poster

Taková, jaká jsi

  • Španělsko

    Cosi come sei

  • anglický

    Stay as You Are

Drama

Španělsko / Itálie, 1978, 109 min

  • Snorlax
    ***

    Příběh stárnoucího seladona, který se zamiloval do mladé dívky, není ničím originální. Tento námět mnohem lépe zpracoval Brisseau o jedenáct let později ve filmu Noce blanche. Navíc konec sedmdesátých let byla právě ta doba, kdy Morriconemu došly nápady a začal se opakovat. Film bude určitě zajímavý pro ty, kteří se rádi dlouhodobě dívají na nahé ženské tělo.(21.9.2015)

  • GilEstel
    ****

    Koprodukční romantické drama (jednoznačně víc italské), značně lolitovské. Vychází z myšlenky dvou ve světě ztracených duší, které se konečně našly, ale zároveň jsou si tak daleko, jak to jen jde. Generační a společenský rozdíl je ještě umocněn nepodloženou myšlenkou incestu. Mládí se svými gejzíry emocí a vášní v kontrastu se stařeckou (Tady bych to nazval krize středního věku.) rozvahou a usedlostí, působí místy vesele vtipně, jindy varovně. Dívka Franceska, která nikdy nepoznala otcovskou lásku, nyní podvědomě vyhledává svého partnera mezi staršími muži, aby utišila tuto citovou prázdnotu. Nastassja Kinski je ve své roli okouzlující, a když zahoří svou láskou k ženatému Guiliovi (Mastroianni), dostává situace vážný rozměr plný dilemat, výčitek a zpytování svědomí. Mastroianniho role zde velmi připomíná hlavní postavu v Angelopoulosově dramatu VČELAŘ. Guiliovo chátrající nešťastné manželství přímo volá po změně, ale na rozdíl od Včelaře tato postava není v bezvýchodné situaci bez jakékoli budoucnosti. O to větší drama se tak odehrává v jeho mysli, když bojuje s tím, co považuje za správné a tím, co by si přál. Ve své době poměrně odvážný snímek ohledně nahoty a společenské etiky. Téma incestu bylo zejména v USA naprosté tabu. Film těží především z vynikajícího výkonu ústřední dvojice. Nastassja předvádí na svůj věk velmi vyzrálý výkon a je Mastroiannimu rovnocennou partnerkou (to je zase jeho zásluha). Snímek je dále podpořen jedním z lepších počinů génia Morriconeho a atmosférou florencké renesance. 80%(18.10.2011)

  • fragre
    ****

    Melancholický film těžící z nostalgické nálady podzimu, která je zde mocně podporovaná záběry parků a architektury Florencie, působivou hudbou a až k neuvěření krásnou Nastassjou Kinskou.I to tehdy asi odvážnější hlavní téma (milostný vztah stárnoucího muže a dívky, která by mohla být jeho dcerou) je pojednáno velice kultivovaně bez nějaké snahy o skandálnost. Vlastně je to taková intelektuálně střižená červená knihovna - proto také nemůže dopadnout happy endem.(27.10.2013)

  • Mylouch
    **

    Romantické drama, ve kterém je vše explicitně vyřčeno v dialozích a kamera s hudbou pouze vykreslují kulisy, je pro mě taková telenovela. Svěží nezletilá Kinská a fotogenický Marcello plus Enniova osobitost v průměrném hávu, jinak vnějšková nuda, vzdálená obyčejným životním dramatům kolem nás. Rychlé emoce může vyloudit snad jen závěr. 2-3*(13.10.2014)

  • Vančura
    ****

    Film, který si svým nerušeným tempem poklidně spěje ke svému závěru, aniž by se v něm tak nějak stihlo stát cokoli zásadnějšího. Samotný námět o vztahu chlápka v krizi středního věku a mladičké krasotinky je tak fádní, až by to bolelo - kdyby ty dva ovšem nehrálo tak excelentní herecké duo. Kterému se mimochodem podařilo jako snad v žádném jiném filmu - byť možná klidně i bezděčně - ztvárnit zásadní asymetrii, která panuje v každém podobném věkově nerovném milostném vztahu. Mastroianni zde (nehledě na jinak nulovou podobnost mezi oběma herci) vedle Nastassji Kinski dokonale vypadá jako její otec, a když na něj člověk kouká, je mu za toho stárnoucího chlápka zástupně trapně, sledujeme-li ho, jak se pitvoří a nutí do polohy, která mu není přirozená - film mistrně ukazuje, že vyjma sexu mezi těmi dvěma nikdy nic jiného fungovat dlouhodobě nemohlo, a dopředu se jednalo o vztah předurčený k zániku, který dřív nebo později musel přijít. Závěr proto nepřekvapí, naopak - pouze podtrhne celkový dojem, že přesně takto to skončit mělo, a jakýkoli jiný konec by se zde nehodil. Film mě v televizní nabídce zaujal výhradně obsazením, které jsem skutečně shledal skvostným, ale většinu dobrého dojmu z filmu bohužel zabil děsivý dabing, v kterém to ČT2 odvysílala. (Hlas Jana Šťastného k Mastroiannimu? To je výsměch). Překvapivě mě zde ani neoslovila Morriconeho hudba, kterou jsem shledal ospale melodramatickou (totéž bych mohlo říci o kameře a většině dialogů). Požitek z herectví Mastroianniho a Kinski však u mě přesto převážil věci, které se mi na filmu jinak nelíbily (za debilní český dabing ten film přece nemůže), a tak za sebe nemám problém dát mu 4 hvězdy.(14.10.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace