Šťastný smoliar
Lucky Loser
Režie:
Jiří StrachScénář:
Marek EpsteinKamera:
Martin ŠecHudba:
Jan JirásekHrají:
Ivan Trojan, Filip Cíl, Jiří Dvořák, Martina Zábranská, Ondřej Vetchý, Lenka Vlasáková, Jiřina Bohdalová, Dagmar Havlová, Josef Somr, Matěj Převrátil (více)Obsahy(1)
Také máte pocit, že jste se narodili se smůlou v patách? Věřte, že v tom nejste sami a že nakonec najdete to pravé štěstí – stejně jako Filip, ten „největší smolař“ z naší pohádky. Filipa, kominického synka, od narození pronásleduje smůla. Jeho otec totiž chtěl přechytračit samotnou Štěstěnu, čímž na sebe a hlavně na svého synka přivolal její hněv. A aby toho nebylo málo, Filip se zamiluje do Štěstěniny dcery Haničky. Aby získal její lásku a zároveň se zbavil té proklaté smůly, vydává se do světa. Tam ho čeká osudové setkání s chorobným lhářem, který se prolhal tak daleko, že už ani nezná svoje jméno a říká si Kdokoliv. Kupodivu právě s pomocí tohoto povedeného kumpána pak svede Filip nerovný boj o svoji milovanou… Velkou výpravnou pohádku napsal podle námětu Mateje Mináče scenárista Marek Epstein. Režie se ujal zkušený režisér Jiří Strach, který do rolí smolaře Filipa a jeho milované Haničky obsadil Filipa Cíla a Martinu Zábranskou. Jako Kdokoliv se představí Ivan Trojan, jako Karlos Jiří Dvořák, Karlosovu matku hraje Jiřina Bohdalová a role Štěstěny byla svěřena Dagmar Havlové. V dalších rolích se pak můžete těšit na Ondřeje Vetchého, Lenku Vlasákovou, Oldřicha Navrátila či Josefa Somra. (Česká televize)
(více)Recenze (495)
Při premiéře mi pohádka nějak nesedla. Připadala mi bez emocí, chladná, taková alá Jakubisko, ale po letech jsem ji přehodnotila. Je fakt, že za to může asi nemálo zvěrstev, které byly za poslední pětiletku na divákovi ze strany pohádkové tvorby napáchány, čili objektivně uznávám, tahle patří k tomu lepšímu, s pěkným scénářem, pěknou výpravou a s miminkem, které má na patičkách smůlu. ()
Patologické lhaní v důsledku ztráty identity? Tak mám Strach, že to děcka pochopí... A přestal s tím, nebo? ()
Koho překvapí Kdokolivův (Trojanům) původ a kdo uzdraví principálovu matku? Přes všechen pokus o poetiku ala Dům U Zlatého úsvitu se vytrácí pohádkovost. Natahované pasáže s jízdou na motocyklu sice přinesou pokus o vtip (např. uklouznutí na guláši u Szegedu...), ale celkově jsem prostě tradicionalista a vzdávám hold 12 měsíčkům. Závěrečná smršť vtipů (lhát se má jeden den v roce, nebo 13 v kostkách) spíš dokresluje celkový zmar. Hvězdičky za herecky výborného Cíla a Trojana a za velmi dobrý výchozí motiv kominíka smolaře. ()
Tohle je taková ne úplně typická pohádka, která se za sebe vůbec nemusí stydět. Nevím, jak ji posoudí děti, ale za sebe jsem byla ráda za každou scénu, za každou větu, potěšilo mě to moc. Herecká plejáda, příběh, scenérie, pro mě bez chyby. Pro šťouraly, kterým se něco nezdá, bych měla radu- natočte něco pohádkového a zajímavého. ()
Kdysi nadějný scénárista s kdysi nadějným režisérem vytvořili za asistence slušných herců velmi průměrnou televizní pohádku. Samozřejmě nejsou první ani poslední, v té bídě posledních dvaceti let dokonce vynikají, ale stejně je to dost škoda. ()
Skvělé herecké obsazení, to jako jo. Ale příběh je o ničem a takový pocit mám i ze samotné pohádky. Ta se mi zdá naprosto zbytečná, postrádá jak atmosféru, tak humor, tak nějaké větší poselství. Tady udělal Strach krok vedle. :( 45% ()
Vtipná, nápaditá a svieža rozprávka (?), ktorá je nesentimentálna a v ktorej si každý nájde niečo zaujímavé. Decká tie rozprávkové propriety, ja som sa na to pozeral ako na klasický film, kde všeto funguje ako má. Ivan Trojan potvrdzuje, že je extrémne talentovaný herec, ale všetkci ostatní mu skvele sekundujú. Milý a pohodový film pre všetkých, bez toho aby sa "tým všetkým" snažil vtierať... ()
Strach se umí svým režisérským vedením povznést nad tuzemskou pohádkovou tvorbu - o čemž svědčí oba Andělé páně - a i když jsem ohodnotil Šťastného smolaře "průměrnými" třemi hvězdičkami, rozhodně se jedná o povedenější kousek v rámci svého žánru. V jistých momentech jde o nadmíru originální pohádkový příběh, u něhož mě maličko zamrzelo, že tvůrci nevložili více humorných vložek pramenících z Filipovy smůly. Moderní elementy v podobě motorkové road-movie nebo středověkého kasina nebyly špatné, ale ani nijak nenadchly. Filip Cíl i Ivan Trojan jsou sympaťáci, zatímco Jiřímu Dvořákovi sluší spíše "zmetek pekelný". Martina Zábranská mi přišla nevýrazná a Jiřina Bohdalová spíše jen tak do počtu. Naše bývalá první dáma, Dagmar Havlová, vnesla do filmu noblesu, zatímco malinká rolička pro Simonu Babčákovou mě velmi pobavila. Ve výsledku jde o příběhově neotřelou pohádku, která mohla být možná vtipnější, ale i přesto se pevně drží nad průměrem. ()
Slušný pokus o něco trochu propracovanějšího, bohužel jej sráží několik podstatných chyb. Například opět nesjednocená výprava - vidět v jednom záběru motorku, klobouky z počátku 20. století, Dvořáka v barokním ohozu a zbrojnoše v brnění je opravdu něco otřesného. Dále bych se obešel bez mnoha zbytečných minirolí známých herců, výsledkem je vždy nevyužitost a zbytečné odvádění pozornosti. A ještě mě hrozně bilo do uší a očí předabování Haničky. Nebylo by pro příště jednodušší a logičtější vybrat představitelku, která to nepotřebuje? Jinak jak říkám, bylo vidět, že si na tom dal Strach docela záležet, jako celek to rozhodně nepůsobilo odflákle, ale do zlaté pokladnice českých pohádek se to opět nezapíše. ()
Líbí se mi u toho vtip, nadhled, spousta nápadů, vynikající kamera a herecké výkony. Samotný příběh mi však přijde nedotažený - právě pro tu spoustu nápadů se toho hodně nakouslo a nedotáhlo (Jak může Štěstěna přijít o dítě? Proč je tam ta karlozemanovská odbočka? Proč se neobjeví Knihovník nebo více jeho vliv? Jak pokračovaly osudy matky a nalezeného syna? Co všechny ty dluhy?). Líbí se mi všechny ty narážky, Lurdy, vynikající vtipy ("Že tys byl dnes ráno v lese pro dřevo?" apod.), ale nakonec z toho mám pocit oné nedotaženosti, nedořečenosti, chybí mi ono pohádkové ponaučení (za něž neberu, že když není štěstí, je smůla, a naopak - třeba kdyby to aspoň znělo nějak jako "važte si šťastných chvil"). Ale pořád je to v rámci české tvorby vysoký nadprůměr, rád se na to podívám znovu, protože ten buddie motiv funguje, a hlavně - vymyslet dobrou původní novou pohádku je kumšt - a o to více klobouk dolů před scenáristou, nakolik je Epsteinova tvorba sinusoidní (chvilku nahoře, chvilku dole), a dramaturgem (Marek Horoščák). Jo, ještě mě napadlo, sedla by tomu výraznější hudba, něco jako u Ztracené brány. --- A ještě dodatek, jak tu někteří komentátoři odsuzují motocykl, to by mě zajímalo, jestli někdy četli či viděli Drdovy pohádky? ()
