Dexter

Dexter je seriál, který stojí na charismatické postavě - od dob doktora Lectera se tu neobjevil tak zajímavý sériový vrah s tak dobře a divácky vděčně zkonstruovaným charakterem. Je tam všechno - napětí, zločiny, intriky, vášně, zvrhlost, zdařile napsané typizované postavy a řada nečekaných zvratů. Špičkový, rafinovaně strukturovaný komerční produkt, který boduje zejména díky atmosféře a vnitřním nezúčastněně ironickým komentářům Dextera. Máte rádi cool zábavu, provokaci, vybočení z šedi mainstreamu, ale zároveň nic hlubokomyslného a obtížně stravitelného? Sáhněte do Dexterovi. Tedy za předpokladu, že vám nevadí morální relativizace, která v seriálu zašla hodně daleko. Abyste rozuměli, Dexter je psychopat a sériový vrah, který má to štěstí, že pracuje jako forenzní vyšetřovatel pro miamskou policii a ze své pozice má jedinečnou možnost zametat po sobě stopy, nehledě na důvěrnou znalost policejních metod. Až na dva zmíněné drobné nedostatky je Dexter každým coulem sympaťák se slušným vychováním a pečlivě udržovaným zevnějškem, který upřímně slouží stát se normálním, založit rodinu a překonat svůj handicap. Zatím aspoň dodržuje kodex - mučí a zabíjí výhradně ty, kteří si to zaslouží. Tedy zločince a nemorální lidi. Aby to měl divák ještě jednodušší, jsou to lidé obecně nesympatičtí, navíc ukazovaní v nelichotivých situacích, zkrátka postavy, které vám nebudou chybět a nebudete s nimi soucítit. Dexterovy souboje s protivníky z podsvětí jsou napínavé stejně jako vědomí, že se Dexter pohybuje na nebezpečné půdě policejního okrsku a scénárista ho čas od času vystaví nebezpečné zkoušce. Pravda, z psychologického hlediska je koncept postavy naprosto nesmyslný, rozuzlení první série urážlivě hloupé, resp. jako by vypadlo ze ztřeštěné parodie. Úspěšná zápletka se ve všech sezónách neustále recykluje a závěr končí tím nejbanálnějším způsobem v momentě, kdy je publikum unavené a seriálu klesá sledovanost. Celkový dojem: 60 %. (16.08.2017)