Tajnosti

Být Tajnosti film americký, tak neváhám a dám za 4. Jenže česká kinematografie se momentálně dostala do fáze, kdy se upřednostňuje kvantita před kvalitou, takže něco vyjimečného najdete jen zřídkakdy. Nebál bych se říct, že Alice Nellis vytvořila nejlepší český film za posledních 10 let. Největší zásluhu na tom všem úžasném má ale strhující Iva Bittová, která vytvořila jednu z nejsložitějších českých filmových postav. Julie se dostala do věku, kdy si myslí, že už má vše za sebou a může vlastní dceři závidět její pubertálnost a cvoklost. Jenže Julie má jedno obrovské tajemství, které se po celý film začne rozbalovat až do výtečného finále. Všechny postavy, které se během filmu prolnou s Juliiným životem jsou reálné a hlavně sympatické, takže si každý najde svou osůbku, která ho vystihuje. Grandiózní hudba Niny Simone všechnu krásu potrhává stokrát a ve mě se znovu probudil ten pocit, jaký jsem zažil naposledy u Americké krásy. Ten nepopsatelný záchvěv radosti je prostě úžasný... (27.12.2007)

Tajnosti – exkurz do ženské duše a nepatrně vyzrálejší Pusinky – vycházejí z francouzského impresionismu 20. let 20. století v tom, jak propůjčuje kamera postavám subjektivní vnímání a vytváří kompozice reality počitkové, ovšem nevymaněné out-of-control kamsi k Lynchovi. Tohle dovoluje vystavovat Alici děj bez extrémních pointací, aniž by ztrácel na movie-appealu. Dialogy nejsou hloupý, jen nejsou dvakrát chytrý, a mají blíže k lyrice než ke scholastice. Skrze Tajnosti člověk ještě navíc odhalí, co poslouchá (post)feministka Alice Nellis po večerech, když tluče do klávesnice svoje synopse. (22.04.2008)

Citlivý ženský film nejen pro ženy. Tam, kde Hřebejk s Jarchovským divákům zbytečně vysvětlují, co že se to na plátně děje, Alice Nellis si vystačí s jemnými náznaky a poetickými výjevy. Ona totiž narozdíl od výše zmíněných komerčních hitmakerů předpokládá, že se na její film půjdou podívat lidé, kteří nemají problém při jeho sledování i trochu přemýšlet. Ony Tajnosti totiž nejsou tou klasickou hořkosladkou komedií, které se u nás objevují jak na běžícím páse, ale je to citlivá sonda do života jedné ženy, která se ocitla na rozcestí a neví si rady, kterým směrem se vydat dál. Alice Nellis se nebojí experimentovat a do filmu vlepila i nějaká ta taneční čísla...a působí to dobře, svěže. Ještě bych vyzdvihl Ivu Bittovou v hlavní roli a Karla Roden jako jejího manžela, kteří sice hrají úsporně, ale jejich postavy tak působí o to reálněji. A když už dojde na nějaké emocionální výlevy, oba vědí, kde je ta hranice mezi uvěřitlelným projevem a divadelním přehráváním. Jediné, co mně trochu vadilo, byla postava vlastníka obchodu s hudebními nástroji, jehož emocionální otevřenost mi přišla možná trochu moc křečovitá, ale to je opravdu jen detail. Tajnosti jsou po Slámově Štěstí další takový malý zázrak v české kinematografii, který obstojí i v porovnání se zahraniční tvorbou. (27.01.2008)

Moc příjemné překvapení, které přilétlo z nedaleka a o to víc je tahle vlaštovka vzácná. Niterní reflexe jedné ženské duše je místy skutečně výtečná. Taje i tichá přání nejen překladatelky Julie, ale i jejích blízkých, nám v netriviálním balení předkládá Alice Nellis, která rozhodně netlačí na pilu, nesnaží se za každou cenu šokovat ba dojímat, ale všedně nám představuje ženu, která chce leccos změnit, ale ještě neví přesně co a jak přesně toho docílit. Vnímáme jen úlomky její minulosti (ale brzy máme pocit, že jí známe léta), protože teď je před námi zhruba čtyřiadvacet hodin obyčejného dne, který začne rozpačitým milostným atakem, pokračuje smutnou zprávou o úmrtí hudební legendy Niny Simone, nečekanou touhou po klavíru a taky několika kostlivci.. s hudbou se tu ostatně pracuje na výbornou. Stejné ódy lze pět i na lyrickou kameru a nadstandardní herecké výkony (Bittová, Roden, Issová), kde nikdo nemá šanci zklamat a navíc tu vyvstalo několik velkých hereckých nadějí (mladík z hudebnin Miloslav König mě neskutečně dostal). Inteligentní scénář pak několikrát vyzdvihne důležitost rodiny, která, ač je sebezranitelnější, platí stále za tu nejbezpečnější jistotu. Nellis je v porovnání s třeba posledním snímkem dua Svěrákových (silně průměrné Vratné láhve) zcela suverénní, nekalkuluje, jede na plný plyn a zejména na přirozenost (což potěší i v nerušivém a umně skrytém product placementu). Všeplatný snímek, který je těžko zařaditelný, má silné vnitřní kouzlo plné zajímavých odboček a náhledů na život. A vidíte, ono to jde!! (11.10.2009)

"Tak já vám ho tady pohlídám." aneb cesta za novou tváří českého filmu. Mají matky dospělých dětí nárok na vlastní život? A co děti? Nejsou dneska mnohem chytřejší než rodiče? Já bych řekla, že jsou, protože rychlé tempo života jim je vlastní a nemají potřebu takových tajností, jako Julie. Ta, v podání Ivy Bittové, ale samozřejmě dostála očekávání, jaké vzbudila v Želarech, o tom není pochyb. (10.03.2009)