili. A v poslednom rade to bola hudba Zděnka Lišku. Je len škoda, že film je len priemerný, aj keď zaujímavý...Dávam 60%. ()
Pěkný film z prostředí hor a začátků kolektivizace. Drsná není jen místní příroda, ale také lidé, kteří v ní žijí. Na vlastní kůži to pozná mladý inženýr (Petr Kostka), který přijede na místní statek zastávat funkci správce. Musí se vypořádat s neochotou a drobnými krádežemi jeho zaměstnanců, ale také s vlastním životem mladého člověka. Škoda, že podobné filmy upadají v zapomnění právě kvůli ryze budovatelskému charakteru, ale je to škoda. Dnešní diváci by si na filmu jistě našli nějaká a pozitiva a rozhodně by jim dal více, než televizí stále opakované filmy, které člověk zná již s chorobnou důsledností. Více takových filmů na televizních obrazovkách. ()
Film má celkom vlažné tempo, ale dialógy to celkom zachraňujú, ako inak aj pri iných filmoch tej doby. Scenáre boli proste kvalitné a snahu "nelze upřít". Páčili sa mi také "ekologické vychytávky", ako kolektívne vypaľovanie trávy, alebo umývanie traktora na lesnej čistinke. ()