poster

Vidíš mě? (TV film)

  • Německo

    Siehst du mich?

Drama

Německo, 2005, 89 min

  • nwx
    ****

    Fajn baculka.(17.7.2010)

  • sklennenka
    ***

    Jeden z mála snímků současné německé kinematografie, který jsem ochotna zhlédnout i na podruhé. Většinu filmových výplodů z této země totiž nevydržím sledovat až do jejich kýčovitých závěrů. Vlastně mi při sledování filmu ani nepřišlo, že je to německé. Představitelka Tiffany mi typově sedla na polskou či ruskou herečku, tak možná proto.(3.6.2011)

  • psy.cho
    ***

    Bacuľaté dievča a krásavec s telom modela. Je to vôbec možné aby boli takí ľudia spolu? Príbeh o mladom tučnom dievčati, ktoré túžilo po chlapovi tak veľmi, že bola ochotná schudnúť.(7.6.2011)

  • Pohrobek
    ***

    Snímek o trochu netypickém milostném vztahu, poznamenaném problémy současné doby. Tlustá Tiffany není spokojena se svým zevnějškem a myslí si, že pokud s tím něco udělá, bude vše vyřešeno. Film o potřebě uznání, které by se mělo člověku dostávat, ať je jakýkoliv, o lidech, kteří jsou přehlíženi a přejí si, aby byli milováni pro to, co jsou ve skutečnosti.(28.9.2006)

  • Aelita
    ***

    Moderní pohádka o Šípkové Růžence v femininním podání, ve které sympatická a nekonvenční boubelka a spící princ, jenž nemá rád boubelky, si navzájem otvírají oči a nakonec to vše má i docela realistický konec. ___ Filmy, které natočily ženy-režisérky, se při pozorném pohledu odlišují od filmů natočených muži-režiséry tím, že v těch prvních jsou ženy aktivní, aniž by byly pouhým aktivním objektem mužského zájmu, potěšení, zmocnění se a ovládání jak samotnými muži ve filmu, tak i muži-diváky, kteří vidí ženu buďto jako svůdnou kořist nebo vidí v přitažlivých herečkách sebe sama v akci, ale v ženské podobě, aby se na to příjemněji dívalo a aby vizualita byla maximální, to jest aby bylo vše, co muži mají rádí – ladné křivky i ostrý děj (Charlieho andílci, Sucker Punch). V krajním případě jsou ženy pasivním objektem mužského ochranářského nebo paternalistického přístupu. Ve filmech režisérek vystupují ženy jako emoční subjekty vlastního děje, kdežto v ve filmech režisérů se jedná o sexuální nebo nanejvýš pečovatelské (mateřsko-sesterské) objekty vnějšího pozorování. Současně muži-hrdinové filmů, natočených ženami, buď postrádají emoce (Americké psycho, Smrt čeká všude, Lollipop Monster, Ztraceno v překladu) nebo objevují emoce (Velký, Bod zlomu, Bohem zapomenuté děti, Piano, Muž z bulváru Kapucínů, Ztraceno v překladu, Vidíš mě). Obecně řečeno ženy režisérky natáčejí filmy, a to i ty ryze akční, v kontextu lidských emocí, kdežto muže režiséry zajímá hlavně kontext událostí a akcí.(26.3.2013)