poster

A nebojíš se, princezničko? (TV film)

Pohádka

Československo, 1980, 54 min

Režie:

Miloš Bobek

Předloha:

Charles Perrault (kniha)

Scénář:

Kristina Vlachová

Kamera:

Milan Dostál

Hudba:

Otmar Mácha
(další profese)
  • sportovec
    *****

    I pohádka pro dospělé může mít své kouzlo. V prostinkých interiérech s hlubokým myšlenkovým poselstvím, které skvěle zvládá svou oprávněnou aspiraci být životní moudrostí, je přesto - nebo právě proto - co k vidění i slyšení. Krásná princezna Pichlíkové je opravdu krásná, a nejen krásná, Cupákův král je přímo skladem předností středního věku a Brodský jako sedlák k nakousnutí (tyto superlativy jsou plně vztažitelné i na skvělé herecké výkony obou dramatických umělců); své na opravdu minimální ploše zvládají i dobrá čarodějnice Jorgy Kotrbové a princ dnes zapomínaného Ivana Luťanského. Jednoznačné není ani pozitivní řešení, byť magií podložené. Poprávu zatím tušíme promyšlenou, mimořádně zdařilou režijní ruku pro mně jinak neznámého Miloše Bobka. A ani fakt, že co je chytré a moudré zároveň, nebývá zpravidla snadné a už vůbec ne podbízivé. nemění nic na nadčasovosti tohoto šperku z dílny někdejší Hlavní redakce pořadů pro děti a mládež normalizační Československé televize.(27.7.2008)

  • Véronique
    ***

    Zvláštně pojatá pohádka - na české poměry. Neříkám, že špatně, ale... Příběh je klasika, krásná pohádka o "oslí kůži". Herecké ztvárnění celkem dobré, princezna se povedla. Studiové pojetí zde však bylo spíše na škodu, z tohoto tématu se určitě dalo "vytřískat" mnohem více. Jakkoli se příběh může zdát poetický, na mě působí spíše ponuře. Co se mi však moc líbilo, to byl konec. Princezna si nakonec uvědomí, že má ráda starého krále a ne mladého, krásného prince. Škoda, že v závěru tvůrci divákům neukázali zázračnou proměnu - král omládne, princezna zestárně...(27.7.2008)

  • elizabeth_ba
    ***

    „…starý král a mladá princezna a princ, i on je mladý a neobyčejný osel. Tím nemyslím toho prince, i když i o něm by se to dalo říct…“ Tak nějak to začíná slovy vypravěče a účastníka příběhu Vlastimila Brodského. Ten oficiální text distributora je taky poněkud zavádějící, neboť se jednalo o příběh tří, na začátku poměrně povrchně, zamilovaných lidí. Princezna nechce krále, ač je moudrý, poněvadž je starý, zato chce prince, který rozhodně není moudrý, ale zase je krásný… Král chce princeznu, protože je mladá a krásná, ale sám přiznává, že vlastně vůbec neví, jaká doopravdy je ("Mám ji rád čím dál tím víc, i když nevím jaká vlastně je". Takže jaký hluboký cit!!). No a třetí z hlavních aktérů (když pomineme princeznina rádce, jenž si (jako občas každý) neví rady a kouzelnou vílu, která se snaží, aby princezna zmoudřela) - princ - chce princeznu, protože je krásná ale vlastně ji nechce, protože ji nedokáže poznat v přestrojení do oslí kůže podle krásné duše. Podle mě bylo poselství pohádky v jejím průběhu zavádějící a nedobré, jelikož podle mě takový věkový rozdíl fakt není dobrý a ani konec, který tak nějak všechno vyřešil, ve mně tuto pachuť z 25-letého věkového rozdílu, který podle ní jaksi láska měla zahladit, nedokázal. Tak nějak jsem si představila, kdyby bylo nějakému princi dvacet a královně, se kterou by mu doporučoval v závěti se oženit jeho otec, pětačtyřicet a byla moudrá… (tak by se do toho vůbec nepustila, to jen obráceně, pro pětačtyřicetileté krále se to zdá in).(14.1.2013)

  • Schlierkamp
    ****

    Československá televizní pohádka podle předlohy francouzského spisovatele Ch. Perraulta. Mladá princezna L. Pichlíková odmítá lásku moudrého, ale postaršího krále E. Cupáka, jenž navzdory odmítavému postoji své vyvolené slepě poslouchá své city a pro svou lásku obětuje to co nejcennější ve svém království, zlatonosného osla. Princezna oděna do opracované oslí kůže od krále uteče a nalezne úkryt u starého sedláka, jenž zároveň plní i roli vypravěče, V. Brodského. Neopětovaná láska k přezíravému princi I. Luťanskému, s nímž se náhodně seznámí, ji však přinese velké životní ponaučení a uvědomí si svou pošetilost lpěním na fyzické kráse. Dojemná scéna na závěr, kdy napravená princezna touží u lesní čarodějnice J. Kotrbové obětovat své mládí výměnou za odebrání několika let věku svému králi, poukazuje na výjimečnou hloubku této málo známé pohádky M. Bobka. Velmi zajímavé jsou na této pohádce i slyšitelné vnitřní monology a myšlenkové pochody hlavních postav. Předpokládám, že pro dětského diváka nebude zřejmě toto dílo příliš atraktivní, avšak vnímavější divák ocení její životní ponaučení a myšlenkový přesah.(14.12.2017)

  • honajz
    ***

    V těch 80. letech hrála Lenka Pichlíková princezny v TV pohádkách docela často a musím říct, že patřila mezi jedny z idolů mého dospívání. Pohádka je samozřejmě temná, přece jen už samotný francouzský originál se vyvíjí spíše jako balada, ale přece jen na české poměry je zde té pochmurnosti až moc (včetně deprimující hudby Otmara Máchy), i když herci skvělí a ponaučení zřejmé.(25.6.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace