Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Psychologická dráma zachytáva jeden deň na strednej škole, ktorý sa skončí tragicky. Je to deň výpovedí, osudov a životov postáv, ich neľahkého údelu a potrebe vysporiadať sa s každodennou pretvárkou, intrigami a zvolením si vhodnej masky začlenenia sa do spoločnosti. Kľúčové momenty sa odohrajú na tak diskrétnom, ako i zároveň najvykričanejšom mieste, akým sú bezpochyby toalety školy. (sochoking)

(více)

Recenze (99)

juta 

všechny recenze uživatele

Ohromně mě překvapilo, jak mě tenhle film dokázal zaujmout. Moc se mně líbilo prolínání dějových linií mezi postavami, jak nakonec všechno do sebe krásně zapadlo. Stejně zajimavě byl udělaný dokument z rozhovorů studentů, který ukázal až nakonec, z jakého důvodu byl vlastně natáčen. Do posledních chvil nevíte, kdo nakonec na tom záchodě skončí a myslím si, že to nikdo ani neuhádne. Extázoidní konec s dokonalou hudbou, super zážitek, super drama, navíc s mojí oblíbenkyní Teresou. :-) ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Pohled 22 režiséra, který ještě mohl žákem školy, nechci nijak zpochybňovat. Má právo na autenticitu svých prožitků i představ. Se značným odstupem, který k tomu mohu zaujmout, je pojmout (nejen tuto) školu jako ústav sekty, která se rozhodla pro hromadnou sebevraždu. V každém případě zde byla na jednu hromadu nanesena pěkná várka zlotřilostí a perverzí. Možná chtěl autor naznačit: touto cestou (raději už) nepokračovat. Možným problémem je, že nikdo z žáků do školy nechtěl chodit ani se něčemu učit, a nikdo z účitelů vyučovat ani žáky opravovat či napravovat. V jistém smyslu tak jde o školu budoucnosti. Jen mladý režisér to má v hlavě v pořádku, snad mu chybí lépe se naučit řemeslo (v nějaké australské škole?). ()

Reklama

Aljak 

všechny recenze uživatele

Žijeme v domnení, že máme rodinu a priateľov, ale keď ich potom naozaj potrebujeme, zrazu zistíme, že sme sami. Nikto vám nepomôže. Vypočujú vás, ale nepomôžu. Na všetko zostanete sami. A čo potom?... Výstižné! Šesť rôznych pohľadov na rovnaké situácie, avšak v jednom sa napokon predsa len zhodovali... Pozoruhodná a úžasná psychologická dráma, ktorá je bez pochýb postavená na reálnych základoch. Pretože presne takto to chodí, aj keď samotné spracovanie bolo možno trošku nadnesené. Ale o to lepšie - aspoň si to človek všetko ešte viac uvedomí. Ľudia sú často zahladení sami do seba, je im jedno komu ublížia, koho ponížia alebo komu dajú najavo svoju apatiu. Empatia v dnešnom svete často nemá svoje miesto a často si ľudia všetko uvedomia až keď je príliš neskoro. A pritom by stačilo tak málo - všímať si svoje okolie, pozastaviť sa, vypočuť si iných ľudí, snažiť sa ich pochopiť a najmä pomôcť im... Ach, tento film by som normálne zaviedol do učebných osnov základných škôl - aj keby to pomohlo len zopár ľuďom si uvedomiť realitu, už aj to by bola výhra. Čo dodať? Veľký filmový zážitok, ešte teraz cítim zimomriavky... ()

cherylike 

všechny recenze uživatele

Tak luxusní propojování jednotlivých příběhů jsem snad ještě neviděla. Aby někdo dokázal vymyslet tak složitou kompilaci dějových linek, v kterých se ale divák vůbec neztratí, to je seksakramenský umění. Jen obecně, nad dramaty ze studentského prostředí mi zůstává rozum stát. Díky bohu, že jsem měla vlastně boží telecí léta... ()

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Australané bodují. To, co zpočátku vypadalo na další z řady dramat z prostředí střední školy vyvrcholilo v pořádné psycho. Líbilo se mi pohrávání si s divákem a retrospektivní vyprávění, snaha o jistou dokumentárnost navozenou kamerou a střihem a především perfektní herecké výkony úplně neznámých (tedy až na Teresu Palmer) tváří. Two Thirty 7 je film až děsivě realistický. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (8)

  • Na filmovom festivale v Cannes 2006 zožal film 17-minútové “standing ovation“. (Avathar)

Reklama

Reklama