All in a Day
Režie:
Murali K. ThalluriScénář:
Murali K. ThalluriKamera:
Nick Remy MatthewsHudba:
Mark TschanzHrají:
Teresa Palmer, Frank Sweet, Gary Sweet, Xavier Samuel, Joel Mackenzie, Clementine Mellor, Charles Baird, Marni Russo, Sarah Hudson, Amy Schapel, Daniel Whyte (více)Obsahy(1)
Psychologická dráma zachytáva jeden deň na strednej škole, ktorý sa skončí tragicky. Je to deň výpovedí, osudov a životov postáv, ich neľahkého údelu a potrebe vysporiadať sa s každodennou pretvárkou, intrigami a zvolením si vhodnej masky začlenenia sa do spoločnosti. Kľúčové momenty sa odohrajú na tak diskrétnom, ako i zároveň najvykričanejšom mieste, akým sú bezpochyby toalety školy. (sochoking)
(více)Recenze (99)
Námět výborný, zpracování rovněž, problém je v tom že v tom filmu bylo tolik citově rozmrdanejch lidí, že bych musel být Člověk v tísni, abych ke všem měl stejně silné empatie, čímž, ale neříkám že to na to na mě nezapůsobilo a konec mě nesejmul. ()
Jeden den na typické (?) australské střední škole. Ač to na první pohled vypadá, že jde o další bezútěšný film o dysfunkčním školském systému, není tomu tak, tady je škola pouhá kulisa čistokrevnému dramatu o současných dospívajících. Musím uznat, že na problémy adolescentů je nahlíženo citlivě a asi i sofistikovaně, jen jsem se nemohl zbavit dojmu, že koncentrace nešťastných životních osudů byla na jednu školu a jeden den až příliš vysoká. Zajímavá je jistě forma - tvůrci skládají před divákem mozaiku z jednotlivých střípků kruhu života několika mladých hrdinů a je velmi pečlivě zdůrazněno, že každý střep má hned několik hran, skrze něž se nahlížená realita může jevit rozdílně. Navíc je tu rozděleno pásmo vypravěče a pásmo postav, prvé v pseudodokumentární černobílé formě stylizovaných interview, druhé pak v mírně časově posunutých kratších sekvencích. Naprosto mrazivá je závěrečná scéna, která pointuje rámcovou kompozici celého filmu - tvůrci velmi rafinovaně vedou diváka v průběhu děje k vědomému tipování, kdo může za dveřmi skončit, a může to být skutečně každý z hrdinů - o to víc je pak finále šokující a dává celému snímku nový, hlubší smysl... ()
Zozačiatku to vyzerá ako úplne bežný film o stredoškolákoch, ale nie je to tak. Viem, je to moja slabosť, ale ten koniec mi privodil toľko myšlienok, že ma to na nejaký čas vyradilo z prevádzky. Tento svet patrí takým obyčajným, falošným, alebo povrchným ľuďom a podvraťákom, ktorí sú v podstate všetci takí istí, a tí skutoční, o ktorých treba stáť, sa v tej mase stratia, nezostane im nič. Mimochodom, je to natočené podľa skutočného príbehu. ()
Tak toto bylo hodně drsné. Snímek se viditelně inspiroval Slonem Guse Van Santa, a v jeho stylu nám poskládal mozaiky příběhů jednotlivých studentů, které se postupně prolínají a najevo vycházejí různé skutečnosti. Stylem zpracování se tedy podobá Slonovi. V otevřených zpovědích studentů a především v jejich charakterech jde však mnohem více na dřeň. Slon zaznamenal jeden den v životě několika studentů, který skončí tragédií, hlouběji se však jejich charaktery nezaobíral. Rysy jsou společné, ale v obsáhlosti osudů se silně liší. Skvělé výkony všech protagonistů, z nichž každý zastává jeden určitý "zaškatulkovaný" školní typ. Každý má však svá tajemství, trápení a vztahy, které nám jsou postupně odhalovány. Teresa Palmer je zde nehorázně podobná Kristen Stewart a i díky postavě, kterou ztvárnila, se mi její příběh často prolínal s rolí Kristen ve filmu Mluv. I tím nenápadně přirozeným herectvím mi přišly podobné. Především závěr je u Two Thirty 7 až děsivě realistický a drsný. Nedokázala jsem odtrhnout oči a přitom jsem chápala a cítila, co ta "postava" musí prožívat za příšerná muka. Slovy by se tato scéna dala shrnout takto "Pain, suffering, fall, destruction, blood, tears, help, fear." A úplně nakonec svoboda a klid. A zase si musím říkat: "Něco takového bychom my nikdy natočit nedokázali..." ()
Poměrně silné v jednotlivostech, ale jako celek to je strašně těžko uvěřitelný. Až moc velký psycho na jednu obyčejnou školu. Některé problémy studentů můžou působit zajímavě, ale překvapivé zjištění na konci na mě nijak zvlášť nezapůsobilo. Určitě je to dost emotivní, nicméně mě to nijak extra nedostalo, možná špatný rozpoložení při sledování tohoto australského psycho dramatu. 60% ()
Ohromně mě překvapilo, jak mě tenhle film dokázal zaujmout. Moc se mně líbilo prolínání dějových linií mezi postavami, jak nakonec všechno do sebe krásně zapadlo. Stejně zajimavě byl udělaný dokument z rozhovorů studentů, který ukázal až nakonec, z jakého důvodu byl vlastně natáčen. Do posledních chvil nevíte, kdo nakonec na tom záchodě skončí a myslím si, že to nikdo ani neuhádne. Extázoidní konec s dokonalou hudbou, super zážitek, super drama, navíc s mojí oblíbenkyní Teresou. :-) ()
Popravdě řečeno, žádné velké emoce ve mně film nevyvolal. Na to je tam až příliš mnoho klišé. Od šikany, nepochopení, namachrovaných frajírků až po homusexualitu a znásilnění. Těch problémů je na jednu školu a na jeden den až příliš. Na nejdůležitější otázku ''Kdo?'', kterou jsem si kladla po celou dobu filmu, se mi taky nedostala příliš uspokojivá odpověď. Chápu, že každý má svou hranici někde jinde a každý své problémy řeší jinak.. ale tady se mi empatie vyhnula velkým obloukem. Plusem zůstává zajímavý styl, který se střídá s osobními zpovědi, díky kterým po stopadésáté zjišťujeme, že dospívání vůbec není lehké. Ale o tom už ví každý z nás. ()
Sure, we think we have family and friends. But when stuff happens...when really serious stuff happens...you just feel so alone. And you can't tell people. I mean, they'll probably listen. But they don't know everything. In fact, they don't know anything. There's just...some stuff you can't share. So, what do you do then? ()
Velmi poutavě a poměrně sofistikovaně natočené drama, které seznamuje diváka hned snad s půl tuctem středoškoláků a jejich méně či více závažnými problémy. Jedná se o film cestující do duší mladých lidí, jež se odehrává během jednoho dne na střední škole. Někdo by si mohl říct, že jsou charaktery postav napsané příliš účelově, ale mně se to nijak přitažené za vlasy nezdálo, navíc oceňuji i učesanou formu, takže jo, za mě spokojenost. Mít to o kousek lepší rozluštění hádanky, která ke konci opravdu z pohledu diváka řešitelná/odhadnutelná není, dal uvažoval bych o plným. 80% ()
Pravdepodobne moje najťažšie rozhodovanie čo sa hodnotenia týka. Presne medzi 4 a 5 hviezdami. Veľmi výrazné, emocionálne silné príbehy niektorých jednotlivcov - študentov strednej školy, vyrozprávané v priebehu jedného dňa a ktorým na váhe a reálnosti pridávajú aj občasné "dokumentárne" vsuvky. Jednotlivé príbehy si niekedy plynú svojou vlastnou cestou, inokedy sa pekne pretnú, prípadne sa ovplyvňujú, práca s časom tu je jednoducho dokonalá, perfektná filmarčina, ktorú podtrhuje skvelá hudba a výrazná kamera. Neviem vysvetliť prečo som nedal plný zásah, ide len o môj subjektívny pocit, film sám o sebe je úžasný. 89/100 ()
Někdy je člověk tak zahleděnej do sebe a svejch problémů, že zapomíná na druhý. Další emotivní drama který se mnou tak trošku vyjebalo. Předem podotýkám, že o snímku jsem skoro nic nevěděl. Čekal jsem různý scénáře toho jak to dopadne. ale že to dopadne tak jak to dopadlo tak to jsem nečekal. Myslím si že ve filmu bylo mnohem víc adeptů s pošramoceným životním osudem u kterých bych to čekal víc. ()
My (EX)TOP10: Úžasný a postupem času čím dál více depresivnější psychodrama. Film popisující jeden den na střední škole z očí studentů, kteří to ve školním prostředí nemají vůbec jednoduché a své dosti vážné soukromé problémy emotivně prožívají na střední škole. Líbil se mi také ten dokumentární průsmyk výpovědí studentů, to dodávalo filmu, který je inspirován skutečným příběhem, na atraktivitě a závěrečná scéna, kde si mladá dívka pořeže žíly na ruce a následovně můžeme vidět ve velmi dlouhé scéně za doprovodu mé oblíbené skladby Pie Jesu, její poslední minuty života, to bylo hodně depresivní. Miluji filmy, kde příběh skončí tam kde začal! "Víte, někdy je člověk tak zahleděnej do svých problémů, že zapomíná na druhý." ()
