Like Minds
Murderous Intent
Režie:
Gregory ReadScénář:
Gregory ReadKamera:
Nigel BluckHudba:
Carlo GiaccoHrají:
Toni Collette, Richard Roxburgh, Eddie Redmayne, Patrick Malahide, David Threlfall, Tom Sturridge, Kate Maberly, Amit Shah, Paul Blackwell, Hugh Sachs (více)Obsahy(1)
Psycholožku Sally Rowe (Toni Collette) pověří detektiv McKenzie (Richard Roxburgh) vyšetřením sedmnáctiletého Alexe (Eddie Redmayne), který je obviněn z vraždy spolužáka Nigela (Tom Sturridge). Inteligentní Alex, který vyrůstal bez matky opomíjen svým odměřeným snobským otcem, s ní zpočátku odmítá spolupracovat. Postupně se ale před Sally začne otevírat Alexův svět plný posedlosti historií a ... Nigelem, který je tak trochu jiný než všichni ostatní. Podle svojí verze je Alex obětí a i Sally odmítá uvěřit, že by byl chlapec schopen chladnokrevně vraždit. Jenomže ani ona nedokáže posoudit, jak velký psychologický vliv na Alexe Nigel i po své smrti má... Tento australský snímek je autorským počinem producenta a debutujícího režiséra Gregoryho J. Reada. (Morien)
(více)Recenze (42)
Co já vím, tak většina z nás má zkušenost s tím, že přes zcela zjevně nepřijatelné chování některých jedinců a nebo situací, nás někdy proti své vůli přitahují. Konec konců právě na hororech si plní kapsy filmoví magnáti, jó zlatý cihličky jsou tyhle Nigelovský filmový zrůdičky Tudíž Alexovo chování nebylo zas tak překvapující a vyjádření jednoho profesora, že dva lidé mohou napříč státy mezi sebou myšlenkově komunikovat, není až tak od věci. Like Minds je lehce morbidní podívaná, kde konec je jasný už hned zkraje a že by mě překvapil, tak to vůbec ne. Nikdo mně nevymluví, že tohle nebyl jeden z brilantních výkonů Eddieho Redmayneho v roli Alexe, který zastínil tentokrát všechny ostatní herecké představitele. Myslím, že tvůrci filmu Teorie všeho věděli moc dobře, proč si vybrali právě Eddieho do hlavní role, protože já jsem jeho kvality zaregistrovala už v Birdsongu a nebo v Pilířích země. Z Nigela jsem měla opravdu chvílemi husinu po těle, kdo ví, kde se v takových lidech tihle malí Vetřelci berou? A Toni tam tentokrát moc velký prostor pro svůj herecký um nedostala. Pro mě to byla docela nečekaná nálož na mojí psychiku, ale věřte, že minimálně Eddie stojí za kouknutí. ()
Kdyby to tu milionkrát nebylo, mně by se to líbilo aneb jak jeden kuliferda zbláznil druhýho do bratrstva kočíčí pracky s klubovnou v zemljance a rozkořípená pointa spočívá v hádání hů is hů. U mě vyhrál ten z nich, co neměl charisma zkyslýho pacholíku, a Tony Collette. ()
Film, který jsem si vybral kvůli debutu Eddie Redmayneho a z tohoto hlediska film svůj účel splnil, protože Eddie hned ve své první roli ukázal, že patří mezi největší herecké talenty své generace. Jeho výkon byl však to jediný co mě na filmu bavilo, protože námět byl docela provařanej, Tom Sturridge mě nepřesvědřil a Toni Collette jsem si moc neužil. Z celého filmu jde zvláštní, uspávavě-morbidní atmosféra. ()
"You don't get it, do you? You will, you will." Do háje, do háje, do háje, to je ale dobrej film. Určitě ale ne pro všechny, jenom pro určité spektrum magorů (to na mou obhajobu/omluvu). Komorní - ve velmi ponurém duchu se před námi odvíjí příběh jedné ztracené duše, mladého kluka, který se choval trochu jako trouba ale v jádru asi dobrák, synáček ředitelův zdeptaný nesnesitelným tatíkem, zmítaný naivními city, které neuměl zvládnout, pod tlakem vyvádějící průsery kvůli svým vyhraněným názorům, z kterých nehodlá ustupovat, a přesně tady tomu mladíčkovi se připlete do cesty jiný pošuk, který až příliš četl knížky o rytířích na bílých koních. A potom začnou padat hlavy. Celý příběh stojí na výkonu nádherného Eddieho Redmaynea, skrz jeho mořsky zelené oči opravdu nahlížím do jeho hlavy a čtu tam jeho myšlenky, aby se ukázalo, že jsem se nechala zmanipulovat úplně stejně jako Collettina sympatická doktorka. Minimialistické tvůrčí prostředky jako uhýbavá kamera, melancholická a přesto tak tíživá hudba a utlumené odstíny barev dokonávají orgie pro hlavu mladé divačky (já). Eddieho křehký hlas šeptající pečlivě zvolená slůvka bych poslechla okamžitě. "Do you like history?" ()
Doporučuju nepříliš pročítat komentáře a pokusit se tak vyhnout spoilerům, které by vám mohly zkazit překvapení z pointy. I když, sice jsem ji nedokázal odhadnout, ale moc mě ohromila, pořád bylo z mé strany očekávání něčeho šokujícího a ono to tak nějak nepřišlo. Jinak děj napínavý je, dialogy jsou slušné, ale čekal jsem o trochu vypjatější výměny a jiskření mezi na jedné straně arogantní přechytralou sviní a na druhé bohužel až příliš snadno měknoucí kapacitou z oboru psychologie. Vidím to na slabší 4*. ()
Přesně ten druh manipulace s divákem, kdy čekáte na okamžik, až agent Kujan pustí na zem hrnek s kafem a stupeň poklesu vaší brady určí, jestli to zafungovalo. Koncepce tentokrát řekla ne a i přes homoerotické dusno a tajné spolky zůstala podlaha netknutá. Toni Collette v pohodě, ale Sturridge bych spíše viděl, jak s Pattinsonem hopsá po washingtonských jehličnanech. A Redmayne, střídající pohledy „zmrd“ a „plaché neviňátko“, by jim mohl dělat srnku.. ()
T. Collette i vtedy ešte neznámy E. Redmayne boli hlavným dôvodom, prečo som film chcel vidieť. O veľmi chytrých mladíkoch tu už niečo bolo (Prvotný strach) a toto je niečo veľmi podobné. Trochu škoda, že sa to zvrtlo v nejakú sektársku historku. prišlo mi to trochu nedôveryhodné a v dnešných časoch nie úplne presvedčivé. Herecké výkony sú skvelé, len to chcelo viac pritlačiť na pílu. Takmer som dal i tú štvrtú hviezdu, ale po zamyslení mi tam naozaj chýba nejaký silnejší moment. 60%. ()
Za pochvalu stojí nejen herecké výkony Eddieho a Toma, ale také perfektně vystavěná, tajemná a hutná atmosféra, díky které se snímek velice dobře sleduje a dodává i násilnostem, jichž tu není pomálu, na patřičné působivosti. ()
Jeden z těch filmů, od kterých člověk nic nečeká a ony ho pak velmi příjemně překvapí. Zajímavé a neohrané téma, skvělě syrová a podmanivá atmosféra oproštěná od veškerých příkras a hlavně kvalitní herecké výkony Eddieho Redmayna, který se vám svým neosobním pohledem dostane až pod kůži a kouzelně nelidského Toma Sturridge. Na filmu mě zaujalo, jak snadno spojuje různá historická fakta a jak nenásilně do nich zasvěcuje diváka - což se třeba o zpracováních Dana Browna říci nedá. ()
