Maharal - Tajemství talismanu

Tak, první film po třech letech, na kterým jsem byl v kině (lístky zadara z práce). Prvně se musím zmínit o tom, že je opravdu odporný !!! sedět ve druhé řadě na kraji, málem mi vypadly oči z důlků a proto to nezkoušejte, ani když vám dají lístky zadarmiko. K filmu musím říct, že i přes opravdu hloupou počáteční zápletku s rabi Loewem na smrtelné posteli a následující pomalej a občas příliš dětinskej rozjezd, se mi ve výsledku líbil. Po hodině rozjezdu přijde konečně to, proč jsou v kině i lidé starší desíti let, zábavná jízda. Dokonce i ta konečná humorná pointa mě zaujala. Ovšem nejvíc mě rozesmál jistý kanál. Víte, poklop kanálu váží nějakých 30-60 kg a dá se vytáhnout jenom speciální tyčí, určitě by to tři mladiství, i když jeden z nich navštěvuje o přestávkách posilovnu, nezvládli. A už vůbec holýma rukama. Film dojíždí na celkovou nedotaženost. Humor je většinou předvídatelný, děti (respektive jenom jedno dítě) jsou až příliš intelektuálně před dospělými, atmosféra vyšumí do stratosféry a náhod je opravdu moc i na film, kde má Bůh a Prozřetelnost napomoct vyřešení zápletky (nejlepší přítel scénáristy je DEUS EX MACHINA, ovšem Eurípides už umřel, tak by to neměli přehánět). Z hereckýho obsazení se mi nejvíc zamlouval Maroš Kramár, kterej skutečně občas vypadal jak tajemnější verze Indyho, což ho ale po nějaké době přešlo a stal se klasickým slušňákem. No a samozřejmě Bořivoj Navrátil, jehož herecký projev se, oproti mnoha jiným (Josef Abrhám, Jan Hrušínský), nezměnil k horšímu a je pořád stejně agilní a vitální, jako dřív. A za druhý nejlepší vtip považuji role Vladimíra Kratiny a Mileny Dvorské ani ne tak zahráním, jako spíš vůbec podstatou těch rolí (kdyby někdo nevěděl, tak: tajemný rybář a tajemná žena). Jen taková malá poznámečka nakonec, co to bylo za zlo, který se probudilo v naší době, když ani Nacisté nebyli pro rabiho odkaz důvodem k obnově? Tak radši plnou Parouback. Jindy Ovšem rozdělit to na pětidílnej seriál je podle mě pitomost. (31.03.2007)

Od školního představení na Den dětí jsem nic převratného nečekal…a viděl jsem pokus o dobrodružnou rodinnou podívanou, která má slušný námět, je sympatická snahou filmovými prostředky (i když možná místy trochu samoúčelně) narušovat „televizní prokletí“ většiny českých filmů a disponuje půvabnými představitelkami ústřední sesterské dvojice (B.Seidlová a A.Neubauerová). Zároveň je však příběh přehuštěn postavami, je v něm příliš mnoho děr, nedovysvětleností a nepravděpodobných náhod, které nezachrání ani závěrečný vizuálně efektní „průlet staletími“-působí totiž jako chatrná berlička. Pletu se, nebo vznikl film sestřihem materiálu určenému původně pro seriál? (04.06.2007)

Necekal jsem zazraky. Spise takove spestreni v zatuchajicim ceskem filmovem stereotypu. Nicmene je to takovy naivni vystrelek do nam hodne vzdalene ceske filmove budoucnosti. Ale kazdy takovy pokus jenom vitam. Kdyz pominu nesmyslnou natahovanou pribehu naprosto slepymi dejovymi ulickam, ktere se zase zpatky vraci a pokracuji dale v rozjetem pribehu. Pominu -li uzasne slabou hudbu, ktera by neobstala ani na venkovskem hudebnim festivalu "Du ven blejt". A pominu-li prilisnou naivitu, v tom ukazat nam srastiplnou a zamotanou cestu k hledani pokladu, ktera ma jit ve stopach cesty, kterou musel ujit znamejsi pribeh jeste znamejsiho Indyho, pak je to i vcelku koukatelne dilko. A jak jsem rikal, kazdemu takovemu ceskemu pokusu ja jenom tleskam. (22.04.2009)

Konečně nějakej českej Indiana Jones, nebo spíše Lovec pokladů. Myslím, že na první pokus to ušlo. Konečně má i Praha a celkově i ČR nějaké zfilmované záhady, ne jenom US, která jich má zfilmovaných tolik za tak krátkou historii, že pokud tam vlastníte nějakou mapu nebo dokument více než sto let, máte v rukou jistě klíč k rozluštění některé ze záhad. Kramár mě celkem pobavil a z bývalého souseda Lukavského jsem měl radost, že se ukázal (( :: (06.09.2007)

No zas tak spatne to neni, jeste par let prace a snad u nas budeme tocit i dobrodruzne filmy. Ale zatim je tento prvni pokus jednim krokem u detskeho filmu, jednim u dobrodruzneho, na jednu stranu propracovane sceny, na druhou kyce, na jednu snaha o hloubku pribehu na druhou naivita, herectvi versus neherectvi. Az se to vsechno povede sladit, muzou se u nas tocit filmy s dobrym pribehem, skvelou atmosferou a kvalitnimi hereckymi vykony (26.05.2008)