Dexter

Popkulturní a softpsychologický seriál Dexter se mi zalíbil hned od prvního dílu první řady. A kvalita jeho řad myslím vůbec neklesá, což je dost neobvyklé. Je zaplněný výraznými a sympatickými postavami, které ztvárňují výrazní a sympatičtí herci. Nemám co vytknout. Leitmotiv seriálu nehodlám nijak moralisticky hodnotit, je to přece pohádka pro dospělé. A ty občasné pubertální výkřiky typu "vraždit je sexy!" snad nikdo vážně nemyslí, a pokud ano, byl narušený už před Dexterem. / Po závěrečné osmé řadě: Poslední řada Dextera se mi moc moc líbila, protože byla dějově hodně pestrá a zaplněná zajímavými psychopaty. Na druhou stranu jsem si ale několikrát v duchu říkal věty typu "tak tohle už je fakt moc", nebo "ty krávo tak to je fakt nářez!" a podobně, čímž chci říct, že ty všelijaké dějové skoky a motanice a skoky a motanice v psychologii a v jednání hlavních postav byly už... fakt moc. Jsem proto docela rád, že Dexter v nejlepším skončil a nebudu tak svědkem jeho postupného a potupného úpadku. A skončil myslím vcelku povedeně, i když některé postavy by si v závěru zasloužily více pozornosti a detailnější uzavření... Ale možná prý bude spin-off (?) (27.02.2013)

Takže Dexterův příběh skončil skoro přesně tak, jak mi bylo během celé jeho nové desáté řady postupně víc a víc jasné že skončí, protože jinak vlastně ani skončit nemohl. Tedy uspokojivě skončit. Cítím trochu sentimentu a nostalgie, protože navždy odešla část mého filmového pokročilého mládí... no dobře, tak teda mého středního věku. Jsem rád, že děj nijak nerozvíjel postavy homomanželů ani ekologickou mládež z prvního dílu, moc rád jsem znovu viděl Dexterovu ošklivou milou ségru a velkého sympoše Batistu a pá pá! (09.01.2022)

Nikdy nekomentuju jednotlivé díly nějakého mnohodílného seriálu, ale tolik tolik jsem se na nové pokračování Dextera těšil, že si teď musím znechuceně odplivnout, jaká že to v jeho prvním dílu byla na můj vkus obrovská porce novodobého levičáckého humáče. Kromě několika pochopitelných afroamerických barevných (i když jsme v nějakém zapadlém bělošském prdelákově) v něm účinkovali i dva manželé-homouši, vozíčkářka, která s protézama na dýze trsala líp než Meresjev (ale přitom v normálním světě by mě vůbec nenapadlo se nad obsazováním invalidů ve filmech pozastavovat!) a jako vrchol potom ekologicky retardovaná mládež, která místo školy demonstruje za záchranu planety (jistě odkaz na mongoloidní Grétu). Ale stejně tímto vznáším formální protest proti diskriminaci menšin, protože v novém Dexterovi mi zoufale scházeli ještě hluchoněmí, slepí, šilhaví, koktaví, autisté, nanisté, onanisté, koprofilové, zoofilové, nekrofilové, tranďáci a ještě i několik desítek dalších zástupců dalších nejrůznějších menšin. Plus nějací hysteričtí covidiotští rouškaři. Ale i když je nová řada Dextera takto nechutně xenofobní a nehorázně ignoruje i covidové nebezpečí, protože se lživě odehrává ve světě bez covidu, Dexter Morgan je pořád starý dobrý Dexter, do seriálu se skvěle podařilo zakomponovat jeho mrtvou ségru a jsem zvědavý na zbylé díly (které už ovšem okomentuju až po tom posledním). (04.01.2022)