Reklama

Reklama

Půl čtvrté

  • Slovensko Pol štvrtej (festivalový název) (více)
Dokumentární
Česko, 2006, 74 min

Obsahy(1)

Zakarpatská Ukrajina, bývalá část meziválečného Československa, učinila po pádu komunismu zvláštní krok. Krok směrem zpátky. Lidé byli okolnostmi donuceni vrátit se ke starému způsobu života, obnovili chlévy, začali znovu chovat krávy, ovce a kozy, pěstovat na malých políčkách brambory, orat pluhem taženým koňmi. Na Zakarpatí se zastavil čas, ale nikoho to příliš netrápí.

Většina lidí tu žije na hranici minima a většina obyvatel západního světa považuje zdejší situaci za bídu. Když se ovšem pořádně rozhlédnete kolem, nevidíte lidi, kteří se utápí v žalu sami nad sebou, ale řadu svérázných postav, které se dokáží radovat ze života a přijímají svět takový, jaký je. Nevybrali si svůj úděl, ale odmítají si na něj stěžovat. Smích tu slyšíte častěji než pláč. Ať už zdejší situace vypadá jakkoli, rozhodně ji nelze nazvat bídou. Nikomu se nestane, že by neměl co jíst, co si obléct nebo kde spát. Naopak. Tyto základní věci se tu nacházejí v hojné míře. Naše hlavní postava, Dmitrij, kupříkladu vlastní tři domy. Věci tu mají jinou hodnotu než u nás.

Film zkoumá vztah štěstí a spokojenosti v závislosti na materiálních podmínkách. Ukazuje divákům, jak se žije v oblasti, o které mají všichni zkreslenou představu a klade otázku, jestli ta životní harmonie a spokojenost, po níž všichni toužíme, nemůže vypadat i jinak. Film se dotýká života, protože naše postavy řeší otázky, které se života bezprostředně týkají. Když chci mléko, musím podojit, když chci dům, musím ho postavit, když se chci pobavit s přáteli, musím vypálit samohon. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (8)

Dannysek4U 

všechny recenze uživatele

Vynikající ukázka toho, že dnešní dokument nemusí stavět jen na konfliktu a slzách. Půl čtvrté ukazuje obyčejné lidi, kteří si možná nežijí tak dobře jako my, ale přitom jsou spokojení a šťastní. Jednou začas působí podobný snímek na duši jako balzám. Vidět tři obdobá díla za sebou, asi by byl divák docela překrmený, ale takhle je to akorát... ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Dokument s řadou pěkných momentů. Akorát jsem si během projekce říkal, že pan režisér buď neměl dostatek dobrého materiálu a přesto se snažil docílit celovečerní stopáže, nebo je chyba v celkové vyváženosti filmu někde jinde. Po projekci nám pan režisér osvětlil, že film byl původně půlhodinový a po (tuším) dvou dotáčkách dostal celovečerní stopáž - čili něco přes hodinu. A hle, hned je vše jasné. Ta půlhodina by se mi líbila víc. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Na Zakarpatí sa najčastejšie hovorí zmesou ruštiny, ukrajinčiny, maďarčiny, češtiny a poľštiny - podľa toho, ako tadiaľ prechádzali dejiny. Svojráznosť tejto reči i kraja pohodársky dokument vystihol. Žijú tam prevažne lepší ľudia - cítiť to v bežnom kontakte a rozdiel po návrate domov je veľmi silný. Najmä čo sa týka atmosféry vyžarujúcej z reakcií okolia. A tým babkám sa vôbec nečudujem, že si dajú do nosa. Lepšiu horilku (vodku), percovku (horilka s medom a feferónkou) ani samohonku, ako na Ukrajine som v živote nepil! Dodatok (14.1.2009): Už som pil lepšiu vodku ako ukrajinskú! V Rusku. ()

hygienik 

všechny recenze uživatele

ked som bol malý myslel som si, ze dokument je filmový žáner, ktory sa snazi ukazat vec o ktorej hovory v pozitivnom svetle. Tak Pul ctvrte sa snazi o presny opak. Na Zakarpati som bol a viem, ze okrem chudobnych starcekov a zufalcov ma aj inu tvar. Nie je sice prosperujuca ako zapadna Europa, ale rozhodne sa rozvyja a modernizuje rychlo. Ludia tam rozhodne neuvazuju len v intenciach sex alkohol a svaty pokoj. Pan Hodan umyselne zobrazil len jednu stranu mince. Pokial by slo o nejaky etnologicko sociologicky dokument tak by som mu to nevycital. Dufal som, ze sa pokusi zobrazit realitu se vsim vsudy. Kazdemu, kto chce vydiet vyvazeny a dobry dokument odporucam Ine svety rezisera Marka Skopa. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Já nevím, čím to, ale když slyším Zakarpatská Ukrajina, srdce mi plesá. Nikdy jsem tam nebyla, ale ten kraj mě fascinuje. Snímek Půl čtvrté ovšem fascinující není. Nepřináší žádný zásadní objev ani nejde moc do hloubky zakarpatskoukrajinských sociálních problémů (i když při pohledu na ty šibalské babičky a spokojené chlapíky těžko mluvit o nějakých problémech). Zpočátku jsem měla trochu obavy, jestli tvůrci nehodlají dělat z těch lidí blbce. Ukážou nám babku, co léčí bolavé nohy kořalkou, drsňáka Kolju, prahnoucího po sexu a diskotékách, a tři odbarvený rašple, co sedí přede mnou v kině, padají smíchy ze sedadel. Ale to holt záleží na přístupu. Jak už jsem řekla, jako dokument je to nic moc. Ale je to film o pohodářích, který mě vážně potěšil. ()

Galerie (23)

Reklama

Reklama