Kde se stala chyba?Jednoznačně ve scénáři! A další ránu do vazu dala tomuto dílku výprava - Bohdalová v šedokudrnaté paruce, ve které vypadá jako Ovčí babička a Dvořák s černým knírem, za který by se nemusel stydět leda tak prvorepublikový sňatkový podvodník okresního formátu.____ Což by se snad dalo odpustit, ale slátanina vydávaná zde za scénář se odpustit nedá. Už v Andělu Páně byl milostný motiv nedostatečně rozvinutý, tady se ale vůbec nekonal. Hlavní dvojice se viděla jednu minutu a pak se sešla až v závěru filmu - přičemž má divák věřit, že se mezi nima rozvinula osudová láska. ___ Charaktery jsou nezvládnuté - nezkušený kominíček a protřelý šejdíř si zcela nesmyslně vymění role ve svém vztahu, kdy náhle naivní mládenec z venkova se stává vůdčí silou dvojice. Nevysvětlený je únos hlavní hrdinky, vztah její matky Štěstí (která v podání Veškrnové vyznívá blahosklonně téměř jako nějaká světice) ke Karlosovi. ____ V pohádce naprosto nepřípustné jsou: vesnická svatba konaná na zahradě, podvodníkem svedená selská dcerka, oidipovsky přehnaný cit Karlose k jeho matce ___ Nevěrohodné jsou pohnutky mnohých postav - převozník zásadně odmítá převézt pocestné na druhou stranu řeky a vzápětí je tam převáží, Karlos je na Haničku hrubý a chce ji popravit a už za vteřinu si ji chce vzít, rakvář si bere za učedníky chlapíky, které poznal před minutou, Kdokoliv přizve kominíka na cesty bez zjevného důvodu ... atd. ____ Zkrátka: nejenom, že jsem se nudila, ale ještě mne naštvalo podcenění přípravy filmu a zbytečně promrhané peníze, práce herců a snad i talent režiséra, který - doufám - jen tentokrát šlápl vedle. A ani nechci psát do čeho... /26. 12. 12./____ S větším odstupem ještě dodávám: nevadila mi motorka (ostatně v českých tv pohádkách například princezna jezdí v ladovském automobilu, jiná si bere prince inženýra Horáčka a v pekle se čertice dívají na čertovizi). Ale motiv motorky byl naprosto nevyužitý - nikomu na ní neujeli, nikoho nepřekvapila, nikoho nevyděsila. Byla zbytečná, klidně mohli jezdit na koni, nebo chodit pěšky.____ Nevyužitým motivem byla i podmínka Štěstěny, aby se kominíček zbavil smůly tím, že udělá někoho 3x šťastným. Kominík o to vůbec neusiloval. Nakonec sice úkol splnil, ale tak nějak mimochodem a neúmyslně. Podle pohádkové logiky se přitom měl o zvládnutí úkolu pokoušet minimálně u 3 různých lidí, ať už úspěšně nebo neúspěšně - pak by teprve bylo splnění podmínky tím, že se o něčí štěstí přičinil neplánovaně, přijatelné. ()
Příjemně nahláškovaná pohádka s tradičně výborným Ivanem Trojanem, problém jsem viděla především v opravdu chudé výpravě - přitom, kdyby Strach dostal Janákův rozpočet, vypadalo by to jistě lépe. ()
Třem životům jsem dal čtyři, tudíž tomuhle musím dát pět. Co se mi na téhle pohádce tak líbilo? Asi tak zhruba všechno :D. Filip Cíl je sympaťák, jehož stoické přijímaní vlastního údělu mi trochu připomíná Pierra Richarda ve filmu Kopyto (ovšem bez té Richardovské popletenosti) a jehož hlas mi až neuvěřitelně připomíná hlas Tomáše Kluse (když mluví). Martina Zábranská je krásná dívka a toho, že jí dabuje skvělá Ivana Korolová jsem si všiml až skoro na konci (resp. podezření jsem měl celou dobu, ale až na konci to bylo jasně poznat podle zvuku). Jinak je vážně krásná a je škoda, že jí zřejmě už nikde neuvidíme (alespoň tak to bývá u hereček z českých pohádek posledních let - výjimku tvoří jen výše jmenovaná Ivana Korolová). Ivan Trojan si téměř celý film krade pro sebe a jeho výkon (který byl typicky Trojanovský) tomuto dílu neskutečně sedl. Lhát s takovou lehkostí, to nedokázal ani Baron Prášil. Hudba je v tomto filmu velice povedená a ústřední ukolébavku bych si rád poslechl v nějaké výraznější verzi. Kamera je (jak už je u filmů Jiřího Stracha zvykem) na české a hlavně televizní poměry moc pěkná a obsazení vedlejších rolí je zkrátka snové. Tohle se mi na Strachových filmech hodně líbí. Obsazení i těch nejmenších rolí vynikajícími (a slavnými) herci, takový přístup byl běžný spíš před rokem 1989. Jsem rád, že Jiří Strach tuhle netradiční a vtipnou pohádku natočil a doufám, že se s ní budeme setkávat na obrazovkách pravidelně. Budou-li se točit takovéhle pohádky, nebudu mít o budoucnost našich pohádek takový strach. ()
Jedna z těch pohádek, na kterou by se nemuselo zapomínat. Vtipné, hrané, lehce originální. Bohužel některé dějově věci lehce zrychlené či zvláštní ()
Dost možná je to ta nejlepší pohádka z posledních let, kterou jsem viděla. Má krásnou atmosféru i zajímavé postavy, moderní a naprosto nepohádkové prvky, které v průběhu celého filmu překvapují, ale především je opravdu vtipná. Rozhodně se k ní budu vracet. ()
Opět se potvrdily profesionální kvality režiséra Jiřího Stracha, jeho týmu a vhodně vybraných hereckých osobností. Zařazení této nádherné pohádky Českou televizí na vánoční svátky je jistě bezpochyby správné, já osobně bych však upřednostnil Štědrý den. Ve srovnání s Dvanácti měsíčky Karla Jandáka s nepovedenými dialogy a téměř puberťáckými poznámkami Měsíčků či očividnými prvky Mrazíka jednoznačně u mě vede prim Štastný smolař. S přihlédnutím ke zdejším komentářům se mi pozdává, že český divák je pravděpodobně v globále poněkud rozpolcený a navíc nepřející. Proč tolik zlých slov? Proč tolik nenávisti? To opravdu musíme být ke skutečnému úspěchu českých tvůrců tak opovržliví a nenávistní? Jistě má každý právo vyjádřit svůj názor, ale se zachováním jisté míry úcty k práci jiných. Umíme vůbec tady v Česku dělat něco jiného, než kolem sebe jen plivat nenávistná slova, někdy i s hrubými pravopisnými chybami? Je to k zamyšlení. Žij a nechej žít! ..... poznámka: nejsem zaměstnanec ČT, ani režisér či herec, a vůbec jim nezávidím tak nepřející české diváky. Tak si alespoň zahraji kostky o Haničku http://advent.ceskatelevize.cz/#stastny-smolar ()
Tak tohle je příjemné překvapení. Po včerejším zklámání s měsíčky, jsem si přišel na své...Jednoduše a krátce řečeno, pohádka na Vánoční večery jak dělaná...dokonce vtipné hlášky nechybí..."stydnou nám zákazníci":-) ()
Moderně koncipovaná pohádka s mnoha vtipnými narážkami na současnost. # Nejvtipnější hláška: ... "I titul si v Plzni koupil, aby o něm nikdo nezapochyboval." ...#70% ()
Z hlediska formy to němělo chybu, ale obsahově už to bylo horší. Děj byl hodně křečovitý a zmatený, scénář chtělo víc vypilovat. Nevím, myslel jsem že budu sledovat pohádku a nakonec mi z toho vyšla pohádková road movie satira... ()
Související novinky
Vysílá studio Brno
Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (více)
"Co to má na patičkách ??" - "To nic, teta, to je jen trošička smůly tady z toho dříví a než mu naroste první zub, tak je to pryč !!" Obecně vzato valná většina zdejších uživatelů tuzemským televizním pohádkám, které se prostě staly ze zcela zřejmých historických důvodů i díky jejich četnosti vlastně i českou specialitou, příliš nefandí a rozhodně je ani nedokáží náležitě docenit, což však nejsem schopen z mého pohledu milovníka žánru dost dobře pochopit, stejně jako všeobecně dogmatická tvrzení související s tím, komu jsou vlastně pohádky primárně určeny, nemluvě o frázích ve smyslu "pobaví děti i dospělé, každý si v nich najde to svoje", byť bezesporu zejména poslední roky právě tuto snahu, která tento extrémně specifický žánr silně vykolejuje a která vlastně sluší spíš tzv. rodinným filmům, v naší filmově pohádkové tvorbě prostě cítím jako připalující se vtipnou kaši, díky čemuž nám televize servírují velmi nepovedené hybridy, které prostě většinou těm léty prověřeným legendám nesahají ani po kotníky !! Nicméně ta nekonečná každoroční vánoční recyklace stejných divácky nejvděčnějších filmů samozřejmě logicky volá po nových pohádkách, které diváci prostě chtějí, a tak se Česká televize každý rok o Vánocích vytasí s několika premiérami, jejichž kvalita se však vyznačuje neuvěřitelnou kolísavostí, za poslední dekádu by si právo vstupu do zlatého fondu českých pohádkových klasik mohl vyprosit snad jen osm let starý Strachův Anděl páně, který zdejší pohádkovou krajinu obohatil o rozvernou představu nebe, která dává vzpomenout například na legendární Hrátky s Čertem Josefa Macha a Jana Drdy, což se taky dalo právě od přísně věřícího Jiřího Stracha čekat, s oblíbeným Jiřím Bartoškou v roli Pána Boha !! Zásadní problém a hlubokou řeznou ránu současné tuzemské pohádky však nevidím v nedostatku kvalitních tvůrců, kteří by byli ochotni je točit, ani v jejich režisérské neschopnosti, ono totiž v žánru pohádek platí stejně jako v dnešním českém filmu obecně, že jeho zoufalost souvisí hlavně s nedostatkem skutečně silných scénářů !! O tom se přesvědčil i Hynek Bočan, když se před několika lety v Lásce rohaté pokusil příběhem, poetikou i hudbou naprosto jistého Jaroslava Uhlíře navázat na úspěch pohádky S čerty nejsou žerty, kterou osobně považuju za nejlepší filmovou pohádku vůbec, bohužel však polovičatý scénář Karla Žaluda vedle nesmírně vtipného a zároveň laskavého skriptu Jiřího Justa vypadal jako hodně chudý příbuzný, a že kvalitní scénář je prostě alfou a omegou všeho, by mohl vyprávět i dnes již odepsaný Zdeněk Troška, jehož poslední opravdu dobrou pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci napsal dramatik a novinář Karel Steigerwald, protože si však už dobrých dvacet let píše Troška scénáře sám, dá se na těchto jeho žánrovkách, jimiž úspěšně zasvinil prostředí české pohádky spoustou odpudivě infantilních karikatur a pitvořících se bytostí, hledat něco pozitivního jen pod mikroskopem !! Jednoduše kategorizovat se mimochodem dnešní česká pohádka dá opravdu jen velmi obtížně, když od tradičních konzervativních pokusů držících se erbenovsko-němcovské tradice odbíhá až k nejrůznějším nehezkým úletům, a ačkoliv v posledních letech vznikla celá řada hodně nesnesitelných pohádek, zároveň jako plamínek naděje zahřeje skutečnost, že se do pohádkové produkce dostává celá řada režisérů i scenáristů se zkušenostmi z jiných žánrů, mezi nimiž mě osobně nejvíce zaujal právě žánrově neuvěřitelně rozkročený Jiří Strach, který prostě umí, ačkoliv aspoň zatím většině jeho snímků k dokonalosti vždy něco málo chybí !! Scénář Šťastného smolaře, který se inspiroval stejnojmennou knihou Marie Formáčkové a Matěje Mináče, sepsali Jiří Strach s Markem Epsteinem odvážně sami, což logicky zastánce tradičních pohádkových motivů odrazuje od příběhu věčného pechfógla Filipa, kterého si zahrál překvapivě velmi dobrý Filip Cíl, a notorického lháře, který dostal jméno Kdokoliv a v podání fantastického Ivana Trojana platí coby parafráze Barona Prášila za jednu z nejzdařilejších postav za dlouhá léta !! Dost atypický příběh, v němž jaksi absentuje zcela zásadní motiv kontrastu dobra a zla, o tom, že i smůla se jednoho pustí, když najde pravou lásku a odpuštění, dokonale staví na vpravdě elitním obsazení a milém humoru, který sice lehce připomíná ten svěrákovský, nicméně na něj stále nedosahuje !! Jiří Strach těží z variability a krásy českého jazyka, půvabných scén a detailů, byť některé už se mi zdály přes míru, mám na mysli především pokus o sebevraždu skokem z mostu, i vděčných charakterů, s nimiž si kvalitní herci opravdu vyhráli, protože Trojanův lhář, Cílův gramlavý kominík, hrobník Josefa Somra, kovář / zubař Tomáše Töpfera, u té pasáže s trháním zubů jsem se válel smíchy, tatík v podání Ondřeje Vetchého, kterého mohli tvůrci využít určitě více, když mě navíc hned zkraje pěkně namlsal, ale i naprosto epizodní postavy v čele s převozníkem Vladimíra Javorského, prostě z průměrné záležitosti dělají něco víc !! Bohužel i v tomto ohledu bych měl výhrady, když především s postavou Karla alias Carlose v podání paradoxně víc než standardního Jiřího Dvořáka tvůrci až příliš tlačili na pilu v rámci té zbytečné moderní stylizace, a Štěstěna Dagmar Veškrnové Havlové působila naopak až moc uhlazeně a ve snímku jako celku vyznívá jako pěst na oko !! Jiří Strach navíc znovu potvrdil, jak velký význam má v rámci žánru natáčení v exteriérech, ať už mluvíme o jízdě na motocyklu se sajtkárou krajinou, putování cirkusáků či záběry na chalupy a samozřejmě i hrad Pernštejn, vždy bylo na co se dívat, mimochodem Martin Šec se svojí často až poetickou kamerou se opravdu hodně vytáhl !! Pohádce naopak neprospívá naprosto zbytečný komentář vypravěče, když většina těch jeho vtípků a pomrkávání směrem nadčasovosti vyznívá do ztracena, což v kontrastu s tou geniální animací znovu potvrzuje, že chybělo opravdu málo a mohli jsme pod stromeček dostat další kultovní pohádku, které však také škodí na můj vkus slabá hudební složka Jana Jiráska i hodně kolísavé tempo, zdlouhavá scéna s umírající matkou Jiřiny Bohdalové, která tím vtipně vzpomíná na svoji nesmrtelnou tetu, a také samotné finále pohádky přímo volá po ostřejších nůžkách střihače !! Nicméně myslím, že se Jiřímu Strachovi, který mě nakonec potěšil i závěrečnými scénami s utěšeným a přitažlivým motivem sněhu, který hodně pomohl i zmiňovanému Andělu Páně, jeho odvaha vyplatila, když brněnské studio České televize darovalo Kavkám a jejich archivu neuvěřitelně vzácnou hereckou společnost v jediném příběhu a divákům přinejmenším další povedenou a vtipnou pohádku, která prostě svojí hrou se slovy zahřeje u srdce !! () (méně) (více)