Zřejmě to bude oborem mého studia, ale jakmile se někde objeví ve filmu hrátky s náboženstvím zvyšuje to mou nedůvěřivost. I tady to víc uškodilo než prospělo. Navíc kdo viděl Prvotní strach, úžas už u něj tenhle film nevyvolá. Pointa odhalena po čtvrt hodině, ale i tak jsem si užila atmosféry a hezké tvářičky Eddie Redmaynea, s potutelným úsměvem na rtech. ()
Ani vlastne neviem, čo mám k filmu napísať. Je tak šedivý, že by sa za niečo také nemusela hanbiť ani brada sv. Mikuláša. Výborný námet a slušný scenár utopený v priemernom spracovaní. Jednoznačne ide o veľmi zlý výber hercov, charaktery a postavy v ich podaní (hlavne v prípade Toma Sturridga) vyzneli do prázdna, nevýrazne a nudne, čo sa samozrejme odrazilo aj na celkovej priemernej atmosfére. Okrem toho to chcelo ešte nejaký nápad, viac energie a výraznejšiu hudbu. Takto iba priemer. 60/100 ()
Nenechte se zmást hereckým obsazením, v tomhle filmu hraje sice Toni rádoby jednu z hlavních rolí, ale naprosto zbytečně. Nebo spíše je tam jen jako taková okrasa, více méně do počtu, i když jí to velice sekne. Naprosto jí totiž herecky převálcují dva hlavní, mladí herečtí představitelé, což platí hlavně v případě Eddieho, který si svou roli střihnul, asi jako krasobruslař Plujščenko, v dobách své největší slávy. Naprosto bezchybně, s celou škálou čtverných skoků a brilantním koncem, který jsem teda vůbec nečekal. Jenom doporučuji nečíst všechny komentáře, které Vám to vlastně všechno vyžvaní, v tom případě, budete ochuzeni a o velmi zajímavou, závěrečnou pointu. ()
Nezrazilo na kolená, no Toni Collette príjemne prekvapila aj výrazom aj vzhľadom, hoci jej postava nebola až tak prepotrebná, no a Redmayne už v počiatkoch ukazoval nesporný talent, ktorému nevadia ani dámske pančuchy na chlpoch, keď treba. Film poteší fanúšikov zvieracích pitiev film a ešte viac možno poteší záverečný zvrat. ()
Nemůžu než srovnávat s výrostky ze Vzorce pro vraždu a Prvotního strachu, a ti vycházejí jako jasní vítězové - jak ze samotné koncepce, tak klamáním tělem, hlavním obžalovaným je zde Gregory J. Read , ale i trojice Redmayne, Sturridge a Collette nesou část spoluviny, už jen za účast. ()
Originální scénář a výtečně napsané postavy. Líbila se mi i umně zakomponovaný templářský motiv. Bohužel mě to absolutně nesedlo herecky a to tak, že doslova. Nelíbil se mi tady nikdo a ústřední dvojice mi přišla v některých momentech vyloženě k smíchu. Zejména představitel Nigela mi dal vzpomenout na příšerného Pattisona ve Stmívání. Je to škoda. S jiným obsazením bych to hodnotil podstatně výš.60% ()
Nemůžu říct, že jsem závěr nečekala.. ale.. ale. :) Jednoduše mě výkony Toma a Eddieho přilepily k židli a nejednou jsem zůstala sedět s otevřenou pusou (nutno podotknout, že nejen proto, že jsem nemocná a mám ucpanej nos). I Toni byla úžasná, ale nebylo jí tam tolik, což je možná škoda. Každopádně stojí za vidění. ()