Súhlasím s mnohými komentármi, aj na mňa bolo tých dramatických osudov na jeden okruh ľudí až moc. Ale odhliadnuc od toho, teenegeri sú v dnešnej dobe skutočne vystavovaní mnohým náročným situáciám a nie každá psychika to vydrží. Deti vedia byť kruté, vedia šikanovať, ponižovať, klamať, navádzať....na druhej strane niekedy dieťaťu riadne naložia už aj samotní rodičia. Túžba patriť niekam, mať kamarátov, byť obľúbený a úspešný... všetok ten tlak z okolia dokopy nerobí dobro. Páčil sa mi celkový štýl točenia filmu, čiernobiele vybočenia z hlavného deja v podobe spovede realitou trpiacich jednotlivcov, flashbacky a napätie, ktoré vás drží už od začiatku. V úvode filmu je vám totiž prezradené, že jeden z hlavných hrdinov to očividne nezvládol a istým spôsobom ukončil svoje utrpenie. Ale vy po celý nasledujúci dej netušíte ktorý, pretože by to sedelo prakticky na každého z nich. Posledná polhodina je dosť silná, záver na jednej strane prekvapivý, no na druhej aj pochopiteľný. ()
Velmi dobrý film ve své konečné myšlence, ale úplně nevím, co si mám myslet o celkovém provedení. Jednotlivé charaktery jsou dobře vykresleny především díky použitému polodokumentárnímu stylu, kdy postavy samy komentují svoje životy. Poslední půlhodina obsahuje asi to nejlepší z celého filmu, kdy eskaluje situace jednotlivých studentů. Proto mě víceméně naštvalo, že film skončí bez toho, aby jejich osudy aspoň trochu uzavřel a spoléhá se jen na jeden šokující moment. I tak se ale jedná o silné drama s působivými příběhy, kterým jen schází propracovanější tečka. 3,5* ()
To byla slušná depka, ještě když to vychází ze skutečných událostí. Líbilo se mi že scény jsou udělaný jako ve filmech Quentina Tarantina, jak scény hezky na sebe navazujou co se stalo předtim, to bylo skvělý. Dobrá kamera a atmosféra. No a ten konec mě teda dostal, udělalo se mi i trochu špatně :D Což se mi vůbec u hororů kde je hodně gore a stříká krev z těl obětí - Nestává :D Tohle na mě zapůsobilo dost. Bylo to skvěle udělaný ta sebevražda a té holky mi bylo líto. Divim se že režisér Murali K. Thalluri už nic pak dalšího nenatočil, svůj první film natočil výborně. ()
Sure, we think we have family and friends. But when stuff happens, when really serious stuff happens, you just feel so alone. Jeden z nejlepších filmů, které jsem zatím viděla. Střídání běžných vzájemně se prolínajících obrazů ze školních chodeb s dokumentárními ústřižky vyjadřující pocity hlavních hrdinů doplněné mezizáběry na listy pohybujícími se klidně ve větru, jež kontrastují s celkovou napjatostí situace, přivádí diváka do varu. Vše vrcholí naturalistickým koncem, který musí překvapit snad každého. Podtrženo, sečteno: naprosto skvělé australské drama pojímající velkou škálu psychologických problémů adolescentů. Jen mě mrzí, že příběhy ostatních nebyli nijak ukončeny či jen krátce popsány v závěru. ()
Mňa tento film dostal po všetkých stránkach ... má výborný príbeh, slušné herecké výkony, skvelú réžiu a nádherný klavír. ()
Dokumentárně natočený jeden den na australské střední škole, který vyústí v tragický konec. Civilní výkony, poutavé zpovědi studentů a realistická atmosféra. Minimalistický, ale působivý snímek. ()
Veľmi podivná škola. Samý buzík, incesťák a samovražedné sklony. Neprišlo mi to ani zďaleka dôveryhodné, hoci vraj ide o skutočnosť. Samotný námet tohto filmu nie je vôbec zlý, ale pre mňa nebol dostatočne emotívne natočený. Čiernobiele výpovede sú suché, záver chce zas umelo pritlačiť nožnicami v zápästí. Navyše sme sa nedozvedeli, čo sa stalo ďalej a tak ostala len prázdna dejová diera. ()
Za dveřmi je sebevrah... a teď hádej hádej hadači, který z šesti zoufalců má pádnější argument! K dispozici máš nápovědu ve formě hromádky docela hnusných věcí, začneme se v ní společně hrabat - TEĎ! Je to pěkný svinčík, některé kousky jsou však jen poněkud neuměle naaranžované atrapy, na jiné je třeba gumových rukavic a ne po všech zůstane čisto, nicméně, na každý z nich existuje čistící prostředek, chyba je, že ačkoli film působí ze všeho nejvíc jako výuková pomůcka školního psychologa, nabízí pouze volání po úklidové četě, žádný tip na zmírnění následků, jen konstatování - páni, tady je ale bordel!... Pak už nepřekvapí ani obrácené pravidlo hry... přihořívá, přihořívá,... samá voda! ()