Reklama

Reklama

Zbloudilá srdce

  • Česko Srdce (festivalový název) (více)
Trailer

Obsahy(1)

Současná Paříž, vybraně elegantní lokality a neméně elegantní šestice postav. Každá z nich však za vstřícnými gesty a úsměvy skrývá své soukromé úzkosti z osamění nebo možnosti odchodu toho druhého. Dan a Nicole si chtějí najít luxusní byt v centru, ale jako by tím jen zaklínali rozpadající se vztah, romantická Gaëlle touží po lásce, ale nešťastně narazí právě na slabošského Dana. Gaëllin bratr Thierry, s nímž mladá žena bydlí, má strach z jejího odchodu, a navíc prožívá šok z odhalení obscénního tajemství Charlotte, své zbožné kolegyně. Přitom jako realitní agent úslužně provází po bytech právě Dana a Nicole a Charlotte v roli najaté pečovatelky se zase po nocích trpělivě stará o umírajícího otce barmana Lionela... V několika zimních dnech se náhodně zkříží cesty navzájem neznámých lidí, vyprávění o nich se vyznačuje espritem a buñuelovskou bizarností, ale pocit, který přetrvá v pozadí je melancholie. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (13)

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Tentam je někdejší experimentální Resnais, jedna z vůdčích osobností francouzské avantgardy 60. let. Srdce jsou vyjma několika podařených záběrů značně průměrnou a v paměti ničím neutkvívající vztahovou konverzačkou (trochu ve stylu lépe zvládnutého Na dotek, mimochodem rovněž filmu dle populární divadelní hry), jakou by mohl natočit zřejmě kterýkoli zručnější režisér-řemeslník. Ale možná jsem jen zase očekával příliš mnoho. ()

lenuse 

všechny recenze uživatele

Po filmu Mélo mé druhé setkání s režisérem a také s některými herci. Sabine Azéma mi vadila stále stejně a její postavu jsem prostě nepochopila. ()

Natascha 

všechny recenze uživatele

Lehce zapomenutelný film plný divných postav. Přesto se dal dokoukat bez újmy na zdraví a nenudil. Hezky byla navozená atmosféra zimy - sněžící přechody, rozmlžený obraz, prostředí teplé kavárničky, za jejiž okny běsní zima. ()

Blofeld 

všechny recenze uživatele

Šest postav hledá partnera ve věčně zasněžené Paříži. Bezútěšný melancholický snímek o beznaději a zklamaných iluzích, s čarokrásnou kamerou a kvalitní hudbou. Režisér Alain Resnais již není nejmladší a filmy točí jen tak občas. Už asi čtvrt století má "svůj" ansámbl herců, kteří hrají skoro všude (Pierre Arditi, Sabine Azémová, André Dussolier, často i Lambert Wilson - u nás vyšel na DVD film Stará známá písnička, který má s Coeurs hodně společného, a to nejen André Dussoliera v roli realitního agenta v obou filmech). Pro diváka je to tudíž příjemné shledání se starými známými (všichni z nich jsou špičkoví francouzští herci), ale díky tomu, že mezi jednotlivými filmy je pauze minimálně tři roky, se neomrzí (čili nenastává takzvaný syndrom Geislerová). Logicky potom tito výborní interpreti dostanou role, které jim většinou sednou - někdy, bohužel, také ne. V případě Coeurs je to Sabine Azémová, ale možná je na vině spíš neuvěřitelná, nepravděpodobná, špatně napsaná postava - nenapadá mě nikdo, kdo by ji byl zahrál lépe. Každopádně je to nedostatek, který snadno přehlédnete - jinak je scénář velice kvalitní. Pro Resnaise, Arditiho a Azémovou je to po experimentálním diptychu Smoking / No smoking již druhý (resp. třetí) film podle předlohy britského dramatika Alana Ayckbourna. Šest propletených osudů se tu setkává ve sledu velice krátkých scén, takže si film i přes svou délku (2 hodiny jsou na tak depresivní konverzačku přeci jen hodně) uchovává značný spád. Coeurs mohu vřele doporučit - ovšem k jeho sledování musíte být vhodně naladěni. ()

Philippa 

všechny recenze uživatele

Mezi konverzačkami dost velká bída. Snaží se sice vypadat honosně....francouzky, ale po skončení jsem si sebou neodnášela zhola nic. Tedy vlastně něco ano - že jsem měla být někde jinde. ()

Reklama

Reklama