Kam se hrabe Twilight. Zatím stále jediný celovečerní film australského dokumentaristy (!) Gregoryho J. Reada je pečlivě vyrešeršovanou psychologickou studií o psychopatickém mladíkovi, která bohužel funguje více právě jako studie, než jako film. A rozpolcenost hlavního hrdiny mezi dobrem (vlastním rozumem) a zlem (rozumem osudového spolužáka) se nějak přenesla i do mého hodnocení. Mezi klady musím uvést námět, který mi přišel notně zajímavý až psychologicky záslužný - teenage psychopati nejsou sice nijak novým tématem, ale společensky je to předmět spíše tabuizovaný (proto si ho i Read vybral) a zfilmovaný výjimečně (i když třeba Rebel bez příčiny /1955/ vychází ze studie o teenage psychopatovi) -, navíc je tu Gestalt vynalézavě pojatá jako negativní synergie. Ale co naplat, jako filmu mi na tom něco vadilo, něco nefungovalo. Možná jakási nevyváženost, a to právě v té režisérsko-scénaristické rovině, za něž obě je zodpovědný Read. Na jedné straně tu máme skvěle fungující strohost filmové řeči a pečlivou kompozici záběrů (Readův vymazlený storyboard), které mi v kombinaci se syrovostí příběhu až vyvolaly vzpomínky na filmový neorealismus. Na druhou stranu člověka ubíjí až jalovost některých sekvencí, předvídatelnost, možná až zbytečná morbidnost... a takhle by se dalo pokračovat. Pravdou je nicméně to, že takhle napsaný film stojí minimálně z poloviny na obsazení dvou hlavních rolí. Toho si byl Read velmi dobře vědom a castingu věnoval hodně času (vybíral ze 120 herců). Troufnu si tvrdit, že nebýt výkonu nadějného Brita Eddieho Redmaynea (*1982) - který hrát umí a má i na víc, než co tu předvedl -, film by se Readovi rozpadl pod rukama. Mladší Tom Sturridge (*1985) sekunduje už méně zdatně a paradoxně tak krásně ukazuje, jak se téměř nedají smysluplně hrát jednorozměrné "záhadné" pseduopostavy, které jak typově, tak herecky k "dokonalosti" dovedl Robert Pattinson v roli Edwarda Cullena v Twilightu (2008), vedle kterého ale Like Minds pořád zůstávají osvěžujícím filmovým zážitkem. ()
Po bezprostředním zhlédnutí jsem filmu dala 5*. Pak mi došlo, že to bylo trochu rychlé hodnocení, začala jsem o tom všem trochu více přemýšlet, a najednou mi došlo, že to nemá naprosto žádný smysl. Pokud o ději nepřemýšlíte, může se zdát, že je to dokonale a promyšleně natočené, ale opak je pravdou. Necelé dvě hodiny sledujete něco, co vás strašně moc zajímá a upoutává k obrazovce, jste lační po tom dozvědět se, co bude dál, jak to všechno skončí, a jak to všechno bylo. Zdánlivě se to možná dozvíte, ale pak zjistíte, že vlastně nevíte vůbec nic, ten film vám neřekne absolutně nic a přesto vás baví. Těžko říct, jak hodnotit film, který je na první pohled tak dobrý, ale na pečlivější druhý je o ničem. Gregory je svým způsobem velice dobrý, když dokáže natočit něco beze smyslu, o čem si ale všichni myslí, že to nějaký smysl má. ()
To máte fuk, že podobné téma už tu bylo stokrát a že od začátku tušíte, kdo je v gestaltu taťka a kdo ne. Nezáleží na tom ani za píďu, když sledujete tyhle dva kluky, ze kterých mrazí v zádech (v hereckém slova smyslu :-) a mile rádi se necháte lapit do jejich hry, stejně jako Toni Colette. Eddie to prostě zase jednou rozjel... ()
Trochu takový závan z knih E.A. Poea, jenomže to nebylo zvládnuto, tak snímek vyznívá spíš směšně. Oba kluci jsou takoví matlové, tak to asi tvůrci nezamýšleli. 60% ()