花より男子
Boys Over Flowers
Hudba:
Kósuke JamašitaSérie(1) / Epizody(9)
-
Season 1 (2005) - 9 epizod
Obsahy(1)
Makino Tsukushi je obyčejná středoškolačka, která se díky dobrým výsledkům dostala na prestižní školu pro lidi z vyšších vrstev. Všechno je v pořádku do doby, než se na škole objeví nová studentka Sakurako. Sakurako je totiž tak nešikovná, že vyklopí oběd na Domyoujiho Tsukasu, vůdce F4, čtyřčlenné bandy milionářských synků, kteří díky penězům ovládají celou školu. Tsukushi se dívky zastane a tím pro ni začne to pravé peklo. Jenže je to právě Tsukasa, kdo to nakonec zastaví. Domluví si totiž s Tsukushi rande.
Celá škola žije jen vztahem chudé dívky a bohatého synka. Jenže to je proti mysli jeho matce i třem dívkám, které by chtěly získat členy F4 pro sebe. Tsukushi je navíc tajně zamilovaná do Tsukasova nejlepšího přítele Hanazawy Ruiho, který odjíždí do Francie, aby se později vrátil právě kvůli téhle dívce.
(ČSFD)
Recenze (19)
Jo, mně se to líbilo. Moje nejoblíbenější scéna - a fakt je, že jsem na ni čekala od té doby, co jsem viděla, jak Makino ochraňuje snad v každé fázi věku svou kamarádku - je ta, kde dá Domyoujimu pěstí. Jo, to jsem si pěsti připravovala s ní a fandila a když ho položila jednou ranou na lopatky, tak to bylo takové veselé victory! :oD Takže já jsem spokojená. Jen nechápu, proč většina japonských seriálů, které jsem viděla, mají úplně stejný konec. To je prostě k nas****. ;-) Ale tak je to seriál na úplnou pohodu :-) Přeloženo. ()
Dobrý japonský seriál, který je doprovázen příjemnou hudbou a celkově i zajímavým příběhem, který nemá rozuzleného konce. Po shlédnutí první série jsem nevědel co si mám myslet a co mě film vlastně dal, ovšem proto je tu druhá série. Kdyby nebyl seriál tak zdlouhavý, měl by u mě za 5, ovšem některé scény jsou až příliš roztahané, což člověka začne nudit. 80 % ()
Kolem čtvrtého dílu to začalo být hyperbolicky vtipné bez posledního zbytku zábran :-) Část humoru se točí kolem slovních hříček se čtením znaků, což se ukazuje už parodií na přísloví v názvu. Co do popisu... Spousta anime je točena kresleně proto, že je to prostě levnější, než kvalitně točit hraný film. Jakože např. kulisy Tokia, které jako obvykle rozdupe nějaká ta příšera, jdou líp nakreslit než udělat modýlek tak, aby vypadal věrohodně... Nebo pokud chceme, aby dvanáctiletá děvčátka hrála nymfomanky jako v normálních japonských seriálech, je to taky jednodušší nakreslit, než ukecávat rodiče, že by se to stejně za rok za dva naučila ve školní družině. Vůbec už nehledě na to, že je v Japonsku poměrně málo herců, kteří nejsou tak trochu prkna -- zatímco kresleným postavičkám Stanislavského do hlavy vtlučete. Mou obvyklou drobnou oklikou se dostávám k tomu, že jen málo hraných filmů či seriálů je natočeno rozmáchle "neomezeným" stylem obvyklým v anime. Ani hrané předělávky nebývají ve výrazových prostředcích doslovné (to by je neměli důvod přetáčet), ale jsou zpravidla "zcivilněné". V Hana yori dango je silnou stránkou naopak přehnaný důraz na obvyklé prostředky v anime -- takhle by to zkrátka bylo kreslené. Pomrkávání na kameru není pomrkávání, ale občas úplné vyskočení z role a komentování, co to točíme... Přehnané rekvizity, na hlavu padlé rodiny (bohaté i chudá), dialogy animearchetypální, přeplošené postavy, kamera jako v anime atd... Lahůdka, která neobyčejně potěší. Nejvíc mě bavila asi Okami-san (Kato Takako) a její vypravování o bývalých láskách... ()
Nevím, proč to nikdo nechce komentovat, asi to všem přijde zbytečné. Nicméně tu něco vyplodím, neznám původní mangu ani anime, viděl jsem rovnou tohle. A dostalo mě to. Tsukushi Makino chodí na elitní střední školu pro bohaté byťsama je chudá. Do cesty ji navíc přijde F4 parta zlovolných bišíků, která terorizuje svými red notices celou školu. Chcete emoce, slušný příběh a postavy, které vás dostanou, aniž by jste se styděli, za žánr jdrama? Tohle je volba pro vás, druhá série je samozřejmě pro fandy nezbytnost. Za sebe ještě musím dodat, že kdysi před lety tenhle seriál stál na počátku zájmu o asijskou seriálovou tvorbu. Jednoho tmavého večera v Praze na Yuki festu sem zahořel zvědavostí, co to vlastně je za žánr...:) A ty krvavé následky znají a cítí v mém okolí mnozí dodnes... ()
Tak mám první sérii za sebou a musím říct, že Hana Yori Dango u mě vyhrálo na plné čáře, protože nepostrádá nic z toho, co mám na japonských seriálech ráda - bezvadnou atmosféru, zábavu, japonský vtip, romanci a postavy, které si prostě zamilujete. Vůbec nezáleží na tom, že jako většina japonských seriálů pro mladé, je to do značné míry přehnané a idealizované. S tím je třeba počítat a osobně v tom nevidím žádný problém. Co se dá taky čekat, když je to natočeno podle původní šódžo mangy - a co se týče šódžo mang (manga pro dívky), tak ty jsou snad vždycky aspoň trochu nereálné. Osobně jsem zatím mangu nečetla ani neviděla žádnou jinou verzi Hana Yori Dango, ale po téhle zkušenosti se nejen ráda podívám na druhou sérii, ale někdy bych se ráda dostala i k manze, anime, nebo snad korejské či taiwanské hrané verzi. Ani se nedivím, že se z toho stal v Asii takový fenomén. Už se na něm sama vezu... ~(5,0★)~ ()
Já tento příběh musím milovat! A konečně jsem se dozvěděl, odkud je píseň Planetarium. "Vyrostl" jsem na korejské verzi, velmi se mi líbila i tchajwanská, tato nezaostává. Čas v ní plyne mnohem rychleji, než v BBF - občas je to dobře (několik věcí mi připadlo být logičtěji ztvárněných), občas jsem naopak ocenil, že Korejci do některých dějových linií investovali víc času. Nicméně je zajímavé, že přestože je příběh 3x stejný, vyzní každá verze jinak. Korejská je bombastická s nejtrhlejší herečkou, tchajwanská příjemně civilní s nejkrásnější herečkou, japonská ... nevím, nedovedu to vyjádřit, každopádně s nejpřirozenější herečkou (a tak trochu jinak "poskládaná" - stručnější, zajímalo by mě, jako to vypadá v originální manze). ()
Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů, i když do TOP10 se mi nevešel. Příběh o tom, že "pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí" musí zaujmout snad každého (no jo, já vím, že je to úlet, ale tak nějak mě to teď napadlo ;^) ). Taky je o tom, že kam čert nemůže nastrčí ženskou a ta udělá z obávaných vůdců školy v podstatě sympatický chlápky. A taky je o tom že jsem celou dobu hučela do dcery ať mi prozradí, kdo bude nakonec ten šťastný, protože já byla pochopitelně na straně toho neúspěšného. Tedy většinou, pak ale přišla scéna, kdy mi toho, který mi moc neseděl bylo neskutečně líto a stejně jako Makino jsem začala tát. Tála jsem dlouho, předlouho a stejně bych dala přednost tomu druhému... Komu? Podívejte se a uvidíte. :^) ()
Jedná se o jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších japonských seriálů, proto jsem se na to už dlouho chystala, ale měla jsem docela strach, jestli se mi bude vážně tak líbit nebo jestli je ta sláva přehnaná. A teď, když jsem seriál během dvou dnů zhlédla, si myslím, že ta oblíbenost je zasloužená. Děj je trochu nereálný a přehnaný, lidé se chovají jako šílení, ale takové už japonské seriály bývají a takové jsem si je oblíbila, pokud je to ovšem vkusně vyjádřeno. A tady to vkusné určitě je. Dodává to přitažlivost, zvláštnost a vtip příběhu, který řeší vztahy krásné středoškolačky Makino, jež se zapletla s nejvlivnější skupinkou školy, F4, a není si jistá city jejich ani svými. Každý díl přinese nějaký zvrat, ale žádný díl nenudí a po skončení jednoho už jsem si automaticky pouštěla další. K hereckému obsazení výtky nemám, zejména představitelka Makino, Mao Inoue, si ihned získala mé sympatie. Nejvyšší hodnocení nedám, ale myslím, že na seriál budu vzpomínat ráda. ()
Tak nejdřív zápory: osazenstvo F4 vypadá jako 12ti letí chlapci parodující homosexuály. Hlavní hrdina je nejhnusnější z celé ošklivé čtyřky (kam proboha chodí na ty hadry?) a má nalakované nehty (i bezbarvý lak je lak). No jo, ale když ono je to jinak celé tak bláznivé a ulítlé, že nelze odolat. Prvky anime v hraném seriálu jsou neodolatelné - celá Tsukushina rodina je pořádně švihlá s tím svým šetřením a přípravou na zkoušky... a Okami-san a její bývalé lásky....a vyzvánění na zlatém telefonu...a prostě celé je to návykové. Samozřejmě dofám, že Domyoji umře a Hanazawa se ujme útěchy zhrzené Makino... ()
Naozaj som bezradná... toto je prudko vyrovnane medzi 3 a 4*... To aby som to každý deň menila :D... Začiatok bombastický, potom to začalo byť také trocha klišé, pomalšie (aj keď ešte sa to dalo zniesť)... Hudba výborná (musím zistiť, či tá pieseň nie je od Yuki Kajiury, lebo mi ju to výrazne pripomínalo - tá smutná), herecké výkony fajné a hlavne výkon Shun Oguriho bol vynikajúci... on bol z nich všetkých najpresvedčivejší, najreálnejší... Medzitým som našla pieseň a nie je to od Kajiury, je to od Ai Otsuka - pieseň Planetarium... fakt krása... A idem skúsim skuknúť tú kórejskú verziu (Boys before Flowers), lebo hodnotenie má lepšie... :) ()
Sladkost :-) ()
překvapilo mě to. čekala jsem další bláznivé školní dorama a místo toho dostala romantické drama s drzou holkou a partou bohatých spratků, kteří šikanují okolí. nejprve jsem se tvářila asi jako Tsukushi v prvním díle a taky jsem měla chuť je praštit. pak mě ta jejich blbost přišla vtipná, až jsem si je všechny nakonec zamilovala. hlavně toho blbečka Domyoujiho. no vážně, jak může někdo takhle prznit jazyk? :D a na konci, i když to byl fakt klišé konec, jsem byla celá dojatá (a to mě normálně nic hned nedostane). a Shun dokázal, že může zahrát opravdu kohokoliv, třeba i bishounena s přitepleným hlasem. ()
Patřím k těm co neznají anime ani nečetli mangu, dokonce jsem viděla první nynější korejskou předělávku. Co se mi hodně líbilo, je spád děje - rozhodně nemůžu říct, že by se to vleklo a díky tomu docházelo k hluchým místům. Což mi velmi vyhovovalo, vzhledem k tomu, že znám děj. Velkým zklamáním jsou ale hoši z F4. V tomto směru se s korejskou verzí opravdu nemůžou rovnat. Jinak je to sympatický seriál, a úvodní znělka mi hrála v hlavě celé hodiny. ()
Strašně klišoidní. Ať už je to motiv holky, která se nemůže rozhodnout mezi dvěma chlapi (doplňte si jakoukoliv japonskou romantiku); nebo holky, kterou si vybere bohatý hezounek, jeho matka tomu samozřejmě nepřeje (The 1st Shop of Coffee Prince - já vím, že bylo natočeno až 2007, ale viděl jsem ho první!); když se F4 objeví na scéně (samozřejmě při doprovodu náležité hudby a všichni naráz, aby to bylo efektnější) vždycky mi běhal mráz po zádech (NE v tom dobrém slova smyslu). Další ohraná zápletka typu: holka, která je hezká, ale sama si to neuvědomuje; nebo holka, která se postaví všem (LIFE). Nebylo to strašné jak jsem čekal, jen hodně slabé, vyhnané do extrému a plné nucených vykonstruovaných scén (sebemrskačská scéna se zbitým Tsukasou ve škole apod.) navíc s přehrávajícími herci (obzvlášť Megumi Satô aka Sanjou Sakurako byla vyloženě strašná). Holky - mokré při pohledu na hezké, mladé, jemné asiaty - ať si přičtou 1 až 3* - Subjektivně objektivních 50 % ()
Bože, další zpracování (zpackání) Popelky. Kari Keiyaku no Cinderella.... :D ()
Makino Tsukushi studuje na prestižní střední škole Eitoku, kam chodí převážně dětičky zbohatlíků, snaží se nevyčnívat a v klidu dostudovat. Ale protože je hlavní hrdinka, je jasné, že se jí to nepovede... Všechno se začne hroutit ve chvíli, kdy její kamarádka ohodí svým obědem Domyoujiho Tsukasu, vůdce F4, neboli Flower 4, neboli skupinky miliardářských synků, dědiců impérií, kteří jsou i na poměry Eitoku nadprůměr. Domyouji si užívá ponižování spolužáků a šikanu vůbec a vládne škole "pevnou" rukou, a tak když se Tsukushi zastane své kamarádky, začne pro ni peklo. Ale Tsukushi je nezlomná a Domyoujiho knokautuje a vyhlásí mu válku, což Domyoujiho dostane a pozve Tsuushi na rande, ta je ale zamilovaná do jiného člena F4 Hanazawa Ruie... První díl vůbec nevypadá jako romantická komedie, a tak dostane exkurz do praktik šikany na japonských středních školách, ale pak už se situace jen zlepšuje a hlavní příběh je moc fajn, a i když bych některé věci vynechala, tak se mi moc líbil. Úplně stoprocentě komediálně bych to neviděla, i když u čtvrtého dílu jsem dost řvala smíchy (hlavně když Rui strouhal a strouhal :D). Domyoujiho přeřeky jsou skvělé, Okami a její milovaní muži samozřejmě také... Mao Inoue jako odolný plevel Tsukushi je výborná a navíc roztomilá, stejně tak Jun Matsumoto, kterého jsem si až tady opravdu oblíbila, navíc jsem prozřela a konečně po letech pochopila kouzlo Shuna Oguriho aka Hanazawy Ruie. A konečně je tu samá skvělá hudba a to včetně happy openingu Wish od Arashi. Zhlídnuto v rekordním tempu, včetně druhé série a závěrečného filmu. ()
Možná to zní šíleně, ale je to první hraný japonský dorama seriál, který jsem viděla. Už první díl zaujme díky F4, která dává červené lístky pro pobavení do skříněk svých maknae spolužáků. Důvod proč jsem pak sledovala i další díly i druhou řadu byl herec Oguri Shun, jeho ztvárnění Hanazawa Ruie je úžasné narozdíl od korejské verze seriálu, která se jmenuje Boys over flowers. ()
Už to budou skoro 3 roky, co jsem viděla korejskou verzi. Z korejské verze jsem byla nadšená, ale je pravda, že si pamatuje pouze některé pasáže (takže až budu mít po státnicích chci si ji pustit znovu). Teď už k samotné japonské verzi (mám zkouklou první sérii, druhou začínám) - ihned jsem si oblíbila hlavní představitelku i její rodinu, která není tak ukřičená jako v korejské verzi. Ze začátku mi přišlo, že kluci z F4 jsou dětští, ale postupem času, kdy začalo ubývat absurdních situací, se konečně stávají dospělými. "Čarodějnice" mi nepřijde tak krutá, jako tomu bylo u korejské verze, ale jsme zvědavá, jak se to vyvrbí v druhé sérii. Přijde mi, že korejská verze se snažila být více vážnější (korejci opravdu milují tragédie), kdežto tato verze se mi zdá velmi zábavná, někdy až parodující, což je podle mě velké plus (Jsem zvědavá na druhou část, kde si myslím, že i japonci přitvrdí a konečně dojde k dramatickým scénám). Jelikož seriál znám a vím jak se dějová linie odvíjí, tak mě opravdu zaskočil konec této série, který byl nádherný. 5* ()
První jsem viděla korejskou verzi a ta je lepší . Tady mi chybělo OST a kluci tady nejsou takový krasavci jako v korejské verzi . Dále je tady občas hloupá zápletka ,ale to mi ani nevadí . Líbilo se mi tady jak je tady pojatá šikana . Rozhodně lépe, než v korejské verzi . Vůdce F4 je tady pěkně divnej psychopat ,ale to já ráda i když na korejskýho vůdce (Gu Jun Pio / Lee Min Ho) rozhodně nemá . Ten byl sice divnej ,ale ne tak jako v téhle japonské verzi . Možná kdybych viděla první tuhle verzi , tak by se mi líbila víc a musím porovnávat . Prostě mi to nedá . Schválně jsem si tuhle verzi pustila o 5 měsíců později , aby se mi líbila i tahle verze a ono to vyšlo